Historické přistání: Čínská sonda Čchang-e 4 dosedla na odvrácenou stranu Měsíce

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Přidejte svůj názor 33 komentářů

Odvrácená strana Měsíce
doporučujeme

Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu kolem takzvaného libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce.

Dosavadní mise směřující k přírodnímu satelitu Země přistály všechny na přivrácené straně Měsíce; odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná. "Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily," řekl zpravodajskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č' působící na Kalifornském technologickém institutu.

zdroj: YouTube

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin.

O tomto místě se vědci snaží již dlouho získat více informací. "Tato obří struktura (Aitkenova pánev) má průměr přes 2500 kilometrů a hloubku 13 km. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci," řekl BBC Andrew Coates, profesor fyziky z Mullardovy vesmírné laboratoře londýnské univerzity UCL.

Na palubě sondy, která odstartovala z kosmodromu Si-čchang 7. prosince, jsou také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.

Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dvanáct astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3.

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

Loading...
Vstupte do diskuze (33)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Na ISS pokračuje výměna baterií, kosmonauti museli opět do volného vesmíru

11.10.2019 15:31 Američtí astronauti Andrew Morgan a Christina Kochová zahájili dnes odpoledne další pracovní směnu…

Aplikace rozeznávající obličej: Francie spustila kontroverzní projekt

11.10.2019 09:22 Francie jako první evropská země nabídne svým občanům možnost použít pro ověřování digitální…

Letoun vypustil raketu Pegasus XL, vynesla do kosmu satelit ICON

11.10.2019 08:10 Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci na dnešek úspěšně vynesla na oběžnou dráhu…

Kdy poletí Crew Dragon do kosmu? Blíží se klíčový test, ohlásil Musk

10.10.2019 13:52 Test záchranného systému nové pilotované lodě Crew Dragon společnosti SpaceX by se mohl uskutečnit…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama