Pokus, omyl. Jak se stavěl hrad na příkladu hradu Vrškamýk

Malebné zříceniny hradu Kamýk nad Vltavou, původně Vrškamýk, se nachází na ostrohu nedaleko stejnojmenného městečka. Na základě nedávného archeologického výzkumu je možné demonstrovat nejen stavební historii hradu Vrškamýk, ale obecně výstavbu středověkých hradů. Byť dodnes jejich zříceniny působí promyšleným dojmem s citem pro krajinu, stavěli tehdejší stavitelé do jisté míry stylem pokus, omyl.

Hrady zaujímaly v krajině rozličná postavení. Stavitelé se dokázali vypořádat s nejrůznějšími podmínkami a možnostmi, které daly vzniknout vodním či skalním hradům. Nejčastěji však volba padla na okraj plošiny či ostroh. Tato místa kombinovala dobrou dostupnost hradu z prostoru předhradí či podhradí, přitom hrad dostatečně zabezpečovali. Důležitou podmínkou byla též dostupnost stavebního materiálu a dominance místa v daném prostoru, která byla důležitá pro jednu z mnoha rolí hradu – symboliku a demonstraci moci.

K volbě konkrétního staveniště často vedla i vazba na starší osídlení v daném místě či v jeho blízkém okolí. Tak tomu zřejmě bylo i v případě hradu Vrškamýk. První písemná zmínka hovořící o tomto místě pochází již z roku 1186. Tehdy podstatnou část ostrohu zaujímalo zřejmě hradiště, popřípadě dvorec s příslušenstvím, který byl až později nahrazen kamenným hradem.

Ten nechal v návaznosti na starší rezidenční sídlo vybudovat král Václav I. během 1. poloviny 13. století. Hrad tehdy zaujal nejvyšší, poměrně úzkou část ostrohu, která byla následně vymezena širokým příkopem s okružním valem. K dokončení hradu došlo nejspíše až za časů krále Přemysla Otakara II.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Do této části hradu se vstupovalo od západu průjezdem se sediliemi, zaklenutým křížovou klenbou, situovaným v přízemí čtverhranné věže. Ta vedla na poměrně úzké nádvoří, které kromě věže ze zbylých tří stran lemovala minimálně patrová křídla. Šíře dlouhých bočních křídel odpovídala šíři nádvoří. Celek působí až dojmem trojlodního půdorysu, připomínající například objekt baziliky.

Předpokládá se, že obě delší palácová křídla byla plochostropá a obytná. V jižním křídle se dochovaly otisky dvou roubených komor. Kratší východní křídlo, které bylo zaklenuto křížovou klenbou, obsahovalo snad kapli či reprezentační sál. Spojení místností v prvém patře umožňovaly pavlače obíhající nádvoří kolem dokola. Interiéry hradu byly vyhřívány pomocí teplovzdušného topení, což ukazuje na vysoký obytný standard a značný rezidenční význam hradu.

Z palácových křídel se dodnes dochovaly nádvorní stěny a části příček, zatímco celý vnější okruh zdí se sesunul. Zánik hradu však není otázkou válečné akce, či opuštění během novověku, jako u většiny jiných lokalit. Hrad totiž doplatil na určitou nezkušenost stavitelů a nekvalitní staveniště.

Hrad byl důležitým centrem kraje a nejspíše také významným rezidenčním objektem posledních Přemyslovců, kteří se v okolí mohli věnovat loveckým radovánkám. Jeho zázemí tvořila soustava manství, která ale po založení Karlštejna převedl Karel IV. ke svému novému hradu. K tomuto kroku ho nevedla neobliba starého hradu, ale fakt, že Vrškamýk byl již v té době nejspíše ve špatném stavu, ne-li zcela v ruinách. Jak ukázaly archeologické nálezy, hrad zanikl již někdy na počátku 14. století.  Příčinou byly statické poruchy obvodových zdí zadního hradu, které se zřítily. Na vině bylo jistě nevhodné podloží a zřejmě nekvalitní základové práce. To společně s omezeným prostorem v podobě značně úzkého staveniště jistě zabránilo záměru obnovení hradu. Funkci a roli Vrškamýku tak přejal Karlštejn.

Podobné problémy ale měly i jiné hrady, které doplatily buďto na špatnou volbu staveniště, respektive podloží, popřípadě na nekvalitní provedení, které mnohdy připomínalo metodu pokus, omyl. Například parkánová hradba na nedalekém Křivoklátě se stavěla na třikrát.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie hrady a zámky architektura Stavebnictví Přemyslovci

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 5 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše

Ve čtvrtek po poledni hořelo na Václavském náměstí v Praze. Ze střechy rekonstruovaného domu se valil hustý dým, který byl vidět i z jiných částí města. Hasiči zlikvidovali požár během několika desítek minut. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy