Poslanci se sejdou ve středu ke schvalování změn volebních pravidel

Úspěšnější strany pravděpodobně budou při rozdělování mandátů po sněmovních volbách mírně zvýhodněny. Voliči budou poslance vybírat ve 14 krajích jako doposud a koalice stran a hnutí se do dolní komory dostanou snáze než v minulosti.

Reklama

Vyplývá to z úprav volebních pravidel, které by měla Sněmovna schválit na mimořádné středeční schůzi. Panuje na nich širší shoda stran. Novela reaguje na nedávný verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil.

Spory vyvolal zejména způsob, jakým by se přerozdělovaly zbývající mandáty v takzvaném druhém skrutiniu. Ústavně-právní výbor nejprve podpořil návrh Marka Bendy (ODS), podle kterého by po volbách mohla o obsazení části poslaneckých křesel nepřímo rozhodovat stranická vedení tím, že určí kraje, jimž zbývající mandáty připadnou. Protestovali zejména Piráti a Starostové, podle nichž by takové přidělování mandátů bylo v rozporu s ústavním zakotveným voleb jako přímých. Právní výbor při druhém projednávání volebních změn podpořil úpravu předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), podle níž by se tyto mandáty přidělovaly automaticky.

Český statistický úřad by podle novely rozhodl po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik v každém kraji připadne poslanců. Mandáty by se pak v každém regionu přidělovaly v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která o něco zvýhodňuje úspěšnější strany. Součet hlasů pro úspěšné strany by se tak vydělil počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, a strany by obdržely poslance podle svého výsledku v kraji.

Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, by byly přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak podle doporučené úpravy podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los.

Jednotlivé volební strany by pro vstup do Sněmovny musely získat nejméně pět procent hlasů jako doposud, dvoučlenné koalice nově osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů. Ústavní soud zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Zrušil i dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent.

Poslanci budou hlasovat ve středu i o několika dalších pozměňovacích návrzích. Žádný z nich podporu právního výboru nezískal a jejich šance na přijetí je spíše nepravděpodobná. Hned tři úpravy, jedna od Karly Šlechtové (ANO) a dvě od Dominika Feriho (TOP 09), Bendy a Marka Výborného (KDU-ČSL) by zavedly možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Zastáncem takového výběru poslanců z ciziny je Senát, jenž bude volební novelu posuzovat po jejím sněmovním schválení. Obě parlamentní komory se přitom musí na změnách volebních pravidel shodnout, Sněmovna nemůže Senát přehlasovat.

Volebního zákona se týká také Vondráčkův návrh, podle kterého by vznikly dvě volební země - Čechy a Morava se Slezskem, místo 14 volebních krajů. O počtu volebních obvodů se debatovalo mezi stranami zejména na počátku vyjednávání úprav pravidel voleb. Zejména hnutí ANO prosazovalo jeden volební obvod, posléze ustoupilo.

Několik poslaneckých pozměňovacích návrhů od Moniky Jarošové (SPD) a pirátského místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala se týká vzniku poslaneckých klubů. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek chce, aby dobrovolnickou podporu kandidujících stran, hnutí a koalic nemusela uskupení započítávat do nákladů na kampaň. Benda chce zvýšit povolební státní příspěvky úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně. Návrh předpokládá, že dvojkoalice by mohly mít až 16 milionů a vícečetné koalice až 22 milionů korun za rok.

Pokud Sněmovna volební novelu ve středu schválí, Senát ji bude muset projednat zhruba do konce dubna. V případě, že ji podpoří a nevrátí ji poslancům se svými návrhy k nového posouzení, dostane předlohu k podpisu prezident Miloš Zeman. Nová volební pravidla by pak mohla začít platit přibližně v polovině května.

Témata:  Volby Poslanecká sněmovna EuroZprávy.cz

Související

DOMÁCÍ

Sněmovna se na návrh Valachové má zabývat maturitami

Sněmovna se na návrh bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) má dodatečně zabývat letošními maturitami a závěrečnými zkouškami v učilištích. Odmítla ale návrh projednat tento bod dnes odpoledne. Rozhodla o tom při úpravách programu schůze. Žádný jiný termín projednání zatím dolní komora nestanovila.

DOMÁCÍ

Část opozice neprosadila sněmovní debatu a Hamáčkově cestě do Moskvy

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 dnes neprosadily sněmovní debatu o pondělní cestě vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Hamáček má v Rusku jednat o vakcíně Sputnik V. Zástupci opozičních stran sdružených v koalici Spolu, ale také Piráti návštěvu zpochybňovali i v souvislosti s napětím na ukrajinsko-ruských hranicích a s plánovanou výstavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Biden nezvýší roční kvóty pro přijímání uprchlíků do USA stanovené Trumpem

Demokratický prezident USA Joe Biden se rozhodl nenavyšovat kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto fiskálním roce. Nyní platný limit 15.000 uprchlíků za rok, který je nejnižší v historii USA, stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump jako součást své tvrdé protiimigrační politiky.

před 6 hodinami

Americké sankce vůči Rusku jsou spíše symbolické, tvrdí ekonomové

Nové americké sankce vůči Rusku jsou převážně symbolické a budou mít minimální dopady na finanční trhy a na hospodářské vyhlídky Ruska. Uvedli to dnes podle serveru CNBC ekonomové. Washington sankce oznámil ve čtvrtek. Označil je za odpověď na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám.

před 6 hodinami

Británie doporučila těhotným ženám vakcíny Pfizer či Moderna

Británie doporučila těhotným ženám, aby při očkování proti covidu-19 volily vakcíny od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna, protože u nich existuje dostatečné množství dat o tom, že jsou během gravidity zcela bezpečné. S odkazem na britský výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI) o tom dnes informovala agentura Reuters.

před 7 hodinami

Moskva vyhostí americké a polské diplomaty, vůči USA zváží další odvetné kroky

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě dnes zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

před 7 hodinami

Na Facebook se chystá hromadná žaloba kvůli úniku dat

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12.000 eur (zhruba 7800 až 311.000 Kč).

před 7 hodinami

Počty žáků s pozitivním testem podle epidemiologa Smejkala zřejmě porostou

Počty žáků s pozitivním antigenním testem stoupnou, očekává epidemiolog Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) při ministerstvu zdravotnictví. Současně upozornil, že použití antigenních testů ve školách je problematické a bylo by lepší provádět testování citlivější PCR metodou. Smejkal odhaduje, že by se studenti středních škol mohli vrátit do lavic v květnu, řekl dnes v rozhovoru na rádiu Frekvence 1.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Koncert s testy neměl být podle Blatného začátkem rozvolnění

Pilotní koncerty v rámci projektu Cesta ze tmy neměly být podle bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného začátkem plošného rozvolňování a neměl se uplatňovat na všechny kulturní akce. Projekt Cesta ze tmy se připravoval již od prosince, přípravy se měnily podle aktuální epidemické situace. První koncert se měl konat v pražské Lucerně 23. dubna. Blatného nástupce Petr Arenberger ho ale dnes, pár dní před zahájením nepovolil. Podobné akce podle něj mohou začít kulturu otevírat, ne však ještě nyní.

před 8 hodinami

Věřitelé přivítali odmítnutí místní příslušnosti exekutorů

Zatímco věřitelé odmítnutí zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komorou přivítali, neziskové organizace to považují za promarněnou příležitost. Opačný pohled mají i na částečné omezení zabavování movitých věcí, což podle věřitelů zhorší možnost vymožení dluhů. Vyplývá to z ohlasů na projednání novely exekučního řádu Poslaneckou sněmovnou. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

před 9 hodinami

Norsko umožní americké armádě využívat čtyři základny na svém území

Norsko podepsalo s USA dohodu regulující vojenskou aktivitu Spojených států na území skandinávské země. Američané podle ní mohou využívat tři norské letecké základny a jednu námořní, ale nebudou moci mít své vlastní, oznámila dnes podle agentury Reuters norská vláda. Dohodu, kterou připravila menšinová vláda premiérky Erny Solbergové, ještě musí ratifikovat norský parlament.

před 9 hodinami

Evropská komise kritizuje Irsko kvůli povinné hotelové karanténě

Evropské komisi se nelíbí irské nařízení o povinné hotelové karanténě pro cestovatele z rizikových zemí, mezi něž Dublin od tohoto týdne zařadil i pět členských zemí EU. V dopise adresovaném irské vládě EK naléhá, aby kabinet zvážil, zda jsou takto tvrdá opatření skutečně opodstatněná. Žádá také vysvětlení, proč se mezi rizikové státy dostaly vybrané unijní země, napsala dnes agentura Reuters.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Washington: Švýcarsko a Vietnam s měnou nemanipulují, budou ale pod dohledem

Americké ministerstvo financí vyřadilo Švýcarsko a Vietnam ze seznamu zemí, které považuje za měnové manipulátory. Zrušilo tak rozhodnutí, které teprve v prosinci přijala administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Obě země, a rovněž Tchaj-wan, ale budou pod dohledem, protože nesplňují část kritérií. Ministerstvo to dnes uvedlo ve zprávě o makroekonomické a devizové politice hlavních obchodních partnerů, kterou vydává dvakrát do roka a kterou předkládá Kongresu. Švýcarská centrální banka v reakci uvedla, že s kurzem své měny nemanipuluje.

před 10 hodinami

Bývalý šéf slovenské policie Lučanský skutečně spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to dnes řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

před 11 hodinami

Návrat z Belgie se od pondělí zjednoduší, nebude mezi nejrizikovějšími státy

Belgie si na takzvané mapě cestovatele od pondělí polepší, už nebude mezi nejrizikovějšími zeměmi značenými tmavě červenou barvou. Posune se do červených. Do těch se po týdnu vrátí Dánsko, které tento týden patřilo mezi státy oranžové se střední mírou rizika nákazy koronavirem. Podmínky návratu se změní též pro Finsko, Irsko, Maltu a Island. Ministerstvo zdravotnictví o tom informovalo v dnešní tiskové zprávě.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama