Nová éra v archeologii. Co znamená a přináší LIDAR?

Obecně je tato zkratka mezi lidmi poměrně neznámá, ovšem mezi odborníky z řad archeologů se jedná o důležitý fenomén posledního desetiletí. Představuje totiž důležitou pomůcku jak odhalovat jinak nepatrné či jen těžko identifikovatelné stopy lidské činnosti a zástavby. Velký prostor či hustý porost přitom nejsou překážkou.

Středověkou historii v našich zemích nepředstavují jen hrady, tvrze a zámky, případně jejich zříceniny, ale také lomy, pole, vesnice, komunikace atd. Jejich relikty jsou dnes mnohdy těžko detekovatelné, neboť pokud se dochovaly, najdeme je jen tam, kde nedocházelo k intenzivnímu zemědělskému obdělávání země. Na mysli máme hůře dostupné oblasti a především lesy. 

Obdobný příklad představují starší stopy historie ze starověku či pravěku. U nás se jedná především o skromnější relikty sídlišť či hradišť, ovšem například v jižní či západní části Evropy můžeme najít rozsáhlé a složité architektonické komplexy. Někdy skryté pod travinou, jindy v lesích. To samé platí i o exotičtějších částech světa, kde mnohdy velkolepá díla pokryla nejen zemina, ale také husté pralesy.

Jak ovšem najít zbytky zástavby v tak rozsáhlém prostoru, navíc při problému, jsou-li zbytky zástavby či lidské činnosti při obvyklém terénním průzkumu jen těžko rozlišitelné od okolní přírody? V našich poměrech se s tím můžeme setkat například právě v oblastech s lesním porostem, kde se skrývají terénní relikty například zaniklé tvrze v podobě pahorku, obvodového příkopu a valu. Cvičené oko již takové stopy rozezná, ovšem v daných podmínkách může nastat problém se zaměřením objektu apod. I proto archeologové v posledních letech hojně využívají tzv. LIDAR.

Zkratka LIDAR je odvozená od originálního anglického názvu Light Detection And Ranging, tedy v překladu detekce a zaměření pomocí světla. Jedná se o nedestruktivní metodu, to znamená, že při její aplikaci nedojde k žádnému narušení terénu či archeologického objektu. Lze ji popsat jako metodu dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Obvykle se využívá spektra 1064–1540 nm, pro batymetrická měření cca 530 nm. K samotnému procesu dochází při kombinaci využití letadla, které vysílá směrem k zemskému povrchu paprsek, a satelitů, které umožňují přesné zaměření.

LIDAR lze použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu, měření vlastností atmosférických jevů aj. Výsledkem mapování je mračno bodů, které se po zpracování může interpolovat do podoby digitálního modelu povrchu či 3D modelů budov a jiných objektů. Po aplikaci filtrů je možné z mračna bodů získat digitální model terénu.

Právě tyto 3D terénní mapy slouží archeologům jako zdroj pro objevování, ale také zaměření a analýzu nespočtu zaniklých či doposud skrytých objektů a pozůstatků lidské činnosti. Zaniklé vertikální stavby budou mít na modelu podobu pahorku, který svým tvarem a umístěním oproti okolní přírodní konfiguraci napoví, že je uměle vytvořen. Obdobně například stopa po vodní nádrži či dolování bude mít charakter terénní deprese, tedy prohlubně, která se v terénu objevuje bez návaznosti na okolní přírodní podmínky.  

Rozsáhlé, de facto celosvětové skenování a zaměřování zemského povrchu umožnilo dosud nevídaný boom a možnosti při identifikaci zaniklých objektů, které by při zemském průzkumu lidskému oku unikly. Nejedná se přitom jen o jednotlivé stavby, ale i celé areály, případně města.

Dobrým příkladem můžou být v naší zemi objevy jinak těžko identifikovatelných zbytků středověkých polí, tzv. lánů v intravilánu dnešních obcí. Platí to i o objevech zázemí hradů či tvrzí, případně dalších subkomplexů obléhatelských ležení a táborů. Data navíc umožňují dokonalé zaměření, což vede k opravě starších výsledků či jejich doplnění.

Velký přínos LIDARu je spojen především s výzkumem zaniklých staveb a měst Mayů ve střední Americe. Zde se totiž vyskytují všechny výše popsané problémy. Problematická terénní prospekce, špatná dostupnost, hustý porost v podobě pralesa apod. Navíc mayské stavby někdy představovaly obrovské konstrukce tzv. plazy, tedy v překladu oproti okolnímu terénu lehce vyvýšená náměstí, na nichž mohly stát další stavby v podobě paláců či chrámů. Zatímco ruiny mayských pyramid jsou i lidským okem lépe rozeznatelné, poznat v terénu zmíněné plazy, které dosahují i několika stovek metrů čtverečních, je de facto nemožné. Díky LIDARu byla objevena a zdokumentována mnohá doposud neznámá města dávné mayské civilizace, včetně po dlouhou dobu jen předpokládaných předměstí známého města Tikal. To umožnilo opět lépe poznat mayskou kulturu a opravit některé naše starší hypotézy o době jejich rozkvětu a náhlém zániku.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima

Zítra začínají Velikonoce, které má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí pro přelom března a dubna. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ale dnes upozornil, že odhad sobotní maximální teploty nemusí být stoprocentně přesný. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy