Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.
Plán evropské obnovy představil 5. června 1947 americký ministr zahraničí George Marshall. Zrodil se na pozadí výrazného zhoršování vztahů mezi mocnostmi někdejší antihitlerovské koalice. Ve Spojených státech sílil názor, že navzdory původním předpokladům není poválečná, mírová spolupráce se Sovětským svazem možná, jelikož ten pod vedením diktátora Josifa Stalina podniká na mezinárodní scéně kroky neslučitelné s principy, na nichž někdejší válečná kooperace stála.
Ve východní Evropě docházelo ke stále zřetelnějšímu utváření sovětské sféry vlivu, která se měla opírat o komunistické vlády vylučující opozici, v důsledku čehož se pozornost Washingtonu více a více stáčela k západní části starého kontinentu. V administrativě prezidenta Harryho Trumana sílil pocit, že válkou oslabené tradiční evropské mocnosti, především Velká Británie a Francie, nedokážou účinně čelit expanzi posíleného Sovětského svazu.
Marshallův plán, jehož autorem ve skutečnosti nebyl zmíněný ministr, ale především vlivný americký diplomat George Kennan, vycházel z myšlenky, že největší hrozbu pro Evropu nepředstavuje přímý sovětský vojenský útok, ale špatná hospodářská situace, která vytváří příhodné podmínky pro vzestup komunistických stran. Nabídka ekonomické pomoci kontinentu tak byla prvním výraznějším projevem nové americké politiky zadržování, pro níž se zažilo označení Trumanova doktrína.
Spojené státy sledovaly i pragmatičtější cíle než pouhé posílení odolnosti evropských společností vůči svodům autoritářských a totalitních ideologií. Země vyšla z druhé světové války jako bezkonkurenční ekonomická velmoc, která pochopitelně hájila své hospodářské zájmy. Do popředí se dostávala snaha expandovat na trhy v různých částech světa, Evropu nevyjímaje. Šíření amerického ekonomického vlivu se propojovalo se šířením vlivu politického i strategickými a bezpečnostními aspekty. Marshallův plán byl projevem této kombinace.
Americká nabídka ekonomické poválečné rekonstrukce byla formálně učiněna všem evropským zemím, včetně Sovětského svazu. Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou sice na jaře 1947 nebyly idylické, na druhou stranu napětí ještě nedosahovalo úrovně známé z pozdějších let. Pojmy studená válka a železná opona sice v této době již existovaly a zaznívaly stále častěji, dichotomie Východ-Západ však stále neplatila naprosto kategoricky.
Moskva jistou dobu zapojení do americké iniciativy zvažovala. Za jejím odmítnutím nestály jen ekonomické důvody – například nutnost zúčastněných zemí dát k dispozici podrobné údaje svém o hospodářství –, ale především geopolitické kalkuly. Sovětským analytikům neuniklo, že plán má mimo jiné zabránit potenciální krizi americké ekonomiky v důsledku nevyhnutelného útlumu průmyslové produkce pro válečné účely. Zároveň se předpokládalo, že se do něj zapojí i západními mocnostmi spravované sektory okupovaného Německa, což vylučovalo jeho transformaci dle sovětských představ. Lapidárně řečeno, plán k deziluzi Moskvy potvrzoval, že Spojené státy hodlají hrát v Evropě aktivní roli a nevrátí se k meziválečnému izolacionismu.
Sovětský svaz proti Marshallovu plánu rozpoutal propagandistickou kampaň, která jej líčila jako pokus o americké hospodářské a politické vměšování do vnitřního vývoje jiných zemí. Státy formujícího se sovětského bloku obdržely instrukce, aby účast odmítly. S výraznějším rozčarování se tento postoj setkal v případě Polska a především Československa, tedy zemí, kde komunisté zatím nedrželi jasný mocenský monopol.
Situace ohledně československé účasti se ukázala jako nejproblematičtější. Americká nabídka přišla ve chvíli, kdy země čelila výrazným ekonomickým potížím. Ukazovalo se, že Sovětský svaz nedokáže poskytnout surovinové i finanční stimuly potřebné k nastartování hospodářství. Navíc, navzdory výrazně prosovětské zahraničněpolitické orientaci Praha stále udržovala přátelské vztahy také se západními partnery, což v regionálním kontextu již představovalo unikum. Na první (třebaže zkreslený) pohled se mohlo zdát, že Československo se skutečně nachází v roli pověstného mostu mezi Východem a Západem.
Nemá cenu podrobněji rozebírat dobře popsaný sled událostí, který vyústil v československé odmítnutí participace v Marshallově plánu. Ve stručnosti stačí uvést, že vládní kabinet Klementa Gottwalda 7. července přijal jednomyslné veřejné usnesení o účasti na chystané pařížské konferenci. O zapojení do americké iniciativy tedy projevovali zájem i českoslovenští komunisté, byť měli v této době zprávy, že Moskva se k otázce staví negativně. O dva dny později odcestovala do sovětské metropole vládní delegace v čele s premiérem. Během nočního jednání v Kremlu byla varována, že případná účast v Paříži bude mít závažné dopady na sovětsko-československé vztahy. Na základě telegramu z Moskvy bylo následující den svoláno mimořádné zasedání nekompletní vlády, která opět jednomyslně změnila postoj. S odkazem na „novou situaci“ účast na konferenci odvolala.
Sovětský nátlak nepřipravil Československo pouze o možnost čerpat lukrativní hospodářskou pomoc, která se poměrně brzy ukázala jako velmi efektivní. Svou neúčastí v Marshallově plánu se Praha vyčlenila z formujících se západních politicko-ekonomických struktur. Změnou postoje vyslala zřetelný signál, že i Československo tvoří součást sovětské sféry vlivu, přestože si formálně nadále zachovávalo vnitřně pluralitní politické uspořádání. Zjednodušeně řečeno, Únor 1948 byl po 10. červenci jen otázkou času.
Poznámka na závěr: Přestože Marshallův plán zaznamenal v mnoha ohledech úspěch, nepotvrdil se předpoklad jeho architektů, že iniciativa může vytvořit podstatnou třecí plochu mezi Moskvou a jejími východoevropskými spojenci. Ve skutečnosti byla pro Sovětský svaz impulzem k utužení kontroly nad vnitřním vývojem zemí, které pojímal za součást své sféry vlivu. V Kremlu se projevily obavy z možného rozvolnění geopolitických vazeb v regionu, což o pár měsíců později, v září 1947, vyústilo v založení Informačního byra komunistických a dělnických stran, pomyslného nástupce meziválečné Kominterny. Začala hlavní fáze sovětizace východní Evropy, došlo k definitivnímu rozdělení kontinentu na dva bloky a odstartovalo více než čtyřicetileté soupeření, které vešlo do dějin jako studená válka.
Autor je historik.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Československo , Sovětský svaz , studená válka , Marshallův plán , Komunismus
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Černochová jmenuje nového šéfa vojenské rozvědky. Berouna střídá Bartovský
před 41 minutami
Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu
před 1 hodinou
Meningokok v Česku zabil malého chlapce. Experti zdůrazňují význam očkování
před 2 hodinami
Počasí: Česko čekají ještě dvě mrazivé noci, upozornili meteorologové
před 2 hodinami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 3 hodinami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 4 hodinami
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 4 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 4 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 5 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 6 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
Pobyt Evana Gershkoviche, který je prvním západním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od dob studené války, ve vazbě bude pokračovat. Moskevský soud v úterý odmítl jejich odvolání.
Zdroj: Lucie Podzimková