Očkování proti nemoci covid-19: Informace, otázky a odpovědi

 

Vakcína je bezesporu nejsilnější zbraní proti nemocem, jakou lidstvo vlastní. Zatímco léky dokáží v řadě případů zastavit již rozběhlé onemocnění, vakcína zajistí, že se u očkované osoby nemoc ani nerozvine. 

Navzdory tomu lékaři dokáží očkovat jen proti velmi malému počtu nemocí. Ačkoliv prakticky nelze přesně určit, kolik různých onemocnění existuje (některé zdroje hovoří o 7000, jiné o 10 000, ale i 30 000, mnoho nemocí je ale velmi vzácných) a ani přesný počet nemocí, které umíme léčit (řádově se hovoří o stovkách), vakcínou zatím dokážeme zabránit rozvinutí pouze několika desítek. 

Seznam Světové zdravotnické organizace (WHO) eviduje 23 vakcín a počet nemocí, proti kterým nás chrání, je jen o málo větší (lze se očkovat proti hepatitidě A a B, tím pádem přeneseně i proti D, ačkoliv WHO žloutenku eviduje jako jeden bod). Další desítky vakcín jsou v procesu výzkumu, který je ale v mnoha případech extrémně složitý.

Jak vznikala vakcína proti covidu-19?

Covid-19 není první koronavirovým onemocněním, se kterým se setkáváme. Kromě těch běžně rozšířených v populaci jsme byli za posledních 20 let svědky výskytu SARS a MERS. Nepřekvapivě se i proti nim vyvíjely a dodnes vyvíjejí vakcíny, na rozdíl od covid-19 ale v zásadě není kam spěchat.

Obě nemoci se totiž podařilo dostat pod kontrolu. To má za následek, že se jimi nakazilo dohromady pouze 11 tisíc lidí. Oproti desítkám milionů nakažených covidem-19 jde o nesrovnatelně menší číslo. SARS i MERS mají přitom podstatně větší smrtnost, u první z nich jde o necelých 10 %, v případě druhé jmenované zemřelo 35 % nakažených. 

Důležité stránky:
Seznam očkovacích míst: ockoreport.uzis.cz
Registrace k očkování: registrace.mzcr.cz
Rezervace očkovacího termínu: reservatic.com/ockovani

Hlad po vakcíně ale utichl spolu s výrazným zredukováním počtu nově nakažených. Ty šlo ostatně také podstatně lépe rozpoznat, díky závaznějším symptomům se je povedlo izolovat včas a nemoci se neměly šanci šířit. I přesto se rozjely práce na vakcínách, a v případě SARS se vědci dostali od získání genomové sekvence viru do klinického hodnocení vakcíny za 20 měsíců.

Ačkoliv se 20 měsíců jeví oproti vakcíně na covid-19 jako podstatně delší doba, pokud se podíváme na řadu jiných nemocí, proti kterým očkujeme, jde o neuvěřitelný medicínský pokrok. Historicky totiž trvaly vývoje vakcíny skutečně dlouhé roky až desítky let, před 50 až 100 lety ale bylo zdravotnictví v úplně jiné fázi, než dnes.

Vývoj vakcín proti SARS a MERS se po utlumení šíření nemocí výrazně omezil. Nemoc se podařilo zachytit a téměř nikomu se nevyplatí v tvorbě vakcín pokračovat, ačkoliv jejich vývoj pozvolna nadále probíhá. Přesto se podařilo za poměrně krátkou chvíli dosáhnout vědcům jistých pokroků, ze kterých lze těžit i dnes.

Pokud by se namísto koronavirové nemoci objevila jiná pandemická choroba, pravděpodobně by byl vývoj těžší. Díky tomu, že SARS-CoV-2 není první, kdo za poslední dvě dekády přeskočil ze zvířat na lidi, ale mohou vědci při vývoji vakcíny těžit právě ze znalostí, které se podařilo získat zkoumáním SARS a MERS. 

Ne nadarmo mají SARS a SARS-CoV-2 podobné názvy. Oba viry se vyznačují z 80 procent shodným genetickým kódem a oba pocházejí z netopýrů. Vědci tak už na začátku tvorby vakcíny věděli dvě podstatné věci. Znaly biologii viru, a především jeho achilovu patu. Spike protein.

Velkou roli na vývoji vakcíny hraje i zdravotnická katastrofa, která se odehrála mezi lety 2014 až 2016 a nedostala takový mediální prostor jako covid-19, vědce a úřady ale silně znejistila. Největší epidemie Eboly tehdy zabila 11 tisíc lidí a ukázala, jak zranitelné lidstvo ve skutečnosti je, navzdory moderní medicíně 21. století.

V roce 2018 byla proto na seznam nemocí s prioritním výzkumem vytvořený WHO přidána takzvaná Choroba X. Jde o označení pro nový a dosud neznámý patogen, který může v budoucnu způsobit chorobu epidemického až pandemického rázu. Jako právě covid-19.

Choroba X má spíše symbolický význam, pomáhá ale zainteresovaným lidem uvědomit si, jak rychle může přijít potřeba na tvorbu léku či vakcíny proti nemoci, kterou dosud neznáme. I díky tomu při prvním šíření covidu-19 pohotově zareagovaly desítky společností, které okamžitě začaly s tvorbou vakcíny.

Faktory, které ovlivňují vývoj vakcín

Vývoj vakcín proti covidu-19 proběhl velmi rychle, ale díky velké souhře faktorů, především díky znalostem z předchozích let. Nelze proto tvrdit, že by vakcína byla vyvinuta během jednoho roku. Samotná očkovací látka ano, avšak vývoj jako takový se historicky datuje do předchozích let.

Existují ale i další důvody, proč byly v historii vývoje vakcín nesmírně zdlouhavé. Například byrokracie a finance. Vytvořit vakcínu není levná záležitost, a jelikož většina nemocí, proti kterým se dnes vytváří, nemá pandemický charakter, v zásadě se může zdát, že není kam spěchat.

Alespoň tak to vnímají sponzoři, kteří výzkumy financují. Pokud by ale dnes někdo sháněl finance na vývoj vakcíny proti nemocem, které nemají devastační účinek zdraví statisíců lidí stejně jako na světovou ekonomiku, uspěl by jen stěží. Z části i proto, že vývoj vakcíny je nejistý byznys. Nikdo dopředu neví, jak ve finále testy dopadnou. 

V tomto případě dopadly u mnoha výrobců dobře. Hrozilo ale, že testování ohrozí plány jednotlivých vlád na uzavírání hranic. Testování se proto muselo zavčas přesunout kam bylo třeba, například do Itálie. Nejpostiženější evropské země při první vlně.

Země, ve kterých se vakcíny testují, si vědci nevybírají náhodně. Jistou roli v tom hraje byrokracie, která je i tak nesmírně složitá. Pokud nejde o pandemický stav, jako je tento, jen úřední průtahy mohou uvedení vakcíny na trh zpozdit o řadu měsíců až let. Jeden z důvodů, proč se všeobecně traduje, že se očkovací látky vyvíjejí roky.

Dalším důvodem je ale velká koncentrace nakažených. Při klinických testech totiž potřebujete očkovací látky zkoušet na lidech, kteří nemoc neprodělali. Nemůžete je ale pak vzít a nechat všechny hromadně nakazit covidem-19. Často jsou vhodnými jedinci lidé, u nichž v rodině se nemoc vyskytuje, ale kteří sami neonemocněli.

Sehnat desítky tisíc vhodných kandidátů není záležitostí jednoho dne, a opět jde o další důvod, kvůli kterému se testování vakcín v řadě případů protahuje na dlouhé měsíce až roky. Právě ohromné šíření nového typu koronaviru ale tuto část vědcům usnadnilo.

Jak mohla vakcína vzniknout tak rychle?

Z části díky štěstí, pro vědce v zásadě nešlo o až tak neznámý virus. Z části díky pandemii, která vyvolala hlad po vakcíně. Z části díky tomu, že se Choroba X nepodcenila. A rovněž i proto, že odpadlo poflakování se nejen mezi jednotlivými testovacími fázemi, ale i mezi dokončením, schválením vakcíny a následnou logistikou. Jen ta by se za normálních okolností zajišťovala úmorné měsíce.

Myšlenka, že se vakcína vytváří 10 let, je proto zcela mylná. Většinu času se totiž prakticky nic neděje. Jde o nekonečné psaní žádostí o granty, jejich zamítávání, opětovné vypisování žádostí, získávání řady souhlasů, vyjednávání s výrobci, zdlouhavé nabírání dobrovolníků na testy, složitá byrokracie při žádání o schválení, dlouhá logistika... Právě proto může přechod z jedné fáze do druhé trvat roky.

Proces je to dlouhý. Ne proto, že musí být, ne kvůli bezpečnosti, ale kvůli realitě dnešního světa. Důležité je, že tímto rychlým procesem se sice obětovala řada bezvýznamných čekacích lhůt, ale ne bezpečnost. Na tu jsou požadavky vždy, vždy byly a vždy budou. A ačkoliv nelze vyloučit, že se při vakcinaci milionů lidí u někoho mohou objevit vzácnější problémy, to stejné platí pro každou vakcínu, která byla kdy vyvinuta. Bez ohledu na dobu výroby.

Počet lidí v ČR očkovaných alespoň jednou dávkou Počet plně očkovaných lidí v ČR (oběma dávkami)

Přehled nejčastějších otázek a odpovědí:

CO JE OČKOVÁNÍ?

Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje očkování jako jednoduchý, bezpečný a efektivní způsob ochrany lidí před škodlivými chorobami dříve, než s nimi přijdou do styku. Při očkování se využívá přirozené obranyschopnost těla k vybudování odolnosti vůči konkrétním infekcím, čímž dochází k posílení imunitního systému.

PROČ JE OČKOVÁNÍ DŮLEŽITÉ?

Současná moderní medicína nabízí vakcíny na ochranu před nejméně 20 nemocemi, jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka, spalničky a další. Tyto vakcíny každý rok zachrání životy až 3 milionů lidí. Nedochází ale pouze k ochraně samotných očkovaných lidí, pomáhají také vytvořit kolektivní imunitu, aby byli chráněni i lidé, kteří vakcínu například kvůli vážné nemoci dostat nemohou.

JE OČKOVÁNÍ BEZPEČNÉ?

Nebezpečná vakcína dle současných podmínek a zákonů nikdy nemůže být puštěna do oběhu. Očkování tedy je bezpečné, ačkoliv se u některých osob mohou objevit mírné vedlejší účinky jako bolest v paži nebo mírná horečka. Jde ale o očekávatelné účinky a vakcíny proti covidu-19 se v tomto podle zveřejněných výsledků studií nijak neliší od jiných vakcín. Vážnější nežádoucí účinky jakýchkoliv vakcín jsou podle WHO extrémně vzácné.

JAK VÍME, ŽE JE BEZPEČNÉ?

Otázka bezpečnosti je první a nejdůležitější otázka, na kterou se vědci ptají, když začínají navrhovat a testovat novou vakcínu nebo léčbu. Bezpečnostní testy začínají v laboratoři testováním a výzkumem na buňkách a zvířatech, pokud nejsou pozorovány nebezpečné dopady látek, až poté se přechází k testování na dobrovolnících.

JAK PROBÍHÁ TESTOVÁNÍ?

Stejně jako u všech léčivých přípravků, musí i vakcíny projít rozsáhlým a přísným testováním, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. Proto se po testech v laboratorních podmínkách testují v klinických studiích ve třech fázích. V té první se vakcína podává malému počtu dobrovolníků, aby vědci vyhodnotili její bezpečnost, potvrdili, že vyvolává imunitní odpověď, a určili správné dávkování. Ve druhé fázi se podává stovkám dobrovolníků, kteří jsou pečlivě sledováni kvůli vedlejším účinkům a schopnosti generovat imunitní odpověď. Ve třetí fázi se na tisícovkách dobrovolníků testuje, zda je vakcína bezpečná a účinná proti nemoci, proti které je navržena.

DOCHÁZÍ PŘI TESTOVÁNÍ VAKCÍN K PROBLÉMŮM?

Ano. Je ale třeba si uvědomit, že třetí fáze testování obvykle probíhá na obrovském počtu lidí, řádově desítkách tisíc. Ne každý však dostane vakcínu. Polovina testovaných dostává placebo, a sami lidé ani řada vědců netuší, který pacient má v sobě kterou látku, aby nedošlo k zaujatosti. Výroba vakcín proti covidu-19 sice probíhá závratnou rychlostí, ale žádný z těchto kroků západní výrobci nevynechali. Pokud však dojde k problému, je třeba okamžitě jednat. To demonstruje případ společnosti AstraZeneca, která pozastavila testování poté, co jeden z účastníků studie zemřel. V tu chvíli je třeba vyhodnotit, co se stalo a jestli šlo o pacienta s očkovací látkou nebo placebem, a testování bylo obnoveno až poté, co se prokázalo, že úmrtí nemělo s vakcínou souvislost.

CO SE DĚJE PO TESTOVÁNÍ?

Jakmile jsou hotovy všechny fáze klinických testů, výrobci mohou požádat příslušné regulační úřady o schválení očkovací látky. Ani to, že americký či evropský úřad látku povolí, ale neznamená, že by byla práce vědců u konce. I po schválení pokračují kontroly, aby se zajistilo, že skutečně neexistují žádné další vedlejší účinky či dlouhodobá rizika. Každý, kdo má pocit, že se u něj objevily nežádoucí účinky očkování, má navíc možnost nahlásit jej lékaři či příslušnému regulačnímu úřadu, například na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

CO JE VE VAKCÍNÁCH?

V souvislosti s vakcínami se objevuje velká spousta dezinformací, z nichž řada míří právě na složení vakcín. Ve skutečnosti je přitom jejich obsah poměrně stručný. Vakcíny obvykle obsahují čtyři základní složky: antigen (zabitá nebo oslabená formu viru nebo bakterie, která trénuje naše tělo), adjuvans (pomáhají posílit imunitní odpověď a očkovacím látkám lépe fungovat), konzervační látky (zajišťují, že vakcína zůstane účinná i při delším skladování) a stabilizátory (chrání vakcínu během skladování a přepravy). V případě koronaviru obsahuje vakcína společnosti AstraZeneca antigen, vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna používají kousky genetického kódu k vyvolání imunitní odpovědi, jde o takzvané mRNA vakcíny. Ty ale nemění lidské buňky, pouze poskytují tělu pokyny k budování imunity vůči covidu-19.

OBSAHUJÍ VAKCÍNY HLINÍK?

Některé vakcíny obsahují hliník, stejně jako voda či mateřské mléko. Hydroxid hlinitý je jedním z nejčastěji používaných adjuvant a pomáhá zesílit imunitní reakci na podaný antigen. Díky němu stačí do těla vpravit jen minimální množství antigenu a u řady vakcín zajišťuje, že nebude nutné podívat očkovací dávky opakovaně. Rozhodně ale nelze tvrdit, že hydroxid hlinitý tělu škodí, používá se ostatně i při výrobě pitné vody. Jde o přírodní látku, která je v malém množství používaným vědci zcela neškodná. 

MŮŽE MĚ VAKCÍNA OHROZIT?

Neexistují důkazy o tom, že by některá ze složek vakcín tělu v tomto množství jakkoliv škodila. Vakcíny neučiní člověka nemocným, naopak učí imunitní systém rozpoznávat infekci a bojovat proti ní. Někteří lidé sice trpí mírnými příznaky, jako jsou bolesti svalů nebo teplota, jde ale o přirozenou reakci těla na vakcínu. Nikdy však nebylo prokázáno, že by se vakcíny podílely na vzniku závažných onemocnění, jako je například autismus. Jde pouze o dezinformace nepodložené reálnými vědeckými daty. 

JSOU VAKCÍNY ÚČINNÉ?

Pokud by nebyly, nebyly by vůbec vypuštěny do oběhu. Na druhou stranu vakcíny v některých případech negarantují stoprocentní účinnost. V případě chřipky se účinnost očkování pohybuje mezi 60 - 95 % a klesá o 6 - 11 % za měsíc, upozorňuje Státní zdravotnický ústav. V případě vakcín proti covidu-19 se účinnost zatím pohybuje nad 90 %.

MÁ VAKCÍNA SMYSL I PRO NĚKOHO, KDO COVID PRODĚLAL?

Ano. Je pravděpodobné, že lidem bude nabízena vakcína i v případě, že v minulosti covid-19 měli. Je to proto, že přirozená imunita nemusí trvat dlouho a imunizace by mohla nabídnout větší ochranu. 

PROČ SE MÁM NECHAT OČKOVAT, KDYŽ SE NAOČKUJÍ LIDÉ KOLEM?

Aby bylo dosaženo kolektivní imunity, je třeba proočkovat určité množství populace. To se dle závažnosti a schopnosti šíření nemoci pohybuje nad 60 %, nejčastěji mezi 70 - 90 %. Kolektivní imunita ale nezaručuje, že neočkovaný člověk onemocnět nemůže. Zaručuje pouze, že se nemoc nezačne pandemicky šířit, neboť ji vyblokuje množství naočkovaných jedinců. Na očkování lidí v nejbližším okolí se navíc nelze spolehnout, neboť vakcíny nemají 100% účinnost. Shodou náhod třeba zrovna ve vašem okolí mohou být lidé, u nichž vakcína nezabere, a ti vás poté mohou nakazit.

EXISTUJÍ K VAKCÍNĚ ALTERNATIVY?

Velmi často ne. Vakcíny, které lidstvo zná už stovky let, neslouží pouze k tomu, aby člověka ochránily před nemocí, na níž v řadě případů navíc neexistuje léčba, ale i k tomu, aby zabránily zahlcení zdravotního systému velkým počtem nemocných lidí. V některých případech je navíc vakcína tím jediným, co dělí člověka mezi životem a smrtí. Ačkoliv u nás se o ní téměř nehovoří, například taková vzteklina po celém světě ročně zabije přes 55 tisíc lidí. Je to nejsmrtelnější známá nemoc na světě, kterou bez včas podané vakcíny prakticky nelze přežít. Jiná forma léčby, než je vakcína, neexistuje.

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Petr Arenberger

Arenberger vydělával miliony pronájmem budovy vinohradské nemocnici

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) vydělával miliony korun na tom, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Ministr podle serveru uvedl, že od 7. dubna, kdy se stal ministrem zdravotnictví, nájemné činí symbolickou korunu měsíčně. Na dotaz, zda nepovažuje za neetické pronajímání své nemovitosti nemocnici, kterou řídil, Arenberger řekl, že smlouva je z právního hlediska v pořádku.

před 31 minutami

před 56 minutami

Očkování, ilustrační foto

Jak přimět lidi k očkování? V USA se chystá loterie, v Polsku slevy

Dospělí obyvatelé amerického státu Ohio naočkovaní alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19 budou mít v následujících týdnech šanci vyhrát milion dolarů (21 milionů Kč). Celostátní loterii s cílem zvýšit motivaci k očkování ve středu ohlásil místní guvernér Mike DeWine. Vítěz prvního z celkových pěti losování prý bude oznámen 26. května.

před hodinou

před hodinou

Aleksandr Vučič

Do Česka přijede příští týden srbský prezident Vučić

Příští týden do České republiky přijede srbský prezident Aleksandar Vučić, v úterý se na Pražském hradě setká s českým prezidentem Milošem Zemanem. ČTK to dnes řekl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. V plánu je bilaterální jednání obou hlav států nebo státní oběd. Půjde o první oficiální návštěvu na prezidentské úrovni v ČR od začátku pandemie.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Potvrzení o očkování proti koronaviru

Od soboty si bude Česko uznávat potvrzení o očkování se čtyřmi sousedními zeměmi

Od soboty 15. května si bude ČR uznávat vzájemně potvrzení o očkování proti covidu-19 s Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Německem. Na dnešním jednání výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Jedná se i podle něj i se Slovenskem. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden ve Sněmovně avizoval, že těchto zemí by mělo být šest včetně Slovinska.

před 3 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Colonial Pipeline zaplatila hackerům výkupné téměř pět milionů dolarů

Americká společnost Colonial Pipeline zaplatila hackerům z východní Evropy téměř pět milionů dolarů (105 milionů Kč) jako výkupné poté, co se minulý týden stala terčem kybernetického útoku, který zastavil provoz její sítě potrubí pro přepravu ropných produktů. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené s transakcí.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rusko chce nařídit zahraničním IT firmám povinnost otevřít v zemi kanceláře

Rusko chystá zákon, který pod hrozbou sankcí nařídí zahraničním IT firmám otevírat v zemi kanceláře. Moskva tak chce získat větší kontrolu nad velkými technologickými společnostmi, posílit dohled nad internetovým obsahem a snížit svou závislost na zahraničních podnicích a jiných zemích. S odkazem na ruského poslance Alexandra Chinštejna to napsala agentura Reuters.

před 4 hodinami

Armáda

V sobotu nad Karlovým mostem přeletí gripeny, Hřib je proti

V sobotu večer přeletí při Svatojánských slavnostech Navalis připomínajících českého světce Jana Nepomuckého nad Karlovým mostem v Praze pět vojenských proudových letadel typu JAS 39 Gripen a L-159 Alca. Informoval o tom dnes pražský magistrát, kterému průlet z důvodu zvýšené hladiny hluku oznámila Armáda ČR. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že s průletem nesouhlasí, a dopisem organizátory vyzval, aby jej zrušili. Vyjádření organizátorů ČTK shání.

před 4 hodinami

Ruská vakcína Sputnik V

Pochybná vakcína ruské výroby? Sputnik V znepokojuje vědce, data jsou nedostupná, testy neúplné

Předběžné výsledky třetí fáze klinických testů ruské vakcíny Sputnik V přinášejí vícero důvodů k vážným obavám. Jednak je to nedostupnost dat, z nichž byly vyvozovány závěry, dále nejasnosti v pravidlech klinické studie i zjevné nesrovnalosti v nahlášených výsledcích. V článku zveřejněném ve středu na webu odborného časopisu The Lancet to uvádí mezinárodní tým biologů a epidemiologů.

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Německo se potýká s antisemitskými incidenty, včetně útoků na synagogy

V Německu se v posledních dnech množí útoky na synagogy. Ústřední rada Židů v Německu dnes označila středeční protiizraelský protest před synagogou v západoněmeckém Gelsenkirchenu za projev "čirého antisemitismu". Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že německý stát musí zajistit ochranu synagog.

před 4 hodinami

Afghanistán, ilustrační foto

Bomby v Afghánistánu zabily 11 civilistů v první den příměří

Nejméně 11 civilistů dnes zemřelo a 13 dalších bylo zraněno při čtyřech pumových útocích v Afghánistánu. Útoky se odehrály jen několik hodin poté, co v celé zemi začalo třídenní příměří vyhlášené hnutím Tálibán na oslavu svátku íd al-fitr, který se slaví na konci muslimského postního měsíce ramadánu. S odvoláním na místní oficiální činitele o tom informovala agentura Reuters.

před 5 hodinami

Soudy, ilustrační fotografie

Slovenský nejvyšší soud bude v případu vraždy Kuciaka rozhodovat v červnu

Slovenský nejvyšší soud vypsal na polovinu června odvolací líčení v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. ČTK o tom dnes informovala mluvčí soudu Alexandra Važanová. Nejvyšší soud bude rozhodovat o trojici obžalovaných, dva další muži, včetně vraha zmíněné dvojice Miroslava Marčeka, dříve přiznali vinu a byli potrestání dlouholetým vězením.

před 5 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama