KOMENTÁŘ | Důchody se příští rok zvyšují. Řešení problematiky penzí je však v nedohlednu

Dobrou zprávou pro české důchodce je to, že v příštím roce budou dostávat vyšší státní důchod než dosud. Aby bylo jasno: státní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry důchodu. Jeho výsledná výše je pak součtem zmíněných dvou položek. Dle nových parametrů základní výměra vyroste v příštím roce o 350 korun na 3 900. Ta procentní, aniž bych chtěl nějak zabíhat do příliš velkých podrobností, se zvyšuje o 300 korun, a ještě i o 1,3 procenta aktuálně pobírané procentní výměry. Měsíční částka starobního důchodu přiznaného v roce 2022 bude i dál záviset na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu.

Že se těšíte, až vám na účet přistane nějaká nečekaně vysoká částka? No, raději se, dříve než budete rozčilení volat na „sociálku“, že vám ty peníze nepřišly, podívejte na Důchodovou kalkulačku právě České správy sociálního zabezpečení, kde najdete kromě detailů o nových parametrech pro výpočet důchodu také automat, který vám „vyplivne“ onu sumu. Mějte na paměti i to, že když jste třeba nedosáhli v odpracovaných rocích na osobní vyměřovací základ částky třeba 170 000 korun, pak alespoň podle výpočtů serveru Investujeme.cz, nemůžete při odpracování 36 let v příštím roce čekat důchod i po všech změnách víc než 32 594 korun. Je proto dobré si uvědomit i to, co se objevuje už teď v řadě komentářů. Totiž, že ti, kteří celý život pracovali a měli bohužel nízké příjmy, budou mít i v penzi (dle nových parametrů) přibližně stejnou životní úroveň jako před odchodem do důchodu.

Jedno je jisté: Důchody se staly jednou z položek, která stále více štěpí českou společnost. Zatímco jedni jsou ochotni naslouchat populistickým slibům o navyšování důchodů bez ohledu na možnosti českého eráru (vždyť co, já žiju právě teď a proč bych měl být nějak solidární s budoucími generacemi a čekat na nějaké změny, když jsem si svoje odpracoval a odvedl na daních, tak ať se starají jiní), druhá část populace si výše popisované (bez ohledu na své skutečné příjmy) hodně silně uvědomuje. Bohužel se však zatím nenašli politici, kteří by byli nejen schopni obě skupiny lidí i přes rozdílné postoje k penzím spojit, ale ani prosadit a zavést potřebné změny v celém penzijním systému.

Zlí jazykové proto při vítězství populistů v nejrůznějších volbách s chutí říkají, že za marasmus, ve kterém se právě i nyní Česko nachází, mohou právě ti, kteří je volí. Jenže nejedno srovnání s těmi, co už pobírají starobní důchod ve zbytku Evropy, nevychází pro Čechy dlouhodobě příznivě. I to je možná ten důvod, proč tu lidé přestávají věřit poltickým elitám. Je proto nutno přiznat, že mezinárodní srovnání penzí jde na vrub všem dosavadním politickým reprezentacím, které nebyly tu ochotné, jindy zase schopné prosadit smysluplnou reformu penzí. Pravdou totiž je, že i podle dlouhodobých statistik Evropského statistického úřadu (Eurostat) na tom Češi, když přestanou pracovat a odejdou do důchodu, nejsou moc dobře.

Propad příjmů u takových lidí totiž v průměru dosahuje téměř jen na osmdesát procent příjmů ekonomicky aktivní populace. Není divu, že pak jsou staroušci doslova hluší a slepí (nebrat, prosím, doslova) ke všem, kteří jim „nechtějí“ přidat, ale naslouchají těm, kteří jim přidat na penzích chtějí. A to bez ohledu na cokoliv. Můžeme tak jen opravdu tiše závidět třeba takovým Francouzům nebo Lucemburčanům, protože ti dostávají v penzi dokonce víc než za ekonomicky aktivní éry. Jistě, marný pokus o změnu v důchodovém systému učinila i odcházející levicově populistická Babišova vláda, která se navíc ráda holedbá tím, že právě důchodci jí můžou vděčit za mnohé. Ve skutečnosti to zas až taková sláva není. A s tou reformou je to spíš totální průšvih.

Faktem ale zůstává, že mezi roky 2000 a 2020 vzrostl průměrný starobní důchod na 2,3násobek, ale zvýšil se méně než průměrná mzda, která za tu dobu stoupla na 2,7násobek hodnoty roku 2000. Průměrná výše všech vyplácených starobních důchodů v roce 2020 dosáhla částky 14 479 korun za měsíc. U nových starobních důchodů, které stát začal vyplácet až v roce 2020, je průměr vyšší – 16 127 korun. Další statistické údaje o průměrné mzdě ukazují, že na ní nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, u důchodů je střední hodnota (tedy medián) velmi blízko u průměru: Průměrný starobní důchod dosáhl v minulém roce 14 479 korun, medián byl jenom o 117 korun nižší. Když to člověk všechno sečte, nediví se tomu, že rovnostářští Češi hledají všemožné cestičky k tomu, aby dostali k moci ty, kteří jim dle jejich mínění nízké penze už konečně pořádně zvednou. Uvidíme proto, zda se nové vládě podaří zlomit zakletou (ne)reformu penzí a odstranit tak významnou bariéru pro uzdravení státních financí.  

Související

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 
Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

Více souvisejících

komentář důchody důchodci, senioři důchodová reforma penzijní reforma

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

Princ Harry sbírá neúspěchy v kauze ohledně policejní ochrany v Británii

Princ Harry neuspěl se svým prvním odvoláním v případu, ve kterém soud v únoru rozhodl, že mladší syn britského krále Karla III. oprávněně přišel o ochranu placenou ze státní kasy poté, co se vzdal povinností člena královské rodiny a s manželkou Meghan a dětmi se přestěhoval do USA. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy