Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.
Co vás přimělo věnovat se právě tématu pachových stop jako důkazního prostředku? Byl nějaký konkrétní případ nebo moment, který ve vás vyvolal potřebu tento fenomén zkoumat?
Seznámila jsem se s Johnem Bokem a Václavem Peričevičem ze Spolku Šalamoun. Tento spolek byl první, kdo zveřejnil výsledky testování policejních psů a upozorňoval na rozsudky, kde byli obviněni lidé na základě tohoto pochybného, nevědeckého důkazu. Prostudovala jsem si něco o těch případech, setkala se s Ludvíkem Pincem, dlouholetým psovodem a vedoucím výzkumu, který souhlasil s účinkováním ve filmu, a asi tehdy jsem se rozhodla natočit o tom film.
V jaké míře je tento postup v soudní praxi využíván – a je to spíše české, slovenské nebo širší středoevropské specifikum?
Používá se to v postsocialistických zemích, ve vyspělejších státech je to jako nepřímý důkaz v soudním řízení zakázané. Myslím, že se to ještě používá velmi přísným způsobem i ve Francii. Když před několika lety přijeli vědci, etologové do České republiky, nechtěli uvěřit tomu, jak se v České republice používá pachová identifikace.
Na základě čeho lze o věrohodnosti pachové stopy pochybovat? Co říká věda, a co praxe?
Věda říká, že psovod ovlivňuje svého psa. Výzkum to ukázal jasně. Pokud psovod věděl, kterou pachovou konzervu má pes označit, pes ji ve 99 % označil správně, ale pokud psovod nevěděl, kde je výsledný pach, když se to dělalo naslepo, bylo to, jako když si hodíte kostkou. Tyto výsledky byly utajené. Policie si později udělala svůj vlastní výzkum, ten dopadl ještě hůře. Výsledky se dodnes tají.
Bohužel praxe ukazuje, že mnoho lidí bylo na základě pachové stopy odsouzeno a později se ukázalo, že byli nevinní. Těch případů bylo mnoho. Přišlo to k nám ze Sovětského svazu, uchytilo se to jako metoda, která se používala na boj s vnitřním nepřítelem. Bohužel po revoluci se to odtajnilo a začalo se to používat v nezměněné podobě.
Považujete použití pachových stop v trestním řízení za eticky problematické? Pokud ano, v čem konkrétně?
Bohužel, případy, kterým jsem se věnovala, kde jsem si prostudovala spisy, tak neetické je slabé slovo. Jsou to justiční zločiny. V případě Zezula-Skalický (po dvou letech vězení je osvobodil Ústavní soud) celý případ stál na dvou nepřímých důkazech, které pro soudce ve Zlíně vytvářely řetězec. První byla pachová stopa a druhý, že jeden pachatel byl malý a druhý větší.
V případě Balhar (ten stále sedí) je řetězec nepřímých důkazů tento: pachová stopa, plán pošty, Balharovi vyšetřovatel řekl, aby nakreslil zázemí pošty, on spolupracoval, tak kreslil. Nakreslil ho špatně. Ale v rozsudku stojí, že pachatel znal zázemí pošty. Třetí nepřímý důkaz je, že je levák.
V případě Lukáše Dobeše je důkaz pouze pachová stopa. Státní zástupkyně řekla a soud to přijal, že to vytváří řetězec, protože těch stop je osm. Tyto všechny případy, kterým se ve filmu věnuji, pachová identifikace se dělala zastaralým nevědeckým způsobem, kde psovod věděl, kde je uložený pachový vzorek. Pokud jsou tito lidé vinni, dokažme jim to ještě jednou, otevřeme jejich případy a soudíme je znovu, bez použití pachové identifikace.
Má tento druh důkazu podle vás vůbec místo v moderní justici – nebo by měl být zcela opuštěn?
Mohl by se používat jako kriminalisticko-pátrací metoda, ale měl by být zakázán jako důkaz před soudem.
Proč podle vás justice někdy uvěří nepřímému důkazu, jako je pachová stopa, zatímco přímý důkaz (např. alibi) bývá zpochybněn?
Vůbec nevím. Je to záhada, kterou vědí jenom soudci.
Existuje podle vás reálná vůle tyto mechanismy změnit, nebo spíše panuje institucionalizovaná neochota přiznat chybu?
Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad.
Vidíte v přístupu k důkazům v české či slovenské justici nějaký vzorec, který odhaluje hlubší selhání systému?
Jeden vzorec znám. Spravedlnost není pro všechny. Pokud nemáš peníze na dobrého právníka, nedopadneš dobře.
Související
Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže
Vláda slibuje dokončení trestního řádu i digitalizace veřejné správy
justice , soudy , Zuzana Piussi , rozhovor
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Video zachytilo chybu vedoucí k srážce vlaků u hlavního nádraží
před 1 hodinou
Kushner nastínil, kudy má vést cesta k ukončení války na Ukrajině
před 2 hodinami
Zemědělci a potravináři dostanou od ministerstva téměř čtyři miliardy
před 2 hodinami
Větrné počasí zasáhne Česko. Hrozí i zítra, varovali meteorologové
před 3 hodinami
Klempíř si postěžoval na atmosféru na Národní třídě, kde sám nebyl
před 4 hodinami
Babišova vláda by se měla zabývat požadavky z Letné, míní Pavel
před 5 hodinami
Bednárik naznačil, co způsobilo srážku vlaků u hlavního nádraží
před 6 hodinami
Podnikatelé se připravují na novou EET. Pomáhá web, infolinka i roadshow
před 6 hodinami
Kerčský most přišel o oblouk, ukazují záběry. Na Ukrajině se slaví
Aktualizováno před 7 hodinami
Dva osobní vlaky se srazily u pražského hlavního nádraží. Zraněných jsou desítky
před 8 hodinami
Otevírací doba obchodů v úterý 17. listopadu. Zákaz dnes neplatí
před 8 hodinami
Češi si připomínají 17. listopad. Ozval se Babiš, lidé proudí na Národní třídu
před 10 hodinami
Počasí se bude do konce týdne ochlazovat. Hrozí mrazy, na horách nasněží
včera
Google: Ruští hackeři vytvořili AI, která uskutečnila první automatizovaný kyberútok na světě
včera
Estonsko uzavírá všechny hraniční přechody s Ruskem. Představilo plán pro případ ruské invaze
včera
Snahy o omezení pomoci Ukrajině budou mít dva dopady, varuje Macron. U nespravedlivého míru to neskončí
včera
Amazon zveřejnil jméno nového Jamese Bonda
včera
AI je nafouknutá bublina. Před volbami v USA praskne a vyvolá recesi, varuje bývalý šéf z Wall Street
včera
Češi si v příštím roce připlatí za energie. Zdražování potvrdila další firma
včera
NATO na pozadí neshod ruší nadcházející summit, sníží počty setkávání
Severoatlantická aliance upustila od plánů na uspořádání summitu lídrů v Albánii v roce 2027 a současně přistoupila ke snížení počtu setkání na vysoké úrovni. Toto rozhodnutí přichází v době rostoucích neshod uvnitř aliance, které se týkají výdajů na obranu, situace v Íránu a probíhající války na Ukrajině. Albánský premiér Edi Rama potvrdil, že summit se v příštím roce v Tiraně neuskuteční, přičemž možnost hostit tuto událost v roce 2028 zůstává otevřená.
Zdroj: Libor Novák