Kolohousenka: První československý tank měl být supermoderní, naprosto selhal

Již v prvních letech své existence se Československo rozhodlo vybudovat tankové vojsko. S rozvinutým průmyslem mělo k tomu nelepší předpoklady. Bohužel koncepce stroje, kterou generálové vybrali, se ukázala jako naprosto slepá ulička techniky.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Kolohousenka KH-50

Krátce po válce začaly firmy Praga, Breitfeld-Daněk a Škoda spolupracovat s Německou firmou Hannomag, která byla proslavena výrobou traktorů a za války se podílela na vývoji a výrobě německých tanků. Z kreslícího prkna spolumajitele firmy a otce prvního německého tanku A7V Ing. Josepha Vollmera pocházel i koncept, který československé generály nadchl.

Jednalo se o takzvaný kolohousenkový pohon. V terénu se stroj pohyboval na pásech a byl schopen překonávat složité terénní překážky. Pokud byl potřeba rychlí přesun po silnici stroj byl vybaven i kolovým podvozkem, který po úpravě do této konfigurace stroji zajišťovala rychlost a ovladatelnost automobilu. Československé ministerstvo národní obrany v roce 1923 koupilo Vollmerův patent za 1,3 milionu Kč.

Na výrobě se měly podílet firmy Breitfeld-Daněk (od roku 1927 ČKD), Tatra a Laurin a Klement. První dva prototypy byly hotovy v roce 1924. Posádku tvořil řidič a střelec/velitel. Trup stroje připomínal francouzský tank Renault FT z 1 světové války. Ve věži mohl být kanón ráže 37 milimetrů nebo těžký kulomet. Stroj byl označen KH-50. Číslovka označovala výkon motoru v koňských silách. Na pásech měl KH -50 maximální rychlost 18 kilometrů v hodině a na kolech 25 kilometrú.

Testy stroje probíhaly u 51 a 305. dělostřeleckého pluku. Vojáky stroj moc nenadchnul. Díky složitosti konstrukce byl stroj velmi poruchový. Změna podvozku trvala 15 minut a bylo pro ni potřeba speciální rampy. Navíc se výkony na kolech a na pásech tolik nelišily. Stroj by při výrobě potřeboval také více normohodin na výrobu a byl by i dražší.

Firmy se však nevzdávaly a dalším roce vyrobily další dva prototypy s motorem o výkonu 60 koní. I přes zlepšení jízdních vlastností stroje opět vojáky nijak neoslnily. ČKD oba prototypy nakonec prodala do Sovětského svazu. Poslední pokus o proražení s kolohousenkou byl typ KH-70. Jak již název napovídá stroj měl výkon 70 koní. Po krátkých vojenských zkouškách, ve kterých československá armáda kategoricky prohlásila, že o další kolohousenky nemá zájem byl stroj prodán do Itálie.

Dvě KH-50 sloužily jako exponáty bojové techniky ve Vyškově. Vyřazeny byly v roce 1930. I přes to, že československé kolohousenky představovaly slepou kolej vývoje obrněné techniky, do historie naší armády se zapsali tím, že se stali prvním pásovým strojem domácí konstrukce, který se dostal do výzbroje naší armády. Technici a konstruktéři všech zúčastněných firem také na kolohousenkách získali cenné zkušenosti, které pak zúročil při vývoji takových tankových legend jako LT vz. 35 nebo LTvz.38.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Takové zbraně nemá nikdo na světě, chlubil se Putin. Co o nich víme?

20.02.2019 12:25 Ruský prezident Vladimír Putin v březnu minulého roku hrdě představil šest zbraní schopných nést…

Konec letecké dopravy? Kvůli globálnímu oteplování se letadla neodlepí od…

19.02.2019 22:30 Aktualizováno Největším problémem globálního oteplování je v posledních letech nárůst extrémně horkých dní. Ty se…

Roskosmos plánuje komerční lety do vesmíru, zájemci poletí po Gagarinově…

19.02.2019 15:43 Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje pro platící zákazníky pořádat vesmírné lety po trase,…

Život v KLDR výrazně poznamenali Češi: Potkáte tu české tramvaje i…

19.02.2019 14:59 Severní Korea je jedna z nejuzavřenějších zemích světa. Do země, která desítky let žije v tvrdé…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama