Legendární Mašek byl k nezastavení. Tak jsem na něj vybafl, lekl se a míč si ukopl, směje se novinář

Pokaždé, když si dal míč na svou slavnou levačku, přestal vnímat okolní svět. Herní styl fotbalového vicemistra světa z Chile 1962 a sparťanské ikony Václava Maška, který předminulou neděli oslavil jubilejní osmdesátiny, uchvátil sportovního publicistu Jiřího Jakoubka. Žurnalista, který publikoval ve Svobodném slově anebo Lidových novinách, si vybavuje, jak v nižší třídě nastoupil proti dvojnásobnému šampionovi země. „Mašek se už chystal vniknout do malého vápna a mne nenapadlo nic jiného, než na něj bafnout hu a můj idol se lekl a ukopl si míč za čáru,“ vzpomíná pro EuroZprávy.cz Jiří Jakoubek na střet s Václavem Maškem, který byl nedávno uveden do Síně slávy.

Odmítal chodit do prvomájových průvodů, třikrát vyběhl s komunisty, kteří mu vnucovali bolševickou rudou knížku a v srpnu 1968 při okupaci Československa jej málem rozstříleli Sověti. Vicemistr světa z roku 1962 a fotbalový útočník milované Sparty nebyl příznivcem totalitního, nelidského režimu. Vždyť v památném roce 1989 ještě před Listopadem chodil na zakázané demonstrace proti systému a několikrát schytal spršku od vodního děla tehdejšího Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. „Nerad vzpomínám na okupaci v roce 1968. Jeli jsme ze Strahova, v Letenském tunelu nás vyhnali z auta. My tam byli čtyři hráči. Vojáci bajonetem rozřízli polstrování dveří a hrabali se tam. Okupanti nabili samopaly a my jsme ztuhli,“ vyprávěl Mašek ve zpovědi pro projekt Tipsport pro legendy v rámci projektu společnosti Post Bellum Paměť národa.

Muž, který dva roky po Sametové revoluci předsedal fotbalové Spartě Praha, za níž by i dýchal, je nesmazatelně spojen se světovým šampionátem v Chile 1962, kde Mexičanům vstřelil gól už v šestnácté vteřině od úvodního hvizdu. „Mně připadalo, že od začátku zápasu uplynulo už mnohem více času. Mám podobný osud jako Antonín Panenka, Jeho jméno si všichni fanoušci vybaví díky legendární penaltě ve finále mistrovství Evropy v Bělehradu 1976 proti Německu, mně lidé při každém setkání zase pokaždé připomenou rekordně bleskurychle vstřelenou branku proti Mexiku,“ řekl před časem pro Českou televizi bývalý reprezentant, který za Československo nastoupil v šestnácti zápasech, v nichž vstřelil pět branek. Až do světového šampionátu v roce 2002 držel dvojnásobný vítěz národního poháru s Letenskými rekord ohledně nejrychleji vstřelené branky na mundialech. Překonal jej až Turek Hakan Sükür, který se v utkání o bronz s Jižní Koreou trefil už v jedenácté vteřině.

Člen Klubu ligových kanonýrů má svůj superrychlý gól, kterým zaskočil Mexičany, stále před očima. „Rozhodčí písknul, já se přesunoval do volného prostoru, tam pořád nikdo nebyl. Masopust pochopil, že je tam skulina, prostřelil míč mezi hráči přímo mně do běhu a já najednou běžel sám na bránu. Obránci se mě snažili křižovat, ale bylo jasné, že tam budou pozdě. Brankář zaváhal, začal se vysunovat, ale já vystřelil. Rozhodl jsem se v okamžiku. Pak zase bylo ticho. Nikdo nevěděl, co se děje. A najednou uragán radosti. Já jsem tomu nevěřil, říkal jsem si, že se mi to muselo zdát,“ přiznal pro projekt Tipsport pro legendy v rámci projektu společnosti Post Bellum Paměť národa. Včasný Maškův gól tehdy vítězství nezajistil, neboť tým s Mexikem prohrál 1:3, ale porážka na postup do čtvrtfinále turnaje už vliv neměla.

Když odlétali do Jižní Ameriky, nikdo jim nevěřil. Fanoušci i novináři dávali reprezentantům najevo, ať raději nikam nejezdí. Báli se ostudy, protože reprezentaci se v přípravných zápasech nedařilo. V Chile ale parta kolem Josefa Masopusta či Tomáše Pospíchala najela na zázračnou vlnu. Čechoslováci doma u červenobílých obrazovek hltali každý zápas svých krajanů. Mnozí měli u ucha doslova přilepený tranzistorové rádio, aby jim nic neuniklo. Některé domácnosti málem spadly, protože výkřiky gól byly slyšet až do dáli. Součástí týmu, který se zastavil až ve finále proti Brazílii (1:3), byli i jednadvacetiletí benjamínci Václav Mašek, Josef Jelínek a dokonce i rok mladší Slovák Jozef Adamec.

Také oni si 17. června 1962 pověsili na krk stříbrné medaile a po příletu z Chile si společně s dalšími mohli vychutnávat poprask, který v tehdejším Československu způsobili. Vicemistry světa nechtěly davy lidí, které byly v tranzu, pustit z letiště. „Chile si moc nepamatuji, neboť mně bylo sedm let. Památný šampionát mně později přiblížily televizní záběry a vzpomínky hráčů, a já na základě všeho pochopil, jak velkým fotbalistou na hřišti Václav Mašek byl,“ vypráví populární novinář Jiří Jakoubek o útočníkovi, který za Spartu nastoupil v 677 zápasech a stal se autorem 406 branek. Právem tak byl Mašek v tomto týdnu při vyhlášení Fotbalisty roku uveden do Síně slávy.

Modla se řítí do velkého vápna, co mám dělat?

Novinář, jenž publikoval mimo jiné i ve Svobodném slově a Lidových novinách, se s dvojnásobným čtvrtfinalistou PMEZ, obdoby dnešní slovutné Ligy mistrů, potkal v životě několikrát. Na první setkání s Václavem Maškem nezapomene a v dobré paměti jej jistě má i hráč, který na vojně hrál za Duklu Praha. Ve druhé polovině sedmdesátých let se oba střetli v nižších soutěžích. Jakoubek hrál za Aritmu Vokovice, která se v přípravném zápase střetla s ABC Braník, kde po konci kariéry ve Spartě kolem roku 1974 Mašek zakotvil. Braník hrál divizi, Jakoubkova Aritma Vokovice pražský přebor. „Ale velký rozdíl mezi námi nebyl. Nastoupil jsem v záloze  a běhal jsem sem a tam. A v jednu chvíli jsem se vrátil až téměř k naší brance, protože od levého rohového praporku postupoval s balonem právě Mašek, už dávno legenda, ke které jsme všichni vzhlíželi s posvátnou úctou. Byl pro nás modlou,“ vybavuje si redaktor.

Slavný hráč se chystal vniknout do velkého vápna a před ním stál dvaadvacetiletý Jakoubek, který věděl, že jeho idol je k nezastavení, zvláště, když si míč právě přehodil na svou slavnou levačku. „ A já si říkal, co se mnou asi provede. Nenapadlo mě nic moudřejšího, než na něho bafnout "hu!" a stalo se nečekané. O třináct let starší vicemistr světa asi čekal od dvaadvacetiletého kluka všechno možné, jen tohle ne. Lekl se a míč si ukopl za čáru,“ směje se šibalsky Jakoubek, který před odchodem do penze nádherně psal i o silniční cyklistice. Jako zpravodaj absolvoval i několik Závodů míru, jemuž se tenkrát přezdívalo Tour de France Východu.

Jakoubek si už nepamatuje, jestli Aritma Vokovice tehdy s Maškovým Bráníkem remizovala, anebo těsně prohrála. „Ale když o pár let později hostoval při výjezdech naší XI. pražských sportovních novinářů, tak jsme na moje humorné obelhání s úsměvem vzpomínali.“ Absolventu ČVUT, který také pracoval jako dělník v ČKD, bylo v době, kdy nastupoval za novináře, už padesát let. „Ovšem jeho přihrávky a střely levačkou byly pořád úžasné. Jen si to představte: balon z jeho nohy létal stále rovně těsně nad trávníkem, a to i na čtyřicet nebo padesát metrů,“ obdivně konstatuje publicista, jemuž se podařilo uhlídat Václava Maška, což nesvedli mnohem slavnější hráči. Novinář svírá v ruce oblíbené červené víno a chystá se oslavenci dodatečně připít k jeho nedávným osmdesátým narozeninám. „Václave, všechno nejlepší a hodně zdraví ke krásným kulatým narozeninám,“ přeje legendě Jiří Jakoubek, který na svou klukovinu rád vzpomíná. A není divu, má se přece čím chlubit.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Fotbal Václav Mašek

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 2 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby

Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy