Nový lidský druh: Vědci ho objevili na Sibiři

Londýn - Kosti objevené v jeskyni na Sibiři patřily dosud neznámému lidskému poddruhu, který se smísil s našimi předky.

Přidejte svůj názor

371

Prozatím se jim říká říká "denisované" podle názvu jeskyně, kde byly jejich ostatky objeveny. Tito lidé žili ve stejné době jako neandrtálci a před přibližně padesáti tisíci lety se smísili i s našili předky.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo sestavit kompletní genetický profil jednoho z těchto hominidů na základě DNA nalezené v kůstce prstu. Podle BBC se tak ukázalo, že v době, kdy anatomicky moderní Homo sapiens sapiens opustil Afriku, existovaly přinejmenším čtyři druhy lidí. Víme již o neandrtálcích a trpasličích "hobitech", kteří žili na indonéském ostrově Flores. Teď k tomuto seznamu musíme přidat i "denisovany".

Ostatky nalezené v Denisově jeskyni na Sibiři patřily geneticky odlišné skupině lidí, kteří byli vzdáleně spřízněni s neandrtálci, ale poměrně blízce příbuzní s námi.

"V Evropě se vyvinul druh raných lidí. Teď se ukázalo, že existoval v západní formě, což byli neandrtálci, a východně formě, což byli denisované," říká profesor Svante Paabo z lipského Institutu Maxe Plancka.

Velmi překvapivé je i zjištění, že se genetické stopy po míšení s denisovany se objevily u obyvatel dnešní Melanésie, tedy na sever a severovýchod od Austrálie. Dnešní melanéská DNA obsahuje 4 až 6 procent genetického kódu denisovanů. Vědci zatím netuší, proč se tito pravěcí lidé smísili právě s těmito populacemi a ne se skupinami žijícími na našem kontinentu.

Profesor Chris Stringer z londýnského Muzea přírodních dějin se domnívá, že k míšení mezi druhy možná došlo při letmém kontaktu mezi skupinami.

"Mohlo to být třeba jen padesát denisovanů, kteří se smísili s tisícovkou našich předků. To by stačilo na přenos oněch pěti procent archaických genů. Jistý vliv denisované na moderní lidi měli, ale k míšení mohlo dojít opravdu jen málo a vzácně," dodává profesor Stringer.

Nikdo neví, proč tito lidé vymřeli, ale podle profesora Paaba to nejspíš mělo co do činění s moderními lidmi, protože jak tento sibiřský druh, tak neandrtálci mizejí krátce po příchodu Homo sapiens sapiens.

"Je fascinující vidět přímé důkazy o tom, že tyto archaické druhy existovaly po našem boku. Posledních pár desítek tisíc let je v našich dějinách naprosto výjimečných tím, že jsme se stali jediným lidským druhem na Zemi," dodal profesor Paabo.

Studie nově zveřejněná v listu Nature navazuje na článek z počátku roku, kde se profesor Paabo a jeho tým zabývali míšením mezi moderními lidmi a neandrtálci v době kolem 60 000 let před naším letopočtem.

Témata: Lidé | Vědci
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Česko jako vědecká velmoc? Ze schválených peněz se vyčerpalo 99 procent

18.02.2019 12:30 Ze schválených 33,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2018 se…

Můžeme zničit planetu? Nejsilnější explozi na světě se nevyrovná ani…

17.02.2019 16:24 Výbuchy a ohnivé exploze tvoří dnes jednu z hlavních složek hollywoodských trháků. Aby taky ne,…

Vědci vytváří živý Jurský park. Dinosauři budou po Zemi chodit za pět let

11.02.2019 17:04 Během pouhých pěti až deseti let budou Zemi obývat skuteční dinosauři. Tvrdí to skupina genetiků a…

Jaderný výbuch a ekologická katastrofa? Toto jsou největší mýty o Černobylu

10.02.2019 21:38 Aktualizováno Před sedmi lety došlo k jaderné havárii v japonské Fukušimě a před dvaatřiceti lety k jaderné…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama