Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.
A to bez ohledu na to, že úmysl jejího porušení, tak jako třeba v případě zavedení mimořádné daně z nečekaně vysokých zisků, může mít své oprávnění. A zvláště nyní, v časech, kdy se opravdu zdá, jak to popsala už některá tuzemská média, že mechanismy tržní ekonomiky selhávají.
Myslíme si, tak nějak všeobecně, že systémy v naší zemi i přes tu hlasitější, tu méně hlasité výtky, opravdu fungují. I přes naši naštvanost, závist, chamtivost, zjevnou relativizaci fakt a ověřitelných argumentů. Nelze se proto divit, že i z dílny západně orientované současné středo-pravicové vlády vychází takové návrhy, jako ten, který řeší stanovení hodnot takzvaného vnitřního výnosového procenta firem. Někdo může namítnout, proč to má vláda, která zjevně má podporovat byznys jako základní pilíř ekonomiky, vůbec dělat. Odpověď je ale jednoduchá - právě proto, že se to týká velmi citlivého oboru, životně důležitého pro každého z nás. Jde totiž o stanovení kritérií při selhání tržních mechanismů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů v energetice, která určí přiměřenost zisku obnovitelných zdrojů. Není divu. Když si člověk vyhledá informace o tom, jak se změnila ziskovost právě energetických firem, začne opravdu „valit bulvy“.
Tak třeba: Dvě klíčové společnosti skupiny E.ON ČR, firmy EG.D a E.ON Energie, měly loni v součtu zisk po zdanění 6,07 miliardy korun. Zisk obou společností meziročně stoupl zhruba o miliardu. Na růstu se významně podílela firma E.ON Energie, jejíž zisk po zdanění stoupl loni o 56 procent na 2,28 miliardy. Tržby těchto dvou firem vzrostly meziročně v součtu o necelých sedm procent na 73,6 miliardy korun. Anebo: Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. A tak by se dalo pokračovat nejen v energetickém sektoru, ale - upřímně řečeno - v mnoha dalších segmentech.
Není proto divu, že nejen v ČR (a určitě si nejeden z vás, laskavých čtenářů, povzdechne nad tím, že ta diskuse o tomto problému měla přijít dřív) se začíná často vášnivě mluvit o tom, že zatímco energetická krize celosvětově eskaluje na všech úrovních, průmysl tzv. fosilních paliv dosahuje rekordních zisků. Například některá britská média uvedla, že ropné společnosti vykázaly ve druhém čtvrtletí tohoto roku obrovský nárůst zisku oproti stejnému období loňského roku. Navíc i sám generální tajemník OSN Antonio Guterres označil takové zisky za „nemorální“ a vyzval k zavedení neočekávané daně pro ropné společnosti. Časopis The Economist k tématu uvedl, že v důsledku uzavření plynovodu Nord Stream I na dobu, dokud budou uplatněny západní sankce, vzroste tzv. referenční cena plynu o dalších 30 %; v současnosti činí její ekvivalent kolem 400 dolarů za barel ropy. A při dnešních cenách futures kontraktů (tedy objednávek komodit na další období) by se roční výdaje spotřebitelů a firem v celé Evropské unii za elektřinu a plyn mohly zvýšit na ohromujících 1,4 bilionu eur, což je nárůst z 200 miliard eur v posledních letech. A to je jen odhad investiční banky Morgan Stanley.
A tady se dostáváme k tomu, co zaznělo na začátku. Co mají vlastně státy dělat, aby rostoucí ceny energií ustály? Nařizovat firmám, kolik mají mít zisk, zastropovat ceny energií, nebo něco jiného? A mají to dělat individuálně jen na svém území, nebo třeba celoevropsky či dokonce celosvětově? Jistě tušíte problematičnost a komplikovanost každého řešení. Navíc ani již zavedená opatření, jako zastropování cen, si nemůže dovolit kdekdo. Poslední dny v Maďarsku ukazují, že stropování je opravdu jen dochvilná záležitost, která o to více pak udeří na celou ekonomiku.
The Economist ke stanovení maximálních cen uvádí: Pokud budou ceny omezeny, poptávka po energii zůstane příliš vysoká, což oddálí zásadní přizpůsobení se světu, kde plyn již není tak levný jako před spuštěním války válečným zločincem Putinem. Důkazy o tom už jsou vidět: vyšší ceny znamenaly, že třeba Němci v první polovině letošního roku spotřebovali téměř o 10 % zemního plynu méně než o rok dříve. Pomoc lidem by proto měla být i podle dalších zahraničních médií v cílených úlevách na energetické účty, ale hlavně v pomoci firmám. Časopis si nechal vypracovat analýzu, ze které vyplývá, že kvůli tomu, aby se předešlo dominovému efektu kolapsu elektrárenských společností, by měly být zavedeny dočasné státní úvěrové linky, jako to dělaly banky během finanční krize: náklady mohou být později kompenzovány odvody. Kde na to ale vzít?
A jsme u toho. Windfall tax není nic k odmítnutí. Jde ale o jasně formulovanou a dočasnou daň, o které musí být jasno, že bude pomáhat firmám, lidem a společnosti v dané zemi přestát nesmyslně drahé ceny energií, které se vymkly přirozenému fungování tržního mechanismu. Tak třeba výzkum University College London zjistil, že nadměrné zisky energetických firem mohou být v Británii kolem 30 miliard liber (tedy až 41 miliard dolarů). Takže všem odmítačům podobných řešení a škarohlídům má být jasné to, že zavedení daně na mimořádné zisky není protisystémovým, antidemokratickým, ani nesmyslným požadavkem. Řada komentátorů dodává, že by bylo šílenstvím činit dlouhodobá rozhodnutí o přepracování energetických systémů uprostřed chaosu. Jde proto nejen o zachování tržního mechanismu i v energetice, což je zásadní pro pobídky k investicím do nových kapacit a inovací v oblasti skladování energie, jako jsou baterie. Jak dodává časopis The Economist, dává větší smysl přesunout větší část energetického systému od spotových cen k dlouhodobým smlouvám, zvláště když levná větrná energie představuje rostoucí podíl výroby. Nalezení nových zdrojů energie - od plynu v Kataru po obnovitelné zdroje - je také nezbytností.
A je tu ještě problém s možným propouštěním lidí kvůli neřešení vysokých cen energií či zdanění vysokých zisků. „Z aktuálních dat Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu lze pro konec roku 2022 a rok 2023 spíše očekávat setrvalou situaci s mírou nezaměstnanosti v ČR pod úrovní tří procent. V současné době je pro trh práce charakteristický nedostatek pracovníků a rostoucí náklady na pracovní sílu, které jsou hnané především tlakem na nárůst mezd s cílem přiblížit k sobě nominální a reálnou mzdu. V EY pracujeme se scénáři vývoje ekonomiky, a především jednotlivých sektorů pro příští měsíce. Lze předpokládat, že u sektorů (a firem), kde: a) lze očekávat utlumení poptávky nebo odkladu spotřeby; b) kde náklady za energie představují vyšší procento z celkových provozních nákladů a c) kde se zároveň nepovede „zkrotit“ rostoucí osobní náklady na udržitelnou hladinu může dojít k existenčním problémům firem, a tedy i k riziku propouštění,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Zdeněk Dušek, partner Business Consulting EY Česká republika.
Související
Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit
25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku
komentář , Vláda ČR , Daně , státní rozpočet , Energetika , banky , české rafinerie
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě