Záhada kolem Pražského hradu: Proč na něm první český král nesídlil?

Nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Prahy a odvěký symbol české státnosti, to je Pražský hrad. Svou významnou roli v otázce svrchovanosti nad okolím měl pražský ostroh již od nepaměti. První česká knížata, počínaje Bořivojem, soustředila svou moc právě sem. Přesto zde později první český král nesídlil. Který to byl a proč se tak stalo?

Reklama

Své osudy spojili s Pražským hradem, původně raně středověkým hradištěm, již první panovníci naší země. Kníže Bořivoj, který získal svou moc díky spojenectví s Velkou Moravou, sice původně sídlil na Levém Hradci, kde také vystavěl první křesťanský kostel v Čechách. Následně si však, vědom si důležitosti pražského ostrohu, přesunul svůj zájem sem.

Je důležité mít na mysli, že počátky české historie jsou složitější a dodnes obsahují spoustu neznámých či nejistých míst. Pravdou je, že v pražské kotlině a jeho okolí existovalo více vládců, či jinak řečeno knížat, nad nimiž teprve postupně získávali Přemyslovci převahu. Koncentrace jejich moci právě na pražskou ostrožnu měla své praktické i symbolické důvody.

Kromě možnosti kontroly důležitého brodu přes řeku Vltavu existoval na ostrožně bájný kamenný trůn či stolec, zvaný Žiži. K němu byl dle tradice vždy přiveden nově zvolený kníže. Po slavnostním usazení na stolec bylo lidu oznámeno jeho jméno. Kníže Bořivoj zdejšímu místu dodal na významu ještě výstavbou druhého nejstaršího kostela u nás zasvěceného Panně Marii.

Ke vzniku opevněného raně středověkého hradiště, které zaujalo zhruba prostor dnešního Pražského hradu, došlo již za časů Bořivojova syna Spytihněva I. Jeho nástupci dále prostor ostrožny opevňovali, ale také kultivovali a rozvíjeli v centrum českého knížectví.

Centralizace rodícího se českého státu byla značná. Napovídá o tom i fakt, že v následujících století se okolní mocnosti museli vždy snažit dobýt právě pražské hradiště, aby ovládli celou oblast. Vedle panovníka se zde postupně začala rozvíjet i církevní správa.

Okolí pražského hradiště se též pomalu proměňovalo, neboť došlo k zániku starších hradišť a k výstavbě nových, již pod vládou Přemyslovců. Patřil mezi ně i Vyšehrad. Ten byl sice již ve středověku spojovaný s přemyslovskou tradicí, je však pravdou, že je mladší. Vznikl snad až ke konci 10. století. Svůj opodstatněný prim v českých dějinách však Vyšehrad opravdu měl.

Jak již bylo řečeno, téměř od počátku se na rodícím se Pražském hradě vedle sebe rozvíjela jak světská tak církevní moc. Vedle paláce knížete zde existovaly důležité svatostánky. Kromě již zmíněného kostela Panny Marie také kostel sv. Jiří a především rotunda sv. Víta, následně nahrazena románskou bazilikou. V její blízkosti vzkvétala kapitula a pražské biskupství.

Právě bující světská a církevní moc si postupem času začala konkurovat. Již v minulosti došlo mezi oběma stranami ke sporům, zvláště citelné však začaly být ve druhé polovině 11. století. Církevní činitelé totiž začali zasahovat do politiky. Konkrétně to byl pražský biskup Jaromír, mladší bratr tehdy vládnoucího knížete Vratislava II. Aby Vratislav II. omezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části. Oblast Čech zůstala pod správou biskupa v Praze, avšak druhé biskupství v Olomouci pro oblast Moravy podléhalo arcibiskupství v Mohuči. Vratislav následně na Vyšehradě založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Nepřátelství mezi Vratislavem a Jaromírem pokračovalo a postupně do něj vstoupili další dva činitelé – Svatá říše římská a Řím.

Není divu, že se Vratislav roku 1070 rozhodl přesunout právě na Vyšehrad, z něhož se stalo hlavní panovnické sídlo, zatímco Pražský hrad sloužil jako sídlo pražského biskupství. Na Vyšehradě byla kromě sídla panovníka i důležitá mincovna.

Ještě větší význam a prim získal Vyšehrad záhy, neboť v roce 1085 se kníže Vratislav II. stal prvním českým králem, známým jako král Vratislav I. Zaručil tak Vyšehradu nejen první místo mezi sídly český králů, ale zahájil též na Vyšehradě sídelní tradici českých panovníků až do časů Soběslava I.

Témata:  hrady a zámky historie Pražský Hrad EuroZprávy.cz Praha - Vyšehrad Přemyslovci

Související

Badatelka Václava Jandečková naznačuje, že společnost se dopustila naivního omylu, když nepovažovala za nutné po pádu režimu zrušit KSČ. „A podívejte se na dnešek, jak se nám naše rozhodnutí vymstilo. Téměř dvaatřicet let po převratu si komunisté užívají moci, jakou od Sametové revoluce nikdy neměli,“ říká ke stoletému výročí založení KSČ. NÁZORY

Komunismu jsme na rozdíl od nacismu dveře nikdy nezavřeli. Charta 77 bořila základy režimu, říká badatelka

ROZHOVOR – Její dědeček Oto Tulačka, který po Únoru 1948 vybudoval převaděčskou síť, strávil v krutých bolševických kriminálech patnáct let. Badatelka Václava Jandečková tak ve své rodině dokonale poznala, jaké zlo a bezpráví umí komunismus napáchat. Založení KSČ, která se zrodila na den přesně před sto lety, je pro ni mementem, které stále trvá. „Komunismu jsme na rozdíl od nacismu dveře nikdy nezavřeli. Je ostudné, že jsme v roce 2018 dovolili, aby v Den památky obětí komunistického režimu vznikla vláda v čele s bývalým agentem Státní bezpečnosti, a to právě díky podpoře KSČM,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Václava Jandečková.

Zámek Koloděje. REVUE

Zámek Koloděje – první letní sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Zámek Koloděje, původně středověký hrad, se nachází v dnešní části hlavního města Praha-Koloděje. Ač je jeho historie poměrně dlouhá a pestrá, objekt vstoupil v obecnou známost spíše v rámci restitučních sporů mezi státem a rodinou Kumperů, které skončily zhruba před 10 lety. Málo kdo ovšem ví, že zámek krátce sloužil jako první letní sídlo prvního československého prezidenta. 

Ze společnosti

Policie si došlápla na Hamáčka! Řeší jeho cestu do Moskvy a podezření z trestných činů!

Policie si došlápla na Hamáčka! Řeší jeho cestu do Moskvy a podezření z trestných činů!

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Uvedla to dnes Česká televize. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz ČTK sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.
Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Fotbaloví fanoušci napadli v sobotu večer v Uherském Hradišti policejní hlídku. Policie v souvislosti s incidentem zadržela pět lidí, za násilí proti úřední osobě a výtržnictví jim hrozí až čtyři roky vězení. Dva napadení policisté neutrpěli vážnější zranění, poškozené je však služební auto, sdělila dnes ČTK policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před minutou

F-16 Israel Defense Forces

Může Izrael bombardovat Gazu a získávat přátele v Perském zálivu?

Pohled na zkázu v Gaze nejspíš Izraeli znesnadní cestu k největší diplomatické ceně, jíž je uznání od Saúdské Arábie. Zatím se však zdá, že další bohaté arabské státy Perského zálivu, které loni navázaly diplomatické vztahy s Izraelem, nemají v úmyslu to měnit, píše agentura Reuters.

před 45 minutami

Petr Arenberger

Od 24. května bude moci na kulturu uvnitř 500 lidí, venku až 1000

Od 24. května se bude moci kulturních akcí venku zúčastnit až 1000 lidí, musí ale tak být naplněna maximálně poloviční kapacita prostoru. Budou se moci konat také akce uvnitř s účastí maximálně 500 diváků a pořadatelé také mohou obsadit maximálně polovinu celkové kapacity. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

před 53 minutami

Jan Hamáček

NCOZ zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty Hamáčka do Moskvy

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Uvedla to dnes Česká televize. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz ČTK sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

před hodinou

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí

Lavrov vysvětloval zařazení ČR a USA na seznam "nikoliv přátelských" států

Nepřátelskými kroky Prahy a Washingtonu dnes podle ruské tiskové agentury TASS objasnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zařazení Česka a Spojených států na seznam "nikoli přátelských" států. Za "hanbu" přitom označil, jak Česko "rozmazává" sedm let starý příběh výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, a kritizoval "zmatené" vyšetřování tohoto incidentu spojené s předkládáním stále "nových verzí".

před hodinou

před hodinou

Penál

Více než polovina LGBT studentů v Evropě zažila ve škole šikanu

Více než polovina mladých lidí v Evropě z řad komunity LGBT+ zažila ve škole nejméně jednou šikanu kvůli své sexuální orientaci. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a mezinárodní organizace zaměřené na podporu sexuálních menšin IGLYO. 

před hodinou

před 2 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Virus Bizzaro začal napadat banky v Evropě a Americe

Nový škodlivý program Bizzaro napadl Evropě a v Jižní Americe, ze které pochází, přes 70 bankovních institucí. V Česku se zatím neobjevil, ale zaznamenali ho v Německu. Uvedla to dnes antivirová společnost Kaspersky.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Obchod s oděvy

Návštěvnost některých obchodů byla vyšší než průměrný víkend

Víkendová návštěvnost některých prodejen byla podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zhruba 20 procent nad průměrným víkendem roku 2019. Potvrdilo se tak podle něho, že jsou oblasti, kde on-line nákupy nikdy nenahradí fyzický zážitek v obchodě. Týká se to hlavně oblečení, obuvi, nábytku a vybavení do domácnosti. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rozbor vody z Bíliny otravu nepotvrdil, za smrtí ryb stojí něco jiného

Rozbor vzorků vody z řeky Bíliny, který nechal provést městský úřad v Bílině na Teplicku, odhalily, že ryby v řece 2. května uhynuly kvůli bakteriální infekci. Otravu zvířat tak rozbor nepotvrdil. Za úhynem může stát podle Heleny Volfové, vedoucí oddělení životního prostředí městského úřadu, například eroze půdy. Volfová to dnes řekla ČTK. Nic toxického neodhalily ani výsledky vzorků odebraných podnikem Povodí Ohře. 

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zahrádky ožily. Už se mně po vaší kuchyni stýskalo, slyší hospodský. Aby přežil, utratil úspory

REPORTÁŽ - Jakmile uviděl své štamgasty, zřetelně pookřál. Oči restauratéra Tomáše Urbana zářily radostí, v hlase byla znát úleva, že konečně mohl přivítat letité hosty ve svém podniku, i když zatím jen na zahrádce. Když šéf Restaurace Chodovská tvrz na pražském Jižním Městě obsloužil první zákazníky, zvážněl. „Vláda se během koronavirové krize na lidi v gastronomii doslova vykašlala. Bonusy, které jsme od státu získali, nestačily ani na pokrytí nákladů. Abych podnik mohl udržet, utratil jsem všechny úspory a ještě jsem si musel půjčit, neboť nikdo vám nic neodpustí. Jsem rozladěný, jak se kabinet k živnostníkům zachoval,“ říká Tomáš Urban, jehož EuroZprávy.cz v první den rozvolnění zahrádek navštívily.

před 3 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová: Resort práce by měl z Národního plánu obnovy získat 26 miliard

Resort práce by měl z Národního plánu obnovy (NPO) získat v příštích letech podle návrhu 26 miliard korun. Peníze chce využít na sociální služby, na přípravu na změny na trhu práce a na výstavbu jeslí. Na tiskové konferenci ČSSD to dnes řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). O chystaném využití peněz z NPO by měla dnes rozhodovat vláda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama