Pohonné hmoty jsou v Česku rekordně drahé. Faktorů je vícero

Při pohledu na rychle se měnící cenovky na stojanech benzínových pump se může lidem zdát, že „ty ceny si dělají, doslova co chtějí“. Veřejné datové zdroje ukazují, že od ceny benzínu 28 korun za litr za Natural 98 v lednu letošního roku se cena tohoto paliva nyní nezadržitelně blíží k hodnotě 48 korun za litr. Tedy zdražení o 71 procent za necelého půl roku. Česká vláda vytáhla v boji proti vysokým cenám benzínu a nafty nejen zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot, či snížení spotřební daně, nebo částečné zrušení silniční daně i sledování marží obchodníků, vysoké ceny ne, a ne začít klesat.

Není proto asi divu, že se stále více volá po takových opatřeních, které by však státní kase po populistickém plenění předchozích vlád přinesly ještě větší potíže. Proč tedy ceny pohonných hmot i po zmíněných opatřeních výrazně neklesají? Odpověď na to je, jak jistě tušíte, pestřejší.

Základní otázka je, proč se ceny benzínu a nafty nesnižují, když i česká vláda plánovala, že jen snížení spotřební daně je sníží přechodně od června do září letošního roku o korunu padesát. „Efekt nižší spotřební daně byl v Česku vcelku rychle eliminován vývojem na globálních trzích, zejména rychle zdražující ropou a finálních ropných produktů,“ řekl pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, makroekonomický analytik Československé obchodní banky (ČSOB). Pravdou podle něj také zůstává, že snížení spotřební daně o 1,5 Kč (které v kombinaci s nižší základnou pro výpočet DPH mělo teoreticky průměrné ceny pohonných hmot snížit až o 1,8 Kč) se do koncových cen ani plně nepromítlo – například benzín zlevnil přibližně o korunu, zbylá část zůstala v maržích čerpacích stanic.

V obecném smyslu by se tak podle Dominika Rusinka dalo říci, že rozsah snížení spotřební daně u pohonných hmot byl spíše symbolický a nemohl s cenou na čerpacích stanicích dlouhodobě výrazněji pohnout. „Z mého pohledu platí, že si česká vláda koupila relativně málo muziky za hodně peněz. Pro další vývoj cen pohonných hmot v Česku bude nyní zásadní - vedle kurzu koruny k americkému dolaru - další vývoj velkoobchodních cen benzinu a nafty, kde je nadále patrné enormní napětí, jež může s blížícím se evropským embargem na ruskou ropu dále gradovat,“ upřesnil pro EuroZprávy.cz Dominik Rusinko.

Pokud je tedy někdo z vás, milí čtenáři, příznivcem jednoduchých vysvětlení, pak vězte, že kromě vlivu spuštění ruské válečné agrese na Ukrajině, dopadů covidových opatření z předchozích let, nastavení spotřební daně za paliva, viz odstavec výše, ale právě také zmiňovaného vývoje kurzu české koruny k americkému dolaru, může za vysoké ceny benzínu a nafty v tuzemsku i obecně velikost tuzemského trhu. Zkrátka - jsme malou ekonomikou, kde ve srovnání s velkými zeměmi jako Polsko či Německo nelze „kupovat víc“, aby to „stálo míň“. Nehledě na to, že „rekordní“ čísla na stojanech pump mají i další příčiny. Podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma společnosti Colosseum, platí, že základním problémem vysokých cen pohonných hmot v Česku je zmiňovaná stále dost vysoka cena ropy na světových trzích, vždyť barel evropské ropy Brent se pohybuje kolem 122 USD za barel. „To jsou ceny, které jsme prakticky od roku 2008 na trzích neviděli. K hlavním příčinám růstu cen ‚černého‘ zlata patří nabídkové šoky, jako je uvalení embarga na vývoz ropných produktů z Ruské federace, ztráta produkce v Libyi (pokles produkce až o 35 % proti normální úrovni) z důvodu tamních politicích šarvátek nebo pomalý růst exportů ze zemí OPEC o pouhých 428 tisíc barelů denně (v tomto směru muže produkci výrazně zvyšovat v danou chvíli jen Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty),“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek.

Dalším „šokem” podle hlavního ekonoma Colossea na straně nabídky, je mimořádně vysoká cena námořní přepravy (v některých případech rostly ceny přepravy i o 800 % dle dat MNSC), která po lockdownech šroubuje ceny produktů napříč odvětvími. „Posledním nabídkový faktorem je růst inflace, která po dvou letech slabších firemních hospodářských výsledků z dob pandemie, kdy spotřeba paliv byla menší, motivuje čerpací stanice zvyšovat si marže (oproti roku 2021 dosáhl růst průměrně 83 haléřů v případě dieselu a 1,19 koruny u Naturalu 95), a snažit se ušlý zisk určitým způsobem ‚dohnat‘ (tento fenomén je možné pozorovat také u restaurací, kde hospodští zvyšují ceny o desítky procent meziročně). Na straně poptávky pak hraje psychologický efekt, kdy mají spotřebitelé a firmy tendenci se předzásobovat kvůli obavám z geopolitického vývoje. V současnosti hraje roli také silný sezonní efekt (růst spotřeby v letních měsících zpravidla dosahuje až 19 %). Období letních měsíců je typické pro vyšší míru cestování a spotřeby paliv obecně,“ řekl serveru EuroZprávy Kryštof Míšek.

Faktem je i to, že české ceny pohonných hmot nejsou ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie vůbec ty nejvyšší. Jednoduše řečeno, v žebříčku členských států EU se pohybujeme uprostřed pořadí celé „sedmadvacítky“. I když se podle údajů společnosti CCS benzin v současnosti prodává o téměř patnáct korun na litr víc než před rokem a za naftu tehdy motoristé platili o 15,71 koruny na litru méně, není reálné, že by ceny paliv v krátkodobém časovém výhledu nabraly „sestupný trend“. Ale nikdy neříkej nikdy. A možná také platí i další „hláška“ filmového hrdiny, který pronesl ona zmíněná slova, totiž, že ‒ nižší ceny benzínu se (možná) vrátí.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty ropa Čerpací stanice Benzinky Benzín Nafta

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 9 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu

Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy