Putinovo agresivní a dobyvačnou válkou posedlé Rusko má utrum. Tedy alespoň nyní co se dovozu ropy do Evropské unie (EU) týká. Evropská komise chce totiž prosadit, i když to zatím „jen“ navrhuje, aby členské státy unie do konce letošního roku úplně přestaly, rozuměj laskaví čtenáři ‒ zakázaly ‒ dovoz ruské ropy. Návrh je zajímavý po mnoha stránkách. Nejen proto, že EU o tomhle návrhu musí, aby mohl platit, rozhodnout jednomyslně a už nyní hrozí nejen Maďarsko, ale i Slovensko kvůli své závislosti na důležité ruské komoditě, vetem, ale i z mnoha dalších důvodů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale i přesto oznámila, že v rámci šestého balíku protiruských sankcí bude navíc rozhodováno i o odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT pro největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy.
A i když už je nyní vidět a slyšet dosti posměšných reakcí na tato oznámení z řad nejrůznějších škarohlídů, odpůrců zákazů vůči Rusku a odmítačů téměř všeho, co se v rámci ukončení války proti Ukrajině západních aktivit týká, je nutné si hned na začátku zasadit, takříkajíc do kontextu, fakta.
Podle serveru statistického úřadu Evropské unie „sedmadvacítka“ za rok 2021 z energetických surovin nejvíce dovážela ropu (71 %) a zemní plyn (17 %). A co, jak se i s ohledem na současné okolnosti, chce říct: čert nechtěl, ve stejném roce byla většina států EU při nakupování těchto komodit nejvíce závislá na Rusku. To totiž bylo největším, jak uvádí výše zmíněný web největším dodavatelem zemního plynu a ropných olejů do EU. Takže ‒ dá říct, že penězi za plyn, ropu a další komodity, financujeme Putinovi jeho bomby, granáty a zbraně, které zabíjejí lidi na Ukrajině. Vím, že rychlá reakce bude: A čím budete topit, když zastavíme energetické exporty? Jenže fakta ukazují, že nemusíme jen čekat se sklopenou hlavou.
Třeba i ruský vývozce surovin Gazprom představil letošní statistiky vývoje dodávek podle regionů s tím, že za první čtyři měsíce roku 2022 snížil svou produkci plynu o 2,5 % na 175,4 mld. krychlových metrů. Dle jeho prohlášení se dodávky na domácí trh snížily meziročně o 3,7 % a dodávky do EU a Turecka od začátku roku meziročně poklesly o 26,9 % na cca 50,1 mld. krychlových metrů, zatímco export ke svému potenciálnímu pomocníkovi a dodavateli všeho, co Západ zatrhl, tedy do Číny se zvýšily meziročně o 60 %. Statistiky Gazpromu navíc prý říkají, že země EU mají aktuálně v podzemních zásobnících asi 6,9 mld. krychlových metrů zemního plynu, což by při naplnění cíle mít na příští topnou sezónu 90% naplněnost, musely doplnit ještě zhruba 56 mld. krychlových metrů.
Nemá cenu opakovat, že Evropská komise i všechny členské státy dobře vědí, co bude odříznutí se od ruských energetických surovin znamenat. Jenže bez toho nepřestanou peníze Putinovi na válku téct. Je proto pochopitelné, že nový oznámený záměr EK míří nejen na představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům na Ukrajině, ale i na režim samotný.
Jistě, každý se ale může zeptat, zda, při vědomí toho, že už jde o šestý balík, proč EU používá i v mnoha názorech nazvaný systém udělení sankcí vůči Rusku za „salámovou“ metodu a nevystřelila ty největší náboje hned, aby Putinovi a jeho patolízalům srazila vaz. A vůbec – o co jde třeba maďarskému premiérovi Orbánovi v jeho zjevné proruské politice, ke které se přidává nyní i Slovensko? A zůstane proto ta z počátku února i března letošního roku vyzdvihovaná silná jednota celé Evropské unie zachovaná? Aby Putin nemohl říct, že vlastně „tu nenáviděnou nacistickou EU“ porazil na hlavu a její členové mu budou už odteď zobat poslušně z ruky?
A proč to všechno? Možná proto, že i jinde, než mezi Ruskem a Ukrajinou, se hraje o obnovu historických nároků na území, která jsou dnes ve vlastnictví jiných zemí, než mají prý jejich původní majitelé na mysli. (Aby bylo jasno ‒ touto větou není myšlen vůbec žádný souhlas s válkami a výbojnými agresemi alá Putinův barbarský útok na Ukrajinu). Jistě si řeknete, a bude mít pravdu, že není úplně ničím novým letitá touha maďarského premiéra po obnově Velkého Maďarska. Tedy území, které po roce 1920 podpisem Trianonské smlouvy, která ustanovila nové hranice této země a zmenšila její velikost o 72 procent, ztratilo.
Z veřejně dostupných zdrojů se dá vyčíst, že většina obyvatel Maďarskem „ztracených“ území sice nebyli etničtí Maďaři, ale velká menšina čítající skoro 3 miliony lidí zůstala mimo hranice nového Maďarska. Jde hlavně o území dnešního Slovenska, Rumunska, Rakouska, Chorvatska a Slovinska. Sám nedávno znovuzvolený premiér Maďarska v roce 2020 odhalil pomník pro něj výše popsané „smutné“ události. A třeba web České televize v roce 2020, kdy byl tento monument odkryt, napsal: „Orbán ve své politice s velkouherskými resentimenty, jež se se smlouvou pojí, konstantně pracuje. Zajistil například občanství a volební právo příslušníkům maďarských menšin v zahraničí, jejichž hlasy mu pak pomohly získat silnou většinu v parlamentních volbách.“ Možná, že s tím nebudete souhlasit, ale silným spojencem (pro Maďarsko?), který by mohl výše popsané uherské touhy, stejně jako ty velkoruské, naplnit, může být právě Vladimir Putin.
Americký deník The Wall Street Journal to už v roce 2018 napsal takto: „Vítejte v novém evropském nepořádku. Aliance v Evropě pod vedením USA a EU, která po studené válce zesílila, se nyní rozpadá. Rusko se chopí příležitosti podpořit tuto fragmentaci a znovu získat vliv. Intelektuální devizou Moskvy tentokrát není marxismus, ale autoritářský styl vedení, který se vysmívá zbožnosti liberální demokracie. Od svého návratu (Orbán) k moci v roce 2010 vsadil pětapadesátiletý muž na jiný kurz a vsadil, že uspořádání po studené válce končí a že Rusko i jeho model vlády jsou na vzestupu. Západní demokracie již není ideálem Evropy, jak říká pan Orbán, a ani USA, ani evropský politický establishment si neudrží odhodlání bránit liberálně demokratický řád, který pomohli (ve středoevropském regionu) vytvořit…“
Zdá se tak, že i přes vzletné řeči o aktuální nemožnosti překonat rychle závislosti na ruské ropě a plynu, mají některé členské země Evropské unie ve skutečnosti asi zcela jiné „zámysly“ a „úmysly“ než jen zastavit ruského agresora na Ukrajině v jeho plenění a ničení této země. Otázkou ale je, proč se do podobného podniku pouští i Slovensko. Doufejme proto, že nejen blížící se nutný kompromis k nalezení jednoty celé Evropské unie ohledně dalšího sankčního balíčku proti Rusku nebude jen úlitbou těm, kteří nyní nejen s lidmi, ale i s budoucností všech obyvatel Střední a Východní Evropy nehrají zjevně moc čistou hru.
Související
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem
komentář , Rusko , Slovensko , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 1 hodinou
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 2 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci.
Zdroj: Lucie Podzimková