Zapomenutý projekt Hawkinga a Zuckerberga: Vystřelí nás Breakthrough Starshot ke hvězdám?

Investor a filantrop Yuri Milner před dvěma lety zaujal svět revolucí v prozkoumávání vesmíru. Oznámil práci na projektu Breakthrough Starshot, jehož cílem je v rámci jedné generace vyslat misi ke hvězdám rychlostí 100 milionů kilometrů. Poté se ale po celém projektu slehla zem. Jak dnes pokračuje?

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto
doporučujeme

Doposud jen science fiction, nyní realita. Mise Breakthrough Starshot má učinit velký skok ke hvězdám. Výzkumný a technický program za sto milionů dolarů má za cíl dokázat účinnost pohonu lehkých nanolodí dosahujících 20 procent rychlosti světla.

Pokud se plán světových expertů zdaří, mohlo by lidstvo dosáhnout dosud nepoznaných možností. V praxi to například znamená, že vědecká data z prostředí našeho nejbližšího hvězdného systému Alfa Centauri bychom mohli obdržet přibližně za dvacet let po startu. S doposud známou technologií by přitom lidstvo nebylo schopno nejbližší hvězdy vůbec dosáhnout.

Na ambiciozním plánu se podílí řada známých a vlivných osobností. K Milnerovi se přidal například uznávaný odborník Stephen Hawking nebo zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, kteří doufají, že nová iniciativa pomůže prozkoumat dosud objevený i nepoznaný vesmír a hledat v něm známky života.

Tak ambiciozně zněl plán, který se světu představil před dvěma lety. Poté se po něm ale slehla zem. Mohlo by se zdát, že celá věc byla zametena pod koberec, opak je ale pravdou.

Program zdárně pokračuje a řídí jej Pete Worden, bývalý ředitel výzkumného centra NASA AMES, s pomocí poradního výboru, který tvoří světové vědecké kapacity a technici. Celý výzkum a vývoj ale zabere několik let, bude totiž třeba zajistit například vybudování pozemního světlometu o délce několika kilometrů ve vysoké nadmořské výšce a v suchých podmínkách, vypuštění mateřské lodě s nákladem tisíců nanolodí či zachycení snímků planet a jejich zpětné odeslání na Zemi pomocí laserového komunikačního systému.

Projekt se nevyhne ani byrokratickým záležitostem. Povolení ke startu bude potřeba získat od všech relevantních vládních a mezinárodních organizací. To by samo o sobě mohlo celý projekt prodloužit o několik dalších let. 

Rozhodující bude také financování celého projektu. Původně ohlášených sto milionů dolarů totiž podle odborníků sotva pokryje náklady na počáteční výzkum. Pokud bude projekt nadějný, potrvá jeho realizace podle vědců až desítky let, ale hlavně vyjde na víc, než na stovky milionů dolarů. Některé odhady počítají s rozpočtem až do výše několika miliard dolarů.

Přesto už společnost první krůčky učinila, a nikoliv malé. Do vesmíru vystřeluje malé nanosondy, které mají dosáhnout zmíněnou nejbližší soustavu. Jako první testovací vyletěla v červnu sonda Sprites, po které bude následovat StarChip. Předpokládá se, že její let k Alfa Centauri zabere 20 až 30 let. 

Většina práce na projektu zatím probíhá v tichosti v laboratořích a na povrch se dostanou pouze ty nejzásadnější informace. Přesto to neznamená, že jsou projekty podobného rázu mrtvé, naopak. Pracují na nich ty nejlepší mozky světa s cílem dostat lidstvo jednou konečně za hranice Země.

Loading...
Vstupte do diskuze
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Sonda Čandrájan-2 je na orbitě Měsíce. Zlomový okamžik přijde v noci na 7.…

20.08.2019 12:08 Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se dnes ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na…

Revoluce v lodní dopravě: Největší plně elektrický trajekt zvládl první…

20.08.2019 10:16 Plně elektrický trajekt Ellen, který je největší na světě, dokončil svoji první plavbu mezi…

Další dobytí Měsíce na spadnutí. Indická sonda zvládla jeden z klíčových…

14.08.2019 08:28 Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) dnes brzy ráno indického času opustila oběžnou dráhu…

Armáda USA dokončuje komunikační síť ve vesmíru, raketa Atlas vynesla…

08.08.2019 16:14 Americká raketa Atlas vynesla do vesmíru jednu z posledních družic pro novou komunikační síť…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama