KOMENTÁŘ | Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Ale budiž, patří to k tuzemskému běhu věcí a koloritu. Jenže otázkou je, jaká třeba bude inflace v ekonomice, když nyní jenom proto, že jsou lidé naštvaní kvůli drahotě, zvítězí floskule o tom, že bude líp, když populistická hnutí ovládnou magistráty a obecní zastupitelstva? Kdo pak zaplatí všechny ty dluhy? A bude fakt líp?

Města a obce v Česku utrácejí nejvíce v rámci tzv. běžných výdajů na místní správu, dále za sociální záležitosti a věci, školství, dopravu, ale třeba i za ochranu životního prostředí, ve které je hlavní část výdajů na náklady za nakládání s odpady. Možná si proto řeknete, že když v klíčových městech a regionech zvítězí populisté a lidé, kteří by rádi svým působením vrátili chod země a její fungování a správu věcí veřejných před rok 2021, určitě to povede k onomu „bude líp“. Tedy větším výdajům a pomoci pro lidi. Vskutku?

Nejeden politolog ale asi řekne, že takhle složitě voliči nemyslí a ani nechtějí myslet. Líbí se jim, že jim někdo slibuje, že bude líp bez ohledu na to, co to bude stát. „Oni to přece zaplatí.“ Oni? A přiznejme si, že to nebude stát málo. Můžete také sami namítnout, že za populisticko-levicových vlád, které zemi spravovaly do roku 2021 nejen na celostátní úrovni, ale dost dlouho většinou i na té krajské a obecní, byla průměrná míra inflace ani ne do pěti procent za rok, zatímco nyní za necelý poslední rok nových vládních představitelů je to více než trojnásobek. Tak proč nezvolit takové lidi znovu nejdřív do čela měst, aby tak mohli nejen tlačit na znovuzavedení nejrůznějších věcí zdarma pro všechny, ale i zavést další „vymoženosti“, které nakonec nezaplatí populisté, nýbrž erár. A kdo je ten erár, už slyším, že je to ošklivá otázka, že? Inu, milí čtenáři, erár jsme my všichni. A nutno tady dodat, že tu máme po éře tváří a jejich slibů o lepších zítřcích pořád u věřitelů a v jejich účetních knihách nesplacené položky, zaviněné utrácením právě nyní znovu slibujících politiků, že za nich bude líp, na každou hlavu v tuzemsku ve výši kolem 230 000 korun (údaj je z přelomu roku 2021 a 2022). Správnou námitkou sice může být, že po druhém čtvrtletí dluh na člověka stoupl na 247 tisíc korun a jeho hodnota neklesá, spíše naopak. Ale...

Možnou inspirací, jak z těchto otázek ven, poskytla historie. Chce se ale říct, tuše „návrat do Mordoru“, a to bohužel nejen na české politické scéně, ale stále více i na té globální, že lidé se prostě nechtějí poučit z historie. Už v roce 2003 publikoval Ram Desai studii citovanou například Cambridge University o nálezech k tématu: Democracy, Inequality, and Inflation, tedy Demokracie, nerovnost a inflace. Studie si klade otázku, zda demokracie trpí vyšší inflací než nedemokracie. Studie na údajích z více než 100 zemí světa v letech 1960 až 1999 s použitím různých metod dynamického panelového odhadu pro kontrolu nepozorovaných účinků a potenciální endogenity (tedy jev, který má nějakou vnitřní příčinu) některých nezávislých proměnných došla k závěru, že „na doložených robustních důkazech se dá říct, že demokracie je spojena s nižší inflací v zemích s nižšími nerovnostmi, ale s vyšší inflací v zemích s vyššími nerovnostmi.“

Jak tomu rozumět? Jde o výklad autora, který můžete milí čtenáři napadnout i tak, že je zaujatý, možná i s argumentem o tom, že nedemokracie přece nejsou demokraticky zvolení populisté, ale vím dobře, že řada z vás s ním bude (potichu) souhlasit, totiž, že si budeme dál volit demokraticky lidi, kteří svoje skutky halí jen do zdánlivě líbivých hesel o tom, že zatočí nejen s inflací, dluhy a nedostatky, přitom před tím dlouhou dobu předváděli pravý opak. Ba právě naopak. Zamračených a z mnoha plakátů záměrně se ošklivě tvářících „ksichtů“ si proto nevšímejme. Za nich opravdu líp nebude.

BTW: Všimli jste si, že guru této skupiny politiků a lidí, kteří je mají v oblibě, už chrlí stejnou dikcí slova o jeho opozici jako kremelská propaganda? Místo: Je to kampááááň ‒ tak můžeme slyšet, že voliči jiných politických stran, než je ANO, jsou jen fašisti a nacisti. Rád bych se mýlil, ale zdá se, že partička z ANO asi brzy přijde s požadavkem na denacifikaci České republiky. Jenže ani to tu inflaci nezastaví. Naopak.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář inflace Volby politika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila

V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy