Agresivní válka na Ukrajině, rozpoutaná člověkem, který byl za válečné zločiny zažalován vládnoucími činiteli této země u mezinárodního soudu v Haagu, Vladimirem Putinem, pokračuje už více než týden. Stále větší počet lidí světa proto netrpělivě čeká na to, kdy zaberou údajně nejtvrdší sankce, co by trest uvalený na extremistické a agresivní Rusko, které rozpoutalo válku v Evropě. Mimochodem ‒ má s tím bohaté zkušenosti.
Stačí namátkou připomenout z historie invaze a agrese v Maďarsku, Československu a v Afghánistánu. Zničí si Putin kvůli slabomyslným důvodům znovu celý stát ekonomickým kolapsem, který se na jeho zemi po uvalení sankcí valí nebo bude znovu platit, že ruský člověk vydrží všechno a nakonec vyhraje? Ta druhá varianta by pro mírumilovný svět nebyla příliš příznivá.
Lidé, a to nejen v tuzemsku, se stále intenzivněji ptají, kdy boje skončí, když jsou sankce ohlášené jako trest za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prý vůbec nejtvrdší, jaké šly zavést. A nechtějí slyšet nic o tom, že je složité to odhadnout nebo říct přesné datum. Chtějí prostě mír… Jenže složité to je. Na druhou stranu, poslední hodiny ukazují, že nejen postupná izolace Rusů od sportovního, kulturního, uměleckého a dalšího světa, či zákaz přeletů ruských letadel nad většinou států v Evropě, které má zamezit snadnému vývozu ruského zboží, ale i jinde ve světě, rušení nejrůznějších služeb a dodávek zboží pro ruské zákazníky, zbavování se podílů v ruských firmách, rušení ekonomické a finanční spolupráce s ruskými firmami, ale také třeba zrušení fungování plynovodu Nord Stream II, má opravdu smysl.
Západ dokonce neváhal na Rusy použít, i když nutno říct, že zatím „omezeně“ doslova ekonomickou „jadernou bombu“, totiž odpojení několika ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a zákaz manipulace pro ruskou centrální banku s rezervami, uloženými jinde ve světě. Západní lídři zmrazili aktiva ruské centrální banky, čímž omezili její možnost přístupu k 630 miliardám dolarů v mezinárodních dolarových rezervách. Na seznamu sankcí je i to, že ruské banky a investiční fondy budou mít v některých zemích, jako např. Velká Británie, úplně zmrazená aktiva. EU v tomto ohledu uvalilo podobné sankce na 70 % ruského bankovního trhu a na klíčové státní firmy, včetně firem v oblasti obrany. Spojené království, EU, ale i USA a další země dále oznámily omezení produktů, které lze exportovat do Ruska. Patří mezi ně zboží dvojího užití, což jsou položky, které mohou mít civilní i vojenské použití, jako jsou high-tech zboží, chemikálie nebo třeba lasery.
Všechna tato opatření mají zastavit Putina ve válčení. Leč ‒ bojuje se stále dál a vedení Ruska už neváhá světu vyhrožovat atomovými zbraněmi a zabíjí lidi v nemocnicích i obytných domech. Pravdou sice je, že západní sankce zatím nedokázaly donutit Kreml, aby ukončil agresi na Ukrajině, ale jejich ekonomický dopad na Rusko začíná působit a může dokonce, jak to třeba uvedl Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ve vysílání České televize, zakrátko vést ke „krachu země seshora“. Signálem, že to opravdu může fungovat je to, že třeba jen několik hodin pro oznámení prvních balíků sankcí proti Rusku zvýšila tamní centrální banka základní úrokovou sazbu z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. A i když bude kurz měny jistě i díky intervenci centrálních bankéřů kolísat nahoru i dolů, je jasné, že ani ruská centrální banky nevydrží „bez zdrojů“ intervenovat ve prospěch kurzu vlastní měny do nekonečna.
Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent (btw: to už je fakt síla!). Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě. Online deník Aktuálně.cz přehledně uvedl, že v současné době musí každý Rus řešit kvůli výše uvedenému tři velké problémy: Nedostane se k hotovosti, kvůli inflaci se mu zničí úspory a nebude se moci dostat ani k možným zásobám peněz v zahraničí.
Říkáte si jistě, že ona zmiňovaná „jaderná bomba“ západních sankcí asi zatím nevybuchla tak pořádně, aby zničila chuť Rusů dál bojovat. Faktem je, že ke skutečnému odstřižení všech ruských bank ze systému SWIFT nedošlo. Na druhou stranu je ale nutné říct, že tohle by pořádně bolelo i lidi na Západě. Je proto otázkou, zda jsme připraveni riziko třeba vypnutí dodávek plynu a ropy (bez ohledu na existenční závislost Ruska na příjmech za export těchto surovin) nést nebo ne. Za připomínku proto stojí, jak uvedl australský neziskový online deník The Conversation, že ekonomické sankce mohou mít vždy dvojsečný výsledek.
Neznamená to ovšem, že bychom neměli dělat nic a trpět Rusku agresi, ke které ho nikdo nevybídl. Další izolace Ruska a Putina od mezinárodního společenství dává totiž podle tohoto zdroje ruskému autokratickému režimu další příležitost k zavedení represivnější politiky vůči svým občanům a opozičním stranám. Protože se svět oprávněně bojí o ukrajinský lid, nesmíme zavírat oči ani před Rusy, kteří jsou také Putinovými oběťmi. Tím se říká, že sami obyvatelé země musejí začít, a to velmi rychle, začít opravdu silně tlačit na to, aby putinovské vedení státu zastavilo agresi a začalo urovnávat napáchané škody.
Související
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
válka na Ukrajině , rubl , komentář , Rusko , sankce
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
před 1 hodinou
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 2 hodinami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 2 hodinami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 3 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 4 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 4 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 4 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 5 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 6 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 6 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 7 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 7 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 7 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 8 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 9 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 9 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 10 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 10 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 10 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě