Při pohledu na rychle se měnící cenovky na stojanech benzínových pump se může lidem zdát, že „ty ceny si dělají, doslova co chtějí“. Veřejné datové zdroje ukazují, že od ceny benzínu 28 korun za litr za Natural 98 v lednu letošního roku se cena tohoto paliva nyní nezadržitelně blíží k hodnotě 48 korun za litr. Tedy zdražení o 71 procent za necelého půl roku. Česká vláda vytáhla v boji proti vysokým cenám benzínu a nafty nejen zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot, či snížení spotřební daně, nebo částečné zrušení silniční daně i sledování marží obchodníků, vysoké ceny ne, a ne začít klesat.
Není proto asi divu, že se stále více volá po takových opatřeních, které by však státní kase po populistickém plenění předchozích vlád přinesly ještě větší potíže. Proč tedy ceny pohonných hmot i po zmíněných opatřeních výrazně neklesají? Odpověď na to je, jak jistě tušíte, pestřejší.
Základní otázka je, proč se ceny benzínu a nafty nesnižují, když i česká vláda plánovala, že jen snížení spotřební daně je sníží přechodně od června do září letošního roku o korunu padesát. „Efekt nižší spotřební daně byl v Česku vcelku rychle eliminován vývojem na globálních trzích, zejména rychle zdražující ropou a finálních ropných produktů,“ řekl pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, makroekonomický analytik Československé obchodní banky (ČSOB). Pravdou podle něj také zůstává, že snížení spotřební daně o 1,5 Kč (které v kombinaci s nižší základnou pro výpočet DPH mělo teoreticky průměrné ceny pohonných hmot snížit až o 1,8 Kč) se do koncových cen ani plně nepromítlo – například benzín zlevnil přibližně o korunu, zbylá část zůstala v maržích čerpacích stanic.
V obecném smyslu by se tak podle Dominika Rusinka dalo říci, že rozsah snížení spotřební daně u pohonných hmot byl spíše symbolický a nemohl s cenou na čerpacích stanicích dlouhodobě výrazněji pohnout. „Z mého pohledu platí, že si česká vláda koupila relativně málo muziky za hodně peněz. Pro další vývoj cen pohonných hmot v Česku bude nyní zásadní - vedle kurzu koruny k americkému dolaru - další vývoj velkoobchodních cen benzinu a nafty, kde je nadále patrné enormní napětí, jež může s blížícím se evropským embargem na ruskou ropu dále gradovat,“ upřesnil pro EuroZprávy.cz Dominik Rusinko.
Pokud je tedy někdo z vás, milí čtenáři, příznivcem jednoduchých vysvětlení, pak vězte, že kromě vlivu spuštění ruské válečné agrese na Ukrajině, dopadů covidových opatření z předchozích let, nastavení spotřební daně za paliva, viz odstavec výše, ale právě také zmiňovaného vývoje kurzu české koruny k americkému dolaru, může za vysoké ceny benzínu a nafty v tuzemsku i obecně velikost tuzemského trhu. Zkrátka - jsme malou ekonomikou, kde ve srovnání s velkými zeměmi jako Polsko či Německo nelze „kupovat víc“, aby to „stálo míň“. Nehledě na to, že „rekordní“ čísla na stojanech pump mají i další příčiny. Podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma společnosti Colosseum, platí, že základním problémem vysokých cen pohonných hmot v Česku je zmiňovaná stále dost vysoka cena ropy na světových trzích, vždyť barel evropské ropy Brent se pohybuje kolem 122 USD za barel. „To jsou ceny, které jsme prakticky od roku 2008 na trzích neviděli. K hlavním příčinám růstu cen ‚černého‘ zlata patří nabídkové šoky, jako je uvalení embarga na vývoz ropných produktů z Ruské federace, ztráta produkce v Libyi (pokles produkce až o 35 % proti normální úrovni) z důvodu tamních politicích šarvátek nebo pomalý růst exportů ze zemí OPEC o pouhých 428 tisíc barelů denně (v tomto směru muže produkci výrazně zvyšovat v danou chvíli jen Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty),“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek.
Dalším „šokem” podle hlavního ekonoma Colossea na straně nabídky, je mimořádně vysoká cena námořní přepravy (v některých případech rostly ceny přepravy i o 800 % dle dat MNSC), která po lockdownech šroubuje ceny produktů napříč odvětvími. „Posledním nabídkový faktorem je růst inflace, která po dvou letech slabších firemních hospodářských výsledků z dob pandemie, kdy spotřeba paliv byla menší, motivuje čerpací stanice zvyšovat si marže (oproti roku 2021 dosáhl růst průměrně 83 haléřů v případě dieselu a 1,19 koruny u Naturalu 95), a snažit se ušlý zisk určitým způsobem ‚dohnat‘ (tento fenomén je možné pozorovat také u restaurací, kde hospodští zvyšují ceny o desítky procent meziročně). Na straně poptávky pak hraje psychologický efekt, kdy mají spotřebitelé a firmy tendenci se předzásobovat kvůli obavám z geopolitického vývoje. V současnosti hraje roli také silný sezonní efekt (růst spotřeby v letních měsících zpravidla dosahuje až 19 %). Období letních měsíců je typické pro vyšší míru cestování a spotřeby paliv obecně,“ řekl serveru EuroZprávy Kryštof Míšek.
Faktem je i to, že české ceny pohonných hmot nejsou ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie vůbec ty nejvyšší. Jednoduše řečeno, v žebříčku členských států EU se pohybujeme uprostřed pořadí celé „sedmadvacítky“. I když se podle údajů společnosti CCS benzin v současnosti prodává o téměř patnáct korun na litr víc než před rokem a za naftu tehdy motoristé platili o 15,71 koruny na litru méně, není reálné, že by ceny paliv v krátkodobém časovém výhledu nabraly „sestupný trend“. Ale nikdy neříkej nikdy. A možná také platí i další „hláška“ filmového hrdiny, který pronesl ona zmíněná slova, totiž, že ‒ nižší ceny benzínu se (možná) vrátí.
Související
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Pohonné hmoty nepatrně zlevnily. Ekonom prozradil, jaký bude další cenový vývoj
pohonné hmoty , ropa , Čerpací stanice , Benzinky , Benzín , Nafta
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Netanjahu schválil jednání o příměří v Pásmu Gazy s Hamásem
před 1 hodinou
Rusko chce sestřelovat F-16? Propaganda, nedokázalo ani zabránit útoku IS, vysmívají se Italové
před 1 hodinou
Zelenskyj žádá předsedu americké Sněmovny reprezentantů o hlasování pro vojenskou pomoc Ukrajině
před 1 hodinou
4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete
před 1 hodinou
Tragický potrat kvůli záměně pacientek: Policie po obou ženách pátrá
před 2 hodinami
Dominik Hašek se opřel do Fica a Matoviče. Díky vám slovenští hokejisté podporují zabíjení Ukrajinců
před 2 hodinami
Nizozemsko je znepokojeno českým vyšetřováním ruské propagandistické sítě
Aktualizováno před 3 hodinami
Macron vyzval členy G20, aby jednomyslně rozhodli, zda na summit (ne)pozvat Putina
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině postupuje, varují analytici. Kvůli USA roste hrozba, že uspěje
před 3 hodinami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 4 hodinami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 5 hodinami
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 6 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 7 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 8 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 9 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu.
Zdroj: Lucie Podzimková