Covid-19: Příznaky, léčba, historie, mutace, důležité kontakty

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 100 milionů lidí. Téměř tři miliony lidí v souvislosti s covidem zemřely. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do karantény.

Léčba je v současné době pouze symptomatická a jelikož na ni zatím neexistuje účinný lék, je nejlepší ochranou prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a nově také vakcíny.

Nejčastější příznaky

  • horečka
  • suchý kašel
  • únava
  • bolesti svalů
  • bolest v krku
  • průjem
  • bolest hlavy
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
  • dýchací obtíže nebo dušnost
  • bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR) nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů buď jejich ošetřující lékař, nebo kvůli rizikovému kontaktu s nemocným krajská hygienická stanice (KHS). Mohou ho podstoupit i samoplátci, kteří chtějí například průkazné výsledky vyšetření pro vycestování. Těm se vystavuje potvrzení ve více jazycích. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test je v současnosti poskytován zdarma jednou za tři dny pro osoby, které neprodělaly onemocnění covid-19 v předchozích 90 dnech. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak by měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků je léčba pouze doplňková. Jelikož dosud neexistuje lék, lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Informační linka MZ 224 972 222
Informační linka MPO 1212
Informační linka SZÚ 724 810 106 / 725 191 367
Hygienická stanice hl. města Prahy 1221
Hygienická stanice Středočeského kraje 234 118 111
Hygienická stanice Jihočeského kraje 387 712 111
Hygienická stanice Karlovarského kraje 355 328 311
Hygienická stanice kraje Vysočina 567 564 551 / 566 650 866
Hygienická stanice Královehradeckého kraje 495 058 111
Hygienická stanice Libereckého kraje 485 253 111
Hygienická stanice Moravskoslezského kraje 595 138 111
Hygienická stanice Olomouckého kraje 585 719 719
Hygienická stanice Ústeckého kraje 704 829 502
Hygienická stanice Zlínského kraje 577 006 759 / 724 221 953

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikuje restriktivní opatření, je strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 ohrožuje svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných, tedy od zhruba stejného počtu lidí, kteří v Česku již nemoc covid-19 prodělali. Počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se ale pohybuje nad 27 tisíci.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné z loňských studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Očkování proti nemoci covid-19: Informace, otázky a odpovědi Přehledně: Kolik je v ČR nakažených, uzdravených a zemřelých? Podrobná data: Jak si Česko stojí v porovnání se světem?

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V poslední době jsou v souvislosti s covidem-19 navíc hojně zmiňovány i jeho mutace. Česko se aktuálně potýká s britskou mutací, která je nakažlivější. S obavou lékaři pohlíží i na jihoafrickou mutaci koronaviru. Ačkoliv jde o mutace výraznějšího charakteru, které ovlivňují chování koronaviru, nejde o jediné mutace, s nimiž se vědci setkali. Na světě totiž existují tisíce mutací, přičemž se hovoří až o čtyřech tisících, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Důležité stránky:
Seznam očkovacích míst: ockoreport.uzis.cz
Registrace k očkování: registrace.mzcr.cz
Rezervace očkovacího termínu: reservatic.com/ockovani

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, stále ale ještě existuje šance na zastavení koronaviru a na to, že lidstvo nebude muset žít ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění.

Jak pandemie změní svět?

Aktuálně se největší boje svádí v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snaží zachránit nakažené. Pandemie ale nepotrvá věčně a až pomine, bude na čase k ní zaujmout nějaké stanovisko. Lidé budou volat po odpovědích, změnách a opatřeních. Tak, aby se podobná situace nemohla opakovat.

V tu chvíli přijdou opět na řadu odborníci a experti z mnoha oblastí. Právě oni budou mít za úkol vyhodnotit situaci, zmapovat celý průběh šíření nemoci a navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. V tuto chvíli se můžeme pouze domnívat, o jaké změny či doporučení se bude jednat, jisté ale je, že pandemie zasáhla spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, v současnosti je ale pro část podniků jedinou bariérou, která je odděluje od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbí kancelářskou práci, dává ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobné změny mohou doznat i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, dnes jsou ale organizace nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínají si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávají streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadují, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před měsícem by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovuje, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Hrozí, že stále více lidí začne využívat tyto služby a přijdou jim na chuť. Zalíbí se jim a stanou se z nich pravidelní zákazníci. Možná se tak dočkáme doby, kdy nové filmy nepoputují do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa, jako je tomu dnes v případě pandemie. Tedy pokud filmová studia vymyslí způsob, jak zůstat zisková, protože příjmy z kin jsou pro ně stále stěžejní.

Změny může potkat i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což sice nevyhovuje lidem bez internetu nebo počítače, jde ale o levnější formy vzdělávání, které sice netěší rodiče, některým studentům a profesorům ale mohou vyhovovat více. Ostatně ani v době před pandemií nebyla vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. Stane se součástí každodenního života? V tuto chvíli tomu tak je, a přechod zpátky na původní model může být nejen v této oblasti složitější, než se zdá.

Změny ale může doznat i řada dalších oblastí. Může se stát denním chlebem konzultace s lékaři po telefonu, volby přes internet, větší podpora domácích zdrojů, obnovení důvěry ve vlády a experty, větší podpora vědců, nebo třeba podpora zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Testy na covid jsou toxické a mohou poškodit mozek, tvrdí konspirace. Pravda je úplně jiná Vyvracíme dezinformace: Vědělo se o covidu už před řadou let a mohou testy ublížit? Vyvracíme hoaxy: Roušky nás oxidem uhličitým neotráví, nezpůsobují hyperkapnii
Dezinformátoři mají žně. Případ ženy, které po testu na covid kapal mozkomíšní mok, ale nepochopili Vyvracíme dezinformace: Roušky děti nezabíjí. Hoax šířený sociálními sítěmi je nepravdivý Analytik: Dezinformace vede tvrzení, že epidemie covid-19 je řízená
Bojujeme proti fake news: Proč se lidé bojí vakcín proti koronaviru? Analýza: Jak mluvit s blízkými, kteří propadli konspiračním teoriím Dezinformace připisují vznik pandemie Gatesovi nebo 5G sítím
Největší dezinformační šílenosti, které najdete na internetu Vyvracíme dezinformace: Lze z vakcíny onemocnět koronavirem? Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

Rozhovory

Komentáře

Ze společnosti

Lucie Vondráčková: Jako by tomu nechtěla uvěřit!

Lucie Vondráčková: Jako by tomu nechtěla uvěřit!

Tak nějak přirozeně máme pocit, že Lucie Vondráčková je tady s námi už odjakživa. I ona sama se ale občas zdráhá uvěřit tomu, že se své profesi věnuje už tak dlouho. Před pár dny se o tom všichni přesvědčili.
ROZVOLNĚNÍ POKRAČUJE! Kdy se otevřou vysoké školy, bazény, wellness nebo kolektivní sporty?

ROZVOLNĚNÍ POKRAČUJE! Kdy se otevřou vysoké školy, bazény, wellness nebo kolektivní sporty?

Vysoké školy by se podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) měly otevřít plně od 24. května. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Venkovní bazény a přírodní koupaliště by se podle pověřené hlavní hygieničky Pavly Svrčinové mohly otevřít v pondělí 31. května. Vnitřní bazény a wellness 14. června, pokud se epidemická situace nezhorší. 

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 36 minutami

Očkování, ilustrační foto

Jak přimět lidi k očkování? V USA se chystá loterie, v Polsku slevy

Dospělí obyvatelé amerického státu Ohio naočkovaní alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19 budou mít v následujících týdnech šanci vyhrát milion dolarů (21 milionů Kč). Celostátní loterii s cílem zvýšit motivaci k očkování ve středu ohlásil místní guvernér Mike DeWine. Vítěz prvního z celkových pěti losování prý bude oznámen 26. května.

před 56 minutami

před hodinou

Aleksandr Vučič

Do Česka přijede příští týden srbský prezident Vučić

Příští týden do České republiky přijede srbský prezident Aleksandar Vučić, v úterý se na Pražském hradě setká s českým prezidentem Milošem Zemanem. ČTK to dnes řekl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. V plánu je bilaterální jednání obou hlav států nebo státní oběd. Půjde o první oficiální návštěvu na prezidentské úrovni v ČR od začátku pandemie.

před hodinou

před hodinou

Potvrzení o očkování proti koronaviru

Od soboty si bude Česko uznávat potvrzení o očkování se čtyřmi sousedními zeměmi

Od soboty 15. května si bude ČR uznávat vzájemně potvrzení o očkování proti covidu-19 s Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Německem. Na dnešním jednání výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Jedná se i podle něj i se Slovenskem. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden ve Sněmovně avizoval, že těchto zemí by mělo být šest včetně Slovinska.

před 2 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Colonial Pipeline zaplatila hackerům výkupné téměř pět milionů dolarů

Americká společnost Colonial Pipeline zaplatila hackerům z východní Evropy téměř pět milionů dolarů (105 milionů Kč) jako výkupné poté, co se minulý týden stala terčem kybernetického útoku, který zastavil provoz její sítě potrubí pro přepravu ropných produktů. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené s transakcí.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rusko chce nařídit zahraničním IT firmám povinnost otevřít v zemi kanceláře

Rusko chystá zákon, který pod hrozbou sankcí nařídí zahraničním IT firmám otevírat v zemi kanceláře. Moskva tak chce získat větší kontrolu nad velkými technologickými společnostmi, posílit dohled nad internetovým obsahem a snížit svou závislost na zahraničních podnicích a jiných zemích. S odkazem na ruského poslance Alexandra Chinštejna to napsala agentura Reuters.

před 4 hodinami

Armáda

V sobotu nad Karlovým mostem přeletí gripeny, Hřib je proti

V sobotu večer přeletí při Svatojánských slavnostech Navalis připomínajících českého světce Jana Nepomuckého nad Karlovým mostem v Praze pět vojenských proudových letadel typu JAS 39 Gripen a L-159 Alca. Informoval o tom dnes pražský magistrát, kterému průlet z důvodu zvýšené hladiny hluku oznámila Armáda ČR. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že s průletem nesouhlasí, a dopisem organizátory vyzval, aby jej zrušili. Vyjádření organizátorů ČTK shání.

před 4 hodinami

Ruská vakcína Sputnik V

Pochybná vakcína ruské výroby? Sputnik V znepokojuje vědce, data jsou nedostupná, testy neúplné

Předběžné výsledky třetí fáze klinických testů ruské vakcíny Sputnik V přinášejí vícero důvodů k vážným obavám. Jednak je to nedostupnost dat, z nichž byly vyvozovány závěry, dále nejasnosti v pravidlech klinické studie i zjevné nesrovnalosti v nahlášených výsledcích. V článku zveřejněném ve středu na webu odborného časopisu The Lancet to uvádí mezinárodní tým biologů a epidemiologů.

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Německo se potýká s antisemitskými incidenty, včetně útoků na synagogy

V Německu se v posledních dnech množí útoky na synagogy. Ústřední rada Židů v Německu dnes označila středeční protiizraelský protest před synagogou v západoněmeckém Gelsenkirchenu za projev "čirého antisemitismu". Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že německý stát musí zajistit ochranu synagog.

před 4 hodinami

Afghanistán, ilustrační foto

Bomby v Afghánistánu zabily 11 civilistů v první den příměří

Nejméně 11 civilistů dnes zemřelo a 13 dalších bylo zraněno při čtyřech pumových útocích v Afghánistánu. Útoky se odehrály jen několik hodin poté, co v celé zemi začalo třídenní příměří vyhlášené hnutím Tálibán na oslavu svátku íd al-fitr, který se slaví na konci muslimského postního měsíce ramadánu. S odvoláním na místní oficiální činitele o tom informovala agentura Reuters.

před 4 hodinami

Soudy, ilustrační fotografie

Slovenský nejvyšší soud bude v případu vraždy Kuciaka rozhodovat v červnu

Slovenský nejvyšší soud vypsal na polovinu června odvolací líčení v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. ČTK o tom dnes informovala mluvčí soudu Alexandra Važanová. Nejvyšší soud bude rozhodovat o trojici obžalovaných, dva další muži, včetně vraha zmíněné dvojice Miroslava Marčeka, dříve přiznali vinu a byli potrestání dlouholetým vězením.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ministerstva

Motivovat žáky bez zájmu o školu by podle ministerstva měly i kroužky

K podpoře žáků, kteří měli potíže se zvládáním výuky na dálku, by po návratu do škol mělo přispět nejen doučování, ale také rozvíjení volnočasových aktivit. Zaměří se na ně i plánované letní kempy. Ministerstvo školství uvažovalo původně spíš o letních vzdělávacích školách, nakonec se ale rozhodlo vzdělávací obsah trochu upozadit na úkor her a prázdninových aktivit. 

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama