Stejně jako daly moderní technologie k dispozici spoustu nástrojů, které nám dobře slouží a bez kterých bychom si málem nedokázali představit svůj každodenní život, dávají spoustu silných nástrojů také pro šíření dezinformací, manipulací a propagandy.
Ani jeden z těchto konceptů přitom není žádnou novinkou, co se ale velmi podstatným způsobem změnilo, jsou právě platformy, skrze které je možné obsah šířit a nástroje, které k jeho šíření dopomáhají. I zprávy seriózních médií jsou přitom pod rostoucím tlakem reagovat na události okamžitě, čímž se zkracuje prostor pro ověřování informací a systematickou práci se zdroji.
Častou strategií dezinformátorů je podle zprávy Evropského parlamentu vytvořit bulvární titulek, který je provokativní a cílí na emoce, opatřit ho nepravdivým článkem (propracovanější tvůrci pak pracují částečně s pravdivým základem, který v některých případech prezentují manipulativně nebo vytržený z kontextu) a přidat zavádějící obrázky, případně rovnou video.
U obrazového materiálu se často jedná o obrázky znovu použité z jiných zdrojů, ale čím dál častěji dochází také k využití umělé inteligence. Ta díky dostupnosti vysokého výpočetního výkonu umožňuje tvorbu syntetických obrazových, zvukových i audiovizuálních materiálů.
Technologie na úpravu fotografií umožňují zásadní úpravy původního obsahu, ale přestože obrazové podklady se těší velké popularitě, možnosti úprav jsou u nich notoricky známé.
Naproti tomu záznam hlasu nebo dokonce video jsou zdroje, které byly často vnímány jako téměř záruka autenticity, což už dávno neplatí. Takzvané „deepfakes“ umožňují tvorbu na první pohled zcela věrohodných videonahrávek i s relativně základním počítačovým vybavením.
Nejen novináři a média tak podle The Guardian ruku v ruce s postupující technologií potřebují zavádět postupy jak nejen „deepfakes“ odhalovat. V současnosti jsou tato uměle vytvořená videa a zvukové záznamy ještě relativně snadno identifikovatelné, to ale nemusí platit do budoucna.
Další technologie používaná pro šíření dezinformací a propagandy jsou různí boti. Tyto algoritmy jsou schopny automatizovat úlohy jako je retweetování, lajkování nebo sledování různých příspěvků. Mají obvykle za cíl zvyšovat povědomí o již existujícím obsahu, ale experimenty s generováním nových příspěvků již probíhají také. Další falešné profily využívají kombinaci automatizace a lidské činnosti.
Jedná se přitom mimo jiné o velmi výnosný business. Existují společnosti, které prodávají falešné sledující nebo retweety. V některých případech přitom dochází ke krádežím identity, tak aby vytvořené falešné profily byly uvěřitelnější.
Dopad těchto technologií na veřejnou debatu může být značný. Například v Mexiku bylo podle Evropského parlamentu odhadnuto, že 18 % provozu na Twitteru bylo vygenerováno robotickými uživateli, kteří platformu zaplavili zmanipulovaným obsahem a dohledání seriózních informací tak bylo významně ztíženo.
Další významnou technologickou výhodou pro šíření dezinformací je možnost maximální personalizace, ukazuje zpráva Foreign Policy. Sociální sítě o svých uživatelích sbírají mnoho informací, které využívají primárně pro prodej dražší reklamy – plošné kampaně vycházejí levněji nežli úzké zaměření přímo na velmi specifickou cílovou skupinu. Stejné nástroje je ale možné využít i pro šíření propagandy. Například v případě amerických prezidentských voleb docházelo v průběhu kampaně k šíření cílených manipulací směrem ke zcela specifickým skupinám obyvatel ve snaze ovlivnit výsledek.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , dezinformační weby , fake news , Deepfake
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
před 29 minutami
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
před 43 minutami
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
před 48 minutami
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
před 1 hodinou
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
před 1 hodinou
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
před 1 hodinou
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
před 2 hodinami
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
před 2 hodinami
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
před 2 hodinami
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
před 2 hodinami
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno před 2 hodinami
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
před 3 hodinami
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
před 3 hodinami
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
před 3 hodinami
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
před 4 hodinami
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
před 4 hodinami
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
před 4 hodinami
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
před 5 hodinami
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
před 5 hodinami
Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička
Vláda ve středu odvolala hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou na její vlastní žádost, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Do jmenování jejího nástupce bude kompetence hlavního hygienika v plném rozsahu vykonávat její zástupce a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení má být vypsáno v nejbližších dnech.
Zdroj: Jan Hrabě