Život po životě je reálný? Vědci naznačují, že smrtí vše nekončí

Toronto - Po tisíce let lidé věděli, že smrtí končí veškeré naše bytí zde na Zemi. Zatímco někteří věřili v posmrtný život, ráj nebo reinkarnaci, vědci jednoduše konstatovali, že po smrti zkolabují orgány, lidské tělo přestane zásobovat kyslík v krevním řečišti a osoba je prohlášena za mrtvou. Nyní ale lékaři zjistili, že to není tak úplně pravda.

Lékaři
doporučujeme

Nová studie kanadských lékařů tvrdí, že po smrti život ani zdaleka nekončí. Zatímco postupně selhávají a odumírají jednotlivé orgány, mozek funguje dál. A poměrně dlouho.

Řádově se může jednat o jednotky až desítky minut, během kterých je tělo sice mrtvé a člověk už není při vědomí, elektrické vzruchy a impulsy v mozku ale stále fungují. A to relativně stejně jako u živé osoby.

Podle deníku Independent se lékaři na vlastní oči přesvědčili, že je jejich teorie pravdivá. Zatímco pacienti byli klinicky mrtví, tedy neměli puls a zorničky nereagovaly na vnější podněty, mozek stále fungoval. Pracoval na úplně stejné úrovni jako během hlubokého spánku.

Studie, kterou publikovala University of Western Ontario, dále uvádí, že mozková aktivita po klinické smrti není samozřejmostí. Podle lékařů ji lze pozorovat zhruba u 25 procent lidí, u zbytku lidí naopak mozek zkolabuje dříve, než srdce.

Podobné pokusy se dosud prováděly pouze na zvířatech a vědci proto věřili, že mozek umírá maximálně minutu po klinické smrti. U lidí je tato doba výrazně vyšší a nikdo zatím neví proč. Stejně tak lékaři netuší, proč se mozek každého člověka chová po smrti jinak.

Mozek žije dál, tělo se snaží

Vědci také nedávno zjistili, že ani naše tělo po smrti okamžitě nezemře. Podle magazínu Open Biology se naopak se snaží dát dohromady a zregenerovat se. Výsledky tohoto výzkumu by mohou pomoci pochopit procesy, které probíhají v těle pacientů například v konečné fázi rakoviny.

Podle studie nazvané Sledování dynamiky genových přepisů po smrti pracují buňky i poté, co přestanou pracovat tělesné orgány. Může za to zvýšení genové exprese, procesu, který kontroluje tvorbu proteinů nebo důležitých chemických reakcí probíhajících v našem těle. K tomu ale dochází pouze v některých případech.

Může se proto stát, že ačkoliv člověk zemře a orgány přestanou pracovat, buňky v lidském těle nikoliv. Tělo se ještě nějakou dobu snaží opravit samo sebe. Podle dosavadních zjištění jde navíc o vlastnost, kterou mají všechny živé organismy.

Mezinárodní tým vědců z Washingtonské univerzity pod vedením Alexe Pozhitkova zjistil, že tyto procesy probíhají například u ryb a myši. Věří proto, že genová exprese se vyskytuje u všech zvířat i u lidí.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nový britský test na covid zjistí výsledek za hodinu a půl, podle studie…

18.09.2020 14:06 Britský test na koronavirus od společnosti DnaNudge poskytuje přesné výsledky téměř ve všech…

Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé…

17.09.2020 21:53 Aktualizováno ANALÝZA - Onemocnění covid-19 vyvolané novým typem koronaviru SARS-CoV-2 svádí boj nejen s imunitou…

Obyčejná rýma zastavila chřipku, tvrdí nový výzkum. Dokáže to i v případě…

17.09.2020 12:28 Rhinoviry mohou za nejběžnější nachlazení v celé populaci a podle nového výzkumu je rýma schopna…

Na Venuši může být život. NASA zvažuje vyslání vědeckých misí

17.09.2020 09:00 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama