Celosvětová statistika sledující počet nakažených koronavirem a obětí pandemie, kterou na svých stránkách spravuje americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), vznikla původně jako malý projekt jediného člověka.
Stačilo pár měsíců a data nepřetržitě shromažďovaná stále početnějším týmem odborníků se stala nepostradatelnými pro každého, kdo se chce o postupu epidemie něco dozvědět, napsal ve své reportáži list The Washington Post.
Stránka, kterou nyní navštěvuje denně několik milionů lidí, začala velice skromně. Postgraduální student En-šeng Tung (Ensheng Dong) u kávy probíral se svou školitelkou Lauren Gardnerovou situaci v domovské čínské provincii Šan-si, ze které se během ledna dozvídal stále znepokojivější informace o postupu virové nákazy z města Wu-chan. Protože kdysi zažil i epidemii nemoci SARS v roce 2003, navrhla mu Gardnerová, aby zkusil své znalosti využít a vytvořil interaktivní mapu, která by postup nového koronaviru sledovala.
"Chtěl jsem využít své zkušenosti a sbírat data, která se dají poskytnout veřejnosti. A prvním členem téhle veřejnosti jsem byl já sám," popsal Tung své tehdejší ambice. Ani Gardnerová tehdy netušila, že právě odstartovala zřejmě jeden z nejdůležitějším projektů své kariéry.
"Když jsme začínali, neexistovala ani jedna jediná oficiální internetová stránka, která by postup covidu-19 sledovala," vzpomíná Gardnerová, která tehdy měla za to, že práce jejího studenta nejspíš jen poskytne akademickým kolegům data pro pozdější analýzy.
Tung pracoval 12 hodin na tom, aby přeložil základní informace z čínštiny a nasbíral statistické informace, a pak čísla ztvárnil pomocí mapy, které vtiskl dodnes přetrvávající podobu. Na černém pozadí se zvětšují červené kruhy, které ukazují rostoucí počet nakažených. "Chtěl jsem, aby lidé cítili znepokojení, protože situace se horšila," říká Tung, jehož interaktivní koronavirová mapa je na stránkách JHU dostupná od 22. ledna.
Rozjezd projektu byl velice pozvolný, protože zpočátku stránku aktualizovali jen doktorand a jeho školitelka, a to díky náročnému prohledávání internetu a sociálních sítí. Zprávy jim přímo ze zasažených oblastí posílali i tamní obyvatelé a mohli do statistik sami přispívat pomocí Google Sheets file.
Už v únoru ale bylo jasné, že interaktivní mapa by se rychle mohla stát masově využívaným nástrojem. "Zpočátku jsem stránku aktualizoval dvakrát nebo třikrát denně... ale lidi ta data sledovali tak dychtivě, že jsem musel aktualizace dělat každé tři až čtyři hodiny," říká Tung.
Řada států postupně začala zveřejňovat oficiální data o počtu nakažených, ale namísto ulehčení to pro tvůrce znamenalo obrovské dilema. Žádná mezinárodní autorita totiž nestanovila způsob, jakým by se měly počty infikovaných a obětí hlásit a kritéria jednotlivých zemí se ode sebe navzájem lišila.
"Jedna věc je, že je to globálně nesrovnatelné, Španělsko svá data prezentuje jinak než Indonésie a Indonésie jinak než USA. Ještě šílenější je ale to, jak moc se liší nahlašování dat stát od státu v rámci Spojených států," popisuje obtíže Gardnerová.
V březnu se k týmu připojili další odborníci včetně šéfky Centra pro společenské otázky JHU Beth Blauerové, kteří přišli s nápadem statistiky obohatit o další data. Tvrdili, že prosté počty nakažených a mrtvých nedokážou plně vysvětlit některé dopady pandemie například v souvislosti s etnickými menšinami, socioekonomickým postavením nakažených nebo zdravotními systémy. Pak ale musely desítky lidí, kteří se o chod stránek starali, stejně jako ostatní Američané do karantény a svou činnost koordinovali přes videokonference.
"Prvních šest a půl týdne jsme stavěli letadlo za letu, a to za letu v nadzvukové rychlosti," říká Sheri Lewisová z laboratoře aplikované fyziky, která se na projektu podílí. Výsledky nakonec překvapily všechny, protože díky novým datům se jasně ukázalo, že covid-19 mnohem více ohrožuje lidi z chudších poměrů či černochy a další etnické menšiny. Například v hlavním městě Washingtonu tvoří černoši 46 procent obyvatel, mezi oběťmi koronaviru je ale celých 74 procent černochů.
"Pokud se v téhle zemi narodíte jako černoch, pak je pro vás složitější sehnat práci, obtížnější si ji udržet a těžší zůstat vůbec naživu," shrnuje Blauerová.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 37 minutami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 41 minutami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 2 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“
Zdroj: Radek Novotný