Tunguzský meteorit nebyl jediný. Zemi zasáhl v novodobé historii ještě jeden asteroid

V roce 1908 se nad neobydlenou oblastí tajgy v Tunguské oblasti krátce po sedmé hodině ranní odehrálo něco, co dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Sibiří otřásl největší výbuch, s jakým se kdy lidstvo setkalo. Do Země narazil Tunguzský meteorit, který zničil značnou část Sibiře. Navzdory všeobecnému přesvědčení ale nejde o jediný masivní meteorit, se kterým se novodobý svět setkal. 12. února 1947 spadl v oblasti Sichote-Aliňského pohoří na ruském Dálném východě železný meteorit známý jako sichote-aliňský. A jeho největší úlomek váží téměř dvě tuny.

Asteroid

Lidé v okolí oblasti u hranic s Čínou, jejíž většina nyní spadá pod Přímořský kraj, mohli 12. února 1947 kolem 10:38 místního času pozorovat na obloze ojedinělý úkaz. Směrem od severu přiletěla ohnivá koule, která byla podle vzpomínek pamětníků jasnější než Slunce, vrhala stíny a za ohlušujícího hluku se postupně rozpadala na menší části.

Někteří svědci udávali, že měnila barvu a nakonec zčervenala. Pak zmizela někde v půli cesty mezi městy Vladivostokem a Chabarovskem a o několik minut později se ozval ohlušující zvuk, připomínající těžkou dělostřelbu. Také se projevila tlaková vlna, která rozbíjela okna a působila drobné škody.

Pád meteoritu pozoroval i malíř Petr Medveděv, který událost zachytil na obraze. V roce 1957 byl obraz reprodukován na známce, vydané k desátému výročí dopadu.

Po vyhodnocení dostupných dat se zjistilo, že jev způsobilo vesmírné těleso o počáteční hmotnosti mezi 200 a 300 tunami, což odpovídá balvanu o průměru zhruba čtyři metry. Po vstupu do zemské atmosféry padalo k zemi pod úhlem asi 41 stupňů a jeho rychlost byla mezi 12 a 14 km/s.

Rozpad meteoroidu začal ve výšce asi 25 kilometrů, a když se dostal přibližně 5,6 kilometrů nad zemský povrch, došlo k velké explozi, která rozmetala největší část tělesa na malé kousky. Našlo se několik tisíc úlomků různých velikostí a hmotností - od miligramových mikrometeoritů až po část vážící 1745 kilogramů.

Zatím největší meteorit v novodobé historii dopadl na Zemi 30. června 1908 na Sibiři, v dnešním Krasnojarském kraji. Vzhledem k tomu, že k explozi došlo v neobydlené oblasti, nevyžádal si žádné oběti na životech. Pokud by ale k explozi podobné síly došlo v hustě osídlených oblastech, bezesporu by se jednalo o největší masovou tragédii v dějinách. Ani pád atomových bomb v Japonsku na konci války by se co do počtu obětí zřejmě nedal srovnat s touto explozí. 

O síle výbuchu vypovídají především materiální škody, které exploze napáchala. Vyvrátila na 60 milionů stromů na rozloze větší než 2000 km čtverečních a rozbíjela okna a odhazoval osoby do vzdálenosti necelých sta kilometrů. Výbuch tehdy zaznamenali seismologové po celém světě a v epicentru exploze se rozhořel masivní požár, který byl pozorovatelný stovky kilometrů daleko.

Následky exploze svět pociťoval ještě několik dalších dní. Z mraků padal černý déšť a několik nocí byla obloha v Evropě nezvykle světlá. Lidé, které zasáhla vlna výbuchu, skončili v nemocnici se silnými popáleninami a léčili se několik dalších měsíců. Z oblasti navíc zmizela veškerá zvířata, ta, která výbuch nezabil, jednoduše utekla.

Z vědeckých výprav proto vyplynula řada hypotéz, z nichž se jako nejpravděpodobnější jeví srážka Zemí s asteroidem, kometou nebo jiným vesmírným tělesem. Respektive jeho výbuch v atmosféře, abychom byli přesnější. Nasvědčuje tomu radioaktivita odebraných vzorků půdy i rostlinných tkání a tvar zničené lesní oblasti.

Ačkoliv se odborníci k této možnosti klaní nejvíce, nejsou si stále jisti, co se vlastně odehrálo. Pokud by šlo opravdu o kosmickou událost, vysvětlovalo by to sílu výbuchu, stále ale chybí kráter. Ten možná objevil tým italských vědců vedených Lucou Gasperinim, který v roce 2006 prohlásil, že tunguské těleso dopadlo do sibiřského jezera Čeko ležící jen pár kilometrů od epicentra výbuchu. Vědecká obec se ale nedomnívá, že by jezero bylo kráterem. Dodnes proto odpovědi na to, co se 30. června 1908 na Sibiři skutečně odehrálo, nikdo nemá.

Na pozici astronauta ESA se přihlásilo přes 22.000 zájemců včetně Čechů

23.06.2021 16:10 Astronautem Evropské kosmické agentury (ESA) se touží stát bezmála 22.600 lidí. Vyplývá to ze…

Nad Českem proletěl ve čtvrtek večer meteoroid, rozpadnul se nad Šumavou

20.06.2021 22:00 Aktualizováno Nad východní částí Bavorska a jihozápadními Čechami prolétl ve čtvrtek večer meteoroid o přibližné…

The Independent: Nová studie naznačuje, jak brutální byly boje v době…

14.06.2021 06:56 Čerstvý archeologický výzkum poskytuje nový pohled na extrémně násilnou povahu válčení v době…

Dlouhodobé následky mají nízké desítky procent nakažených, uvedli vědci

13.06.2021 19:30 Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 mají podle vědců z iniciativy Sníh nízké desítky procent…

Vědci vycvičili fretky, aby ucítily virus ptačí chřipky v trusu

12.06.2021 18:25 Očichávat trus by se zřejmě nedostalo na ničí seznam způsobů, jak zachraňovat životy. Ale pokud…

Virus závodí s vakcínami, míní statistici. Výhled považují za velmi nejistý

05.06.2021 08:54 NÁZOR - Koronavirus nyní závodí s vakcínami a o vítězi je čím dál méně jasno. S tímto varováním…

Po prodělání covidu-19 je riziko opětovné nákazy deset měsíců nižší

04.06.2021 08:06 Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19…

Dožijeme se 120 let? Vědci chtějí lidem prodloužit život, u myší se to…

01.06.2021 11:03 Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by…

Vědkyně: Že Česko neuspělo u Arktické rady, je zklamání, výzkum to neohrozí

01.06.2021 08:43 Fakt, že se Česku nepodařilo získat pozorovatelský status v Arktické radě, je zklamání, šance se…

Vědci: Menší růst populace zřejmě způsobil nástup pomalé životní strategie

27.05.2021 13:58 Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích,…

Související:

Právě se děje