KOMENTÁŘ | Jak fungují sankce? Západ může za rozpoutání války přivést Rusko ke krachu

Agresivní válka na Ukrajině, rozpoutaná člověkem, který byl za válečné zločiny zažalován vládnoucími činiteli této země u mezinárodního soudu v Haagu, Vladimirem Putinem, pokračuje už více než týden. Stále větší počet lidí světa proto netrpělivě čeká na to, kdy zaberou údajně nejtvrdší sankce, co by trest uvalený na extremistické a agresivní Rusko, které rozpoutalo válku v Evropě. Mimochodem ‒ má s tím bohaté zkušenosti.

Stačí namátkou připomenout z historie invaze a agrese v Maďarsku, Československu a v Afghánistánu. Zničí si Putin kvůli slabomyslným důvodům znovu celý stát ekonomickým kolapsem, který se na jeho zemi po uvalení sankcí valí nebo bude znovu platit, že ruský člověk vydrží všechno a nakonec vyhraje? Ta druhá varianta by pro mírumilovný svět nebyla příliš příznivá.

Lidé, a to nejen v tuzemsku, se stále intenzivněji ptají, kdy boje skončí, když jsou sankce ohlášené jako trest za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prý vůbec nejtvrdší, jaké šly zavést. A nechtějí slyšet nic o tom, že je složité to odhadnout nebo říct přesné datum. Chtějí prostě mír… Jenže složité to je. Na druhou stranu, poslední hodiny ukazují, že nejen postupná izolace Rusů od sportovního, kulturního, uměleckého a dalšího světa, či zákaz přeletů ruských letadel nad většinou států v Evropě, které má zamezit snadnému vývozu ruského zboží, ale i jinde ve světě, rušení nejrůznějších služeb a dodávek zboží pro ruské zákazníky, zbavování se podílů v ruských firmách, rušení ekonomické a finanční spolupráce s ruskými firmami, ale také třeba zrušení fungování plynovodu Nord Stream II, má opravdu smysl.

Západ dokonce neváhal na Rusy použít, i když nutno říct, že zatím „omezeně“ doslova ekonomickou „jadernou bombu“, totiž odpojení několika ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a zákaz manipulace pro ruskou centrální banku s rezervami, uloženými jinde ve světě. Západní lídři zmrazili aktiva ruské centrální banky, čímž omezili její možnost přístupu k 630 miliardám dolarů v mezinárodních dolarových rezervách. Na seznamu sankcí je i to, že ruské banky a investiční fondy budou mít v některých zemích, jako např. Velká Británie, úplně zmrazená aktiva. EU v tomto ohledu uvalilo podobné sankce na 70 % ruského bankovního trhu a na klíčové státní firmy, včetně firem v oblasti obrany. Spojené království, EU, ale i USA a další země dále oznámily omezení produktů, které lze exportovat do Ruska. Patří mezi ně zboží dvojího užití, což jsou položky, které mohou mít civilní i vojenské použití, jako jsou high-tech zboží, chemikálie nebo třeba lasery.

Všechna tato opatření mají zastavit Putina ve válčení. Leč ‒ bojuje se stále dál a vedení Ruska už neváhá světu vyhrožovat atomovými zbraněmi a zabíjí lidi v nemocnicích i obytných domech. Pravdou sice je, že západní sankce zatím nedokázaly donutit Kreml, aby ukončil agresi na Ukrajině, ale jejich ekonomický dopad na Rusko začíná působit a může dokonce, jak to třeba uvedl Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ve vysílání České televize, zakrátko vést ke „krachu země seshora“. Signálem, že to opravdu může fungovat je to, že třeba jen několik hodin pro oznámení prvních balíků sankcí proti Rusku zvýšila tamní centrální banka základní úrokovou sazbu z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. A i když bude kurz měny jistě i díky intervenci centrálních bankéřů kolísat nahoru i dolů, je jasné, že ani ruská centrální banky nevydrží „bez zdrojů“ intervenovat ve prospěch kurzu vlastní měny do nekonečna.

Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent (btw: to už je fakt síla!). Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě. Online deník Aktuálně.cz přehledně uvedl, že v současné době musí každý Rus řešit kvůli výše uvedenému tři velké problémy: Nedostane se k hotovosti, kvůli inflaci se mu zničí úspory a nebude se moci dostat ani k možným zásobám peněz v zahraničí. 

Říkáte si jistě, že ona zmiňovaná „jaderná bomba“ západních sankcí asi zatím nevybuchla tak pořádně, aby zničila chuť Rusů dál bojovat. Faktem je, že ke skutečnému odstřižení všech ruských bank ze systému SWIFT nedošlo. Na druhou stranu je ale nutné říct, že tohle by pořádně bolelo i lidi na Západě. Je proto otázkou, zda jsme připraveni riziko třeba vypnutí dodávek plynu a ropy (bez ohledu na existenční závislost Ruska na příjmech za export těchto surovin) nést nebo ne. Za připomínku proto stojí, jak uvedl australský neziskový online deník The Conversation, že ekonomické sankce mohou mít vždy dvojsečný výsledek.

Neznamená to ovšem, že bychom neměli dělat nic a trpět Rusku agresi, ke které ho nikdo nevybídl. Další izolace Ruska a Putina od mezinárodního společenství dává totiž podle tohoto zdroje ruskému autokratickému režimu další příležitost k zavedení represivnější politiky vůči svým občanům a opozičním stranám. Protože se svět oprávněně bojí o ukrajinský lid, nesmíme zavírat oči ani před Rusy, kteří jsou také Putinovými oběťmi. Tím se říká, že sami obyvatelé země musejí začít, a to velmi rychle, začít opravdu silně tlačit na to, aby putinovské vedení státu zastavilo agresi a začalo urovnávat napáchané škody.

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině rubl komentář Rusko sankce

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy