Schillerová a Maláčová se nedohodly na rozpočtu MPSV, problém je s přídavky na děti

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se dnes nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy. Novinářům to po jednání řekla Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden.

Reklama

Podle ministryně financí žádá ministerstvo práce tři miliardy na sociální služby a 4,5 miliardy na zvýšení přídavků na děti. Kolem miliardy by pak mělo být navíc na podporu zaměstnanosti či dotace. Ministerstvo práce letos hospodaří s příjmy zhruba 530 miliard a výdaji 694 miliard. Kolik by to mělo být příští rok, ministryně neupřesnily.

"Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na ministerstvu práce chceme ušetřit 80 milionů. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky," uvedla na twitteru Maláčová.

Její náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) dnes řekla, že resort chce navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a půl miliardy na investice do domovů seniorů.

"Až dnes zaznělo, že je požadavek na tři miliardy, ale to je tak velká částka, že musí být doložena," uvedla Schillerová. Podotkla, že letos se na dotacích sociálním službám má vyplatit 18,6 miliardy korun. Mimořádné dotace jsou pak na odměny pro pracovníky za dobu epidemie a na pokrytí zvýšených nákladů kvůli nákaze.

Navýšení výdělků je podle Schillerové potřeba "dát do kontextu celého jednání o platech a případného snížení daní zaměstnanců". Už dřív šéfka státní pokladny uvedla, že by se platy ve veřejném sektoru po zrušení superhrubé mzdy navyšovat nemusely, lidem by zůstalo víc peněz po snížení daní. První návrh schodku rozpočtu zrušení superhrubé mzdy ale nezohledňoval.

Na přídavky na děti žádá ministerstvo práce navíc 4,5 miliardy. Členové vlády se o možnosti navýšení dávky zmínili koncem června jako o pomoci rodinám v koronavirové krizi. Od té doby se k záměru ale nevrátili a návrh nezveřejnili. Není tak jasné, jak vysoká by podpora měla být a kdo by na ni měl mít nově nárok.

"Toto téma nebylo diskutováno na koalici a není připravena legislativa. Není to možné poskytnout. Musela bych vidět nějaký návrh, pak se o tom bavme. Nicméně nemůžu poskytnout bianco šek," řekla Schillerové.

Přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem pod 2,7násobkem životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou.

Úřady práce letos v červenci vyplatily 238.600 přídavků, o rok dřív jich bylo 254.400. Letošní výdaje za sedm měsíců činily 1,28 miliardy korun, loňské 1,39 miliardy. Sociolog Daniel Prokop před nedávnem uvedl, že by úprava přídavku mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Zmínil dočasné navýšení.

Témata:  státní rozpočet sociální péče EuroZprávy.cz Ministerstvo práce a soc. věcí Alena Schillerová Jana Maláčová (ČSSD)

Související

Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí. DOMÁCÍ

Maláčová je pro ukončení Antiviru. Při rozvolňování už ho nechce prodlužovat

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je pro ukončení programu Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy. Při dalším rozvolňování a příznivém epidemickém vývoji v Česku by už kabinetu nechtěla navrhovat další prodlužování. Ministryně to řekla ČTK. O prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. 

Ze společnosti

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Načasování návratu středoškoláků k prezenční výuce od 24. května není podle zástupců škol ideální, protože ve stejný den začnou maturity. Řada škol tak zřejmě místo běžné výuky zajistí pro žáky náhradní program. Obnovení prezenční výuky ale jinak zjednoduší organizaci rozvrhu, a to hlavně tam, kde se vyučující střídají v různých třídách.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Macronova strana stáhla podporu kandidátce, měla na plakátech šátek

Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stáhla podporu kandidátce, která se na plakát pro místní volby nechala vyfotit s šátkem na hlavě. Pokračuje tak celostátní debata o nošení muslimských šátků, která by podle agentury AP mohla sehrát významnou roli při prezidentských volbách v příštím roce.

před 10 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Eskalující boje mezi Izraelem a Gazou už mají 60 obětí na životech

Třetí den dnes pokračovaly intenzívní boje a vzájemné ostřelování mezi státem Izrael na straně jedné a palestinskými extremistickými skupinami Hamás a Islámský džihád na straně druhé. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, ohlásil dosud 53 palestinských obětí, v Izraeli je jich sedm. Na obou stranách zemřely také ženy a děti, zraněno je několik set lidí. 

před 10 hodinami

Krajský soud v Ostravě

Státní zástupkyně havarovala v opilosti. Od soudu odešla s podmínkou

Okresní soud v Ostravě uložil ostravské krajské státní zástupkyni Petře Tittkové trest 12 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců za loňskou nehodu v opilosti, při níž zranila sebe a řidičku protijedoucího vozu. Rozsudek soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky je nepravomocný, informovala dnes Česká televize na svém webu

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Benátky

V italských Benátkách už by neměly kotvit velké lodě

Dolní komora italského parlamentu dnes schválila vládní dekret, který zakazuje kotvení velkých lodích v Benátkách. Obří výletní lodě už by tak neměly proplouvat historickým centrem města a kotvit budou zatím v blízkém přístavu Marghera. Informovala o tom agentura ANSA.

před 12 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda je připravena na pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael má možnost zahájit pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, v tuto chvíli to ale nemá v úmyslu a provádí masivní nálety proti cílům Hamásu. Na briefingu s evropskými novináři to dnes řekl mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus. Případnou pozemní operaci v případě eskalace bojů a dalších izraelských ztrát na životech přitom zcela nevyloučil. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

před 12 hodinami

Boris Johnson, britský premiér.

Země vyzývají k snížení napěti v konfliktu mezi Izraelem a Palestinci

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. 

před 13 hodinami

George Floyd zabitý policistou v USA

Floydovo úmrtí dle soudce provázely přitěžující okolnosti, Chauvinovi hrozí vyšší trest

Soudce z amerického státu Minnesota Peter Cahill rozhodl, že loňské úmrtí černocha George Floyda provázely přitěžující okolnosti. Bělošskému expolicistovi Dereku Chauvinovi, který byl uznán vinným z Floydovi vraždy a zabití, proto zřejmě hrozí vyšší než obvyklý trest, napsala dnes agentura AP. Dodala, že s přitěžujícími okolnostmi by mohl Chauvin dostat zřejmě maximálně 30 let vězení. Rozsudek Cahill vynese 25. června.

před 13 hodinami

Radovan Karadžič "srebrenický řezník", bývalý bosenskosrbský vůdce

Karadžić si zbytek doživotního trestu za genocidu odpyká v Británii

Bývalý bosenskosrbský předák Radovan Karadžić, odsouzený za válečné zločiny a genocidu, si odpyká zbytek svého doživotního trestu v Británii. Londýn dnes podle agentury Reuters oznámil, že souhlasí s Karadžičovým přesunem z nizozemského Haagu do věznice na britském území.

před 13 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí.

Maláčová je pro ukončení Antiviru. Při rozvolňování už ho nechce prodlužovat

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je pro ukončení programu Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy. Při dalším rozvolňování a příznivém epidemickém vývoji v Česku by už kabinetu nechtěla navrhovat další prodlužování. Ministryně to řekla ČTK. O prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. 

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Jens Spahn, německý ministr zdravotnictví.

Německo testovaným usnadní cestování z rizikových oblastí

Německo od negativně testovaných na koronavirus nebude vyžadovat karanténu, pokud přijedou z epidemicky rizikových oblastí, jakou je nyní z pohledu Berlína i Česká republika. Dnes to oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který zdůraznil, že výjimka se bude týkat pouze rizikových oblastí, nikoli vysoce rizikových oblastí a oblastí s výskytem mutací koronaviru. 

před 14 hodinami

Boris Johnson

Johnson ohlásil na příští rok vyšetřování vládní reakce na pandemii

Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že příští rok začne veřejné vyšetřování ohledně reakce vlády na covidovou pandemii. Podle agentury Reuters by mělo odpovědět na otázku, proč Británie zaznamenala nejvyšší počet úmrtí spojených s covidem-19 v Evropě a proč Johnsonovu kabinetu zpočátku trvalo tak dlouho, než zavedl lockdown.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama