KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.

Josif Vissarionovič Stalin

Plán evropské obnovy představil 5. června 1947 americký ministr zahraničí George Marshall. Zrodil se na pozadí výrazného zhoršování vztahů mezi mocnostmi někdejší antihitlerovské koalice. Ve Spojených státech sílil názor, že navzdory původním předpokladům není poválečná, mírová spolupráce se Sovětským svazem možná, jelikož ten pod vedením diktátora Josifa Stalina podniká na mezinárodní scéně kroky neslučitelné s principy, na nichž někdejší válečná kooperace stála.

Ve východní Evropě docházelo ke stále zřetelnějšímu utváření sovětské sféry vlivu, která se měla opírat o komunistické vlády vylučující opozici, v důsledku čehož se pozornost Washingtonu více a více stáčela k západní části starého kontinentu. V administrativě prezidenta Harryho Trumana sílil pocit, že válkou oslabené tradiční evropské mocnosti, především Velká Británie a Francie, nedokážou účinně čelit expanzi posíleného Sovětského svazu.

Marshallův plán, jehož autorem ve skutečnosti nebyl zmíněný ministr, ale především vlivný americký diplomat George Kennan, vycházel z myšlenky, že největší hrozbu pro Evropu nepředstavuje přímý sovětský vojenský útok, ale špatná hospodářská situace, která vytváří příhodné podmínky pro vzestup komunistických stran. Nabídka ekonomické pomoci kontinentu tak byla prvním výraznějším projevem nové americké politiky zadržování, pro níž se zažilo označení Trumanova doktrína.

Spojené státy sledovaly i pragmatičtější cíle než pouhé posílení odolnosti evropských společností vůči svodům autoritářských a totalitních ideologií. Země vyšla z druhé světové války jako bezkonkurenční ekonomická velmoc, která pochopitelně hájila své hospodářské zájmy. Do popředí se dostávala snaha expandovat na trhy v různých částech světa, Evropu nevyjímaje. Šíření amerického ekonomického vlivu se propojovalo se šířením vlivu politického i strategickými a bezpečnostními aspekty. Marshallův plán byl projevem této kombinace.

Americká nabídka ekonomické poválečné rekonstrukce byla formálně učiněna všem evropským zemím, včetně Sovětského svazu. Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou sice na jaře 1947 nebyly idylické, na druhou stranu napětí ještě nedosahovalo úrovně známé z pozdějších let. Pojmy studená válka a železná opona sice v této době již existovaly a zaznívaly stále častěji, dichotomie Východ-Západ však stále neplatila naprosto kategoricky.

Moskva jistou dobu zapojení do americké iniciativy zvažovala. Za jejím odmítnutím nestály jen ekonomické důvody – například nutnost zúčastněných zemí dát k dispozici podrobné údaje svém o hospodářství –, ale především geopolitické kalkuly. Sovětským analytikům neuniklo, že plán má mimo jiné zabránit potenciální krizi americké ekonomiky v důsledku nevyhnutelného útlumu průmyslové produkce pro válečné účely. Zároveň se předpokládalo, že se do něj zapojí i západními mocnostmi spravované sektory okupovaného Německa, což vylučovalo jeho transformaci dle sovětských představ. Lapidárně řečeno, plán k deziluzi Moskvy potvrzoval, že Spojené státy hodlají hrát v Evropě aktivní roli a nevrátí se k meziválečnému izolacionismu.

Sovětský svaz proti Marshallovu plánu rozpoutal propagandistickou kampaň, která jej líčila jako pokus o americké hospodářské a politické vměšování do vnitřního vývoje jiných zemí. Státy formujícího se sovětského bloku obdržely instrukce, aby účast odmítly. S výraznějším rozčarování se tento postoj setkal v případě Polska a především Československa, tedy zemí, kde komunisté zatím nedrželi jasný mocenský monopol.

Situace ohledně československé účasti se ukázala jako nejproblematičtější. Americká nabídka přišla ve chvíli, kdy země čelila výrazným ekonomickým potížím. Ukazovalo se, že Sovětský svaz nedokáže poskytnout surovinové i finanční stimuly potřebné k nastartování hospodářství. Navíc, navzdory výrazně prosovětské zahraničněpolitické orientaci Praha stále udržovala přátelské vztahy také se západními partnery, což v regionálním kontextu již představovalo unikum. Na první (třebaže zkreslený) pohled se mohlo zdát, že Československo se skutečně nachází v roli pověstného mostu mezi Východem a Západem.

Nemá cenu podrobněji rozebírat dobře popsaný sled událostí, který vyústil v československé odmítnutí participace v Marshallově plánu. Ve stručnosti stačí uvést, že vládní kabinet Klementa Gottwalda 7. července přijal jednomyslné veřejné usnesení o účasti na chystané pařížské konferenci. O zapojení do americké iniciativy tedy projevovali zájem i českoslovenští komunisté, byť měli v této době zprávy, že Moskva se k otázce staví negativně. O dva dny později odcestovala do sovětské metropole vládní delegace v čele s premiérem. Během nočního jednání v Kremlu byla varována, že případná účast v Paříži bude mít závažné dopady na sovětsko-československé vztahy. Na základě telegramu z Moskvy bylo následující den svoláno mimořádné zasedání nekompletní vlády, která opět jednomyslně změnila postoj. S odkazem na „novou situaci“ účast na konferenci odvolala.

Sovětský nátlak nepřipravil Československo pouze o možnost čerpat lukrativní hospodářskou pomoc, která se poměrně brzy ukázala jako velmi efektivní. Svou neúčastí v Marshallově plánu se Praha vyčlenila z formujících se západních politicko-ekonomických struktur. Změnou postoje vyslala zřetelný signál, že i Československo tvoří součást sovětské sféry vlivu, přestože si formálně nadále zachovávalo vnitřně pluralitní politické uspořádání. Zjednodušeně řečeno, Únor 1948 byl po 10. červenci jen otázkou času.

Poznámka na závěr: Přestože Marshallův plán zaznamenal v mnoha ohledech úspěch, nepotvrdil se předpoklad jeho architektů, že iniciativa může vytvořit podstatnou třecí plochu mezi Moskvou a jejími východoevropskými spojenci. Ve skutečnosti byla pro Sovětský svaz impulzem k utužení kontroly nad vnitřním vývojem zemí, které pojímal za součást své sféry vlivu. V Kremlu se projevily obavy z možného rozvolnění geopolitických vazeb v regionu, což o pár měsíců později, v září 1947, vyústilo v založení Informačního byra komunistických a dělnických stran, pomyslného nástupce meziválečné Kominterny. Začala hlavní fáze sovětizace východní Evropy, došlo k definitivnímu rozdělení kontinentu na dva bloky a odstartovalo více než čtyřicetileté soupeření, které vešlo do dějin jako studená válka.

Autor je historik.

Pentagon: Za výbuchy na ruské základně na Krymu může ukrajinský útok

13.08.2022 04:59 Výbuchy, které v úterý otřásly ruskou leteckou základnou Saky na okupovaném Krymu, způsobil…

Na Krymu podle médií zadrželi exvelitele ruských separatistů Girkina

14.08.2022 13:08 Na Krymu byl zadržen bývalý velitel ruských separatistů na Donbasu Igor Girkin, známý též jako…

Předpověď počasí: Příští týden bude tropický, teploty mohou být vysoké i v…

14.08.2022 06:30 Příští týden se do Česka vrátí tropické počasí. Během dne teploty vyrostou až na 35 °C, v noci pak…

Rushdieho odpojili od ventilátoru, už dokáže i mluvit

14.08.2022 21:05 Britského spisovatele indického původu Salmana Rushdieho, který byl v pátek při přípravě na…

Dálnici D1 u Hulína ve směru na Přerov uzavřela nehoda osobních aut

13.08.2022 21:39 Zhruba na čtyři hodiny zkomplikovala dnes provoz na dálnici D1 u Hulína na Kroměřížsku nehoda dvou…

KOMENTÁŘ: Rostou obavy z podzimní energetické drahoty. Jak může snížit…

11.08.2022 14:55 Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku…

KOMENTÁŘ: Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o…

10.08.2022 13:00 Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové…

KOMENTÁŘ: Jít na jedno se nám nejspíš prodraží. Kolik může výhledově stát…

09.08.2022 11:10 Milí Češi, tohle se vám ale opravdu nebude líbit. Při přerušení dodávek zemního plynu, se kterým už…

KOMENTÁŘ: Globální okolnosti nebudí optimismus. Bude litr benzínu v Česku…

06.08.2022 13:05 Ač se v několika posledních dnech už i v tuzemsku mluví o tom, že ceny benzínu a nafty na čerpacích…

KOMENTÁŘ: Jak na drahé energie? Univerzální řešení není, jednu věc ale…

02.08.2022 11:30 Topná sezóna se blíží doslova mílovými kroky a možná ještě rychleji se zvyšují ceny za zálohy na…

ROZHOVOR: Za lesní požáry mohou v drtivé většině lidé, říká odborník.…

28.07.2022 09:00 Hasiči se aktuálně potýkají s rozsáhlým požárem v Českém Švýcarsku, v týdnu hořely také lesy na…

GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by…

27.07.2022 00:01 Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího…

KOMENTÁŘ: Dražší obilí a tím pádem i pečivo. Existuje naděje na snížení…

23.07.2022 11:30 Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní…

ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud…

17.07.2022 00:01 Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti…

KOMENTÁŘ: Za zdražování můžeme "poděkovat" Rusku. Dokud válku neukončí,…

14.07.2022 11:45 Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní…

Související:

Právě se děje

reklama