Globální oteplování pokračuje, loňský rok byl jedním z nejteplejších v historii

V roce 2020 pokračoval v Evropě a v Arktidě trend oteplování. Uvádí to zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Loňský rok byl podle ní vůbec nejteplejší v Evropě a druhý nejteplejší v Arktidě.

Vloni se také střídala období silných dešťů se suchem. Navzdory poklesu emisí z lidských činností se zvýšily koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře a dosáhly nového rekordu.

V Evropě byla vloni zaznamenána nejvyšší průměrná roční teplota. Nejvýrazněji se tato tendence projevila v zimě, kdy teploty byly vyšší o 3,4 stupně než průměr z let 1981 až 2010 a o 1,4 stupně než při předchozí nejteplejší zimě. V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech, uvedla agentura Copernicus. V některých oblastech Evropy, například ve Skandinávii či ve Francii, ale byla zaznamenána období s velmi vysokými teplotami.

V Evropě se také střídala období sucha s týdny, kdy kvůli bouřím byly zaznamenány velmi vysoké denní srážky. To se na jaře projevilo v severozápadní Evropě na průtoku řek, jejichž hodnota velice kolísala. Bouře Alex pak v říjnu přinesla do Francie, Británie či Itálie rekordní úroveň denních srážek a záplavy.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok pátým nejteplejším od roku 1961. Všechny teplejší roky spadaly do minulé dekády. Srážek loni v ČR spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční, což představuje 111 procent průměru z let 1981 až 2010 a desátou nejvyšší roční úhrn od 1961.

Rok 2020 byl druhým nejteplejším v Arktidě. Průměrná roční teplota se pohybovala o 2,2 stupně výše, než činní dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Podíl na tom měly výrazně teplejší léto a podzim. Kvůli tomu byly v těchto měsících zaznamenány citelně nižší rozsah mořského ledu a podprůměrná rozloha sněhové pokrývky. Je pravděpodobné, že toto přispělo k nadprůměrnému teplu, protože méně sluneční energie se odráželo od sněhu a místo toho se absorbovala do povrchu, uvádí unijní agentura.

Ačkoliv emise způsobené člověkem se vloni mírně snížily, a to také kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím omezením ekonomické činnosti, koncentrace v ovzduší dvou významných skleníkových plynů, oxidu uhličitého a metanu, vzrostly. Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.

Vývoj teplot v Evropě a Arktidě ale není v globálním měřítku výjimkou. "Celosvětově byl rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných," informovala agentura Copernicus.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál

Mrazivé počasí během nadcházející noci na většině území odezní, ale pro jeden kraj zůstává v platnosti výstraha před mrazem ve vegetačním období. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy