KOMENTÁŘ | Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy

Když český finanční regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB), v roce 2010 oznámil, že tzv. inflačním cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent, jistě nikdo netušil, že za 12 let budou čísla znehodnocení cen mnohem vyšší. A i když má tento způsob držení inflace pod krkem (tedy onoho cílování inflace) nejen své příznivce, ale i odpůrce, dnes by si mohli být názory víc blízcí. A to v tom, že právě dnes je možná až příliš optimistické čekat, že inflace v dohledné době klesne právě na ona dvě procenta za rok.

Ne příliš příznivé výhledy nedávno potvrdila i jedna z klíčových globálních institucí, totiž Bank of England, když konstatovala, že inflace ve Spojeném království vyvrcholí ke konci roku 2022 na více než třinácti procenty a k onomu (ve většině západní Evropy) „chtěnému“ dvouprocentnímu inflačnímu cíli se přiblíží až během dalších dvou let, a to kvůli řadě globálních vlivů. To je to důležité, proč se takovým prohlášením zabývat.

Jenže nejen pro lidi v tuzemsku jsou taková oznámení noční můrou. Značí totiž, že výhledy bankéřů, finančníků a peněžních specialistů nevěstí ohledně všech cen vůbec nic dobrého. K jejich pesimismu je vede hned několik důvodů. Řada britských médií k tomu napsala, že mezi ty hlavní patří nejen donedávna i centrální bankou Evropské unie držená „ultra uvolněná měnová politika“, která vytvořila díky mizivým úrokům vysokou poptávku v době, kdy byly narušeny výrobní kapacity a dodávky levné energie a dovozu.

Podle mínění některých analytiků se touto politikou „vytisklo“ velké množství peněz na nákup snad všech typů aktiv od nemovitostí přes akcie, drahé kovy, kryptoměny a tak dále, takže zmíněné nákupy začaly nafukovat v jednotlivých segmentech velké cenové bubliny. To vytvořilo rekordní úrovně nerovnosti a dál zvýšilo poptávku po všem, protože lidé vlastnící zmíněná aktiva mají pocit, že si mohou dovolit utratit více. Výsledek? Deník The Conversation to řekl jasně: „Domácnosti i firmy se levně (kvůli výše popsanému) zadlužily, aby financovaly nemovitosti a investice, nebo jen aby se udržely nad vodou.“

A jak to souvisí s tím nepříznivým výhledem na nižší inflaci v nejbližší době? Kvůli popsaným skutečnostem, vedoucích k vysokým dluhům a vysokým cenám aktiv, budou muset centrální banky postupovat velmi opatrně, tedy co se týká právě zvyšování úrokových sazeb v boji proti inflaci. Jde totiž o to, že pokud úrokové sazby zvýší jen mírně, inflace zůstane vyšší déle.

Ve světě se tak nyní hraje v boji s inflací dost divoký hokej. Globální hráči, hlavně EU a USA usilují o zatraktivnění svých měn, do kterého se dost výrazně míchá také boj s ruskou plynovou krizí a strukturálními ekonomickými problémy v zemích jako Itálie a Španělsko, které nebyly nikdy vyřešeny. Euro se tak poprvé za dvě desetiletí posunulo pod paritu s americkým dolarem.

A do všeho nejen problémy s globalizačními trendy, od kterých se i vlivem dopadů pandemie stále více teritorií odvrací a volá se po stále větším uzavírání se do sebe. A hádejte, milí čtenáři, jak to souvisí s inflací? Inu, jednoduše. Jak třeba uvedl Augustin Carstense, šéf Banky pro mezinárodní zúčtování (často označované jako centrální banka centrálních bank), stavění bariér do volného obchodu zvýší ceny produktů a udrží inflaci na vyšší úrovni, než by v následujících letech mohla být. A nesmíme zapomenout na významnou položku, která se na globální inflaci podepisuje také výraznou měrou. A navíc je to i v tuzemsku, jak naznačují poslední činy a kroky vlády, velmi citlivé téma. Totiž důchody.

Generaci českých „Husákových“ dětí má i většina zemí západního světa a ta pomalu míří do důchodu. A s tím souvisí dost velký problém, totiž že spotřeba těchto lidí poklesne, když přestanou pracovat. Možná si říkáte, že už by ten výčet faktorů, které udrží inflaci nejen ve světě, ale i v tuzemsku příštích několik let vysoko, stačil. Máte pravdu. Stačil.

Není snad nutné dodávat, co přijde, když inflace nezůstane pod onou magickou hranicí dvou procent, stanovenou nejen ČNB, ale i řadou západních centrálních bank, ale bude mnohem, mnohem vyšší. Pokles spotřeby je už vidět nyní, což bude mít vliv na celkovou ziskovost nejen ekonomik, ale hlavně firem a společností, což poté může ovlivnit platební schopnost všech entit, ale třeba i akciový trh, nemluvě o celkovém hospodářském růstu. Chce se říct: Pán Bůh s námi a zlé pryč.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář inflace Ekonomika česká národní banka ČNB důchody

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 8 hodinami

Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí

Teploty přesahující hranici 20 stupňů dlouho nevydrží. Hned po Velikonocích se podle ČHMÚ.cz ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy