Proč zapomínáme? Podle vědců je to dobře, opačná varianta by byla děsivá

Všichni si čas od času stěžujeme na paměť. Podle vědců bychom ale za ni měli být rádi. Je totiž mnohem lepší zapomínat, než si pamatovat vše. Zapomínání nám totiž pomáhá víc, než se zdá.

Ilustrační foto

Dobrá paměť nám umožňuje uchovat důležité části svých znalostí a zkušeností, ale musí být i schopna vymazat to, co je chybné, zbytečné či přehnaně nafouknuté.

"Je důležité, aby mozek zapomněl nedůležité detaily a mohl se soustředit na to, na čem skutečně záleží při našem každodenním rozhodování," řekl podle serveru sciencedaily.com a kanadského serveru uToronto Blake Richards, který se společně s kolegou Paulem Franklandem z Torontské univerzity zabývá přínosnými aspekty zapomínání.

I když vědci dlouhodobě zanedbávali výzkum procesů, které se podílejí na zapomínání, nedávné studie ukázaly, že nervové mechanismy stojící za vymazáváním vzpomínek jsou jiné, než ty, které je ukládají.

Jak se v mozku ukládají vzpomínky? Podle profesora Roberta Jaffarda z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum při Bordeauxské univerzitě to umožňuje síť neuronů aktivovaných údaji, které je třeba si zapamatovat. "Ale protože první zakódování do paměti je nestabilní, musí se ty sítě konsolidovat, aby data nechala v paměti alespoň nějakou stopu. Této konsolidace je možné dosáhnout například opakovaným čtením učiva," uvedl Jaffard.

Pokud jde o vymazávací mechanismy, existují dva rozdílné typy. První dává větší smysl - oslabování synapsí v sítích, které vytvářejí paměťové stopy. Ten druhý je ovšem kontraintuitivní: vychází z vytváření nových neuronů z kmenových buněk. Za tímto objevem stál v roce 2013 tým Paula Franklanda, který prováděl výzkum na myších.

Podle profesora Jaffarda může mít vytváření nových neuronů opačné účinky v závislosti na tom, kdy k němu dochází. "Když se snažíme zakódovat novou vzpomínku, pak vývoj nového neuronu značně usnadní její zapamatování," uvedl Jaffard.

Pak se ale stane naprostý opak. Jak se nové neurony integrují do obvodu hipokampu v mozku, kde je paměťová stopa již uložená, mohou tento obvod přetížit, a tím ho vlastně oslabit. "Tento proces vysvětluje, proč děti, jimž se vytváří mnoho nových neuronů, tak snadno zapomínají," vysvětlují Richards s Franklandem.

Může se zdát překvapivé, že mozek věnuje tolik energie vytváření neuronů, jejichž jedinou funkcí je oslabit vzpomínky. Ale je to proto, že zapomínání je životně důležitá funkce. Podle Richardsovy a Franklandovy studie to dokazují rovněž umělé neuronové sítě. Když jsou tyto systémy zjednodušeny - jako by "zapomínaly" - stávají se efektivnějšími při rozhodování.

Zapomínání nám také pomáhá dělat dobrá rozhodnutí, a to dvěma způsoby. Na jednu stranu nás zbavuje parazitických informací, které brzdí způsob, jakým se adaptujeme na nové situace. "Pokud se snažíte orientovat ve světě a váš mozek se topí v mnohočetných vzpomínkách, které vám brání ve výhledu, pak nemůžete učinit informované rozhodnutí," uvedl Richards. A na stranu druhou nám eliminace vzpomínek pomáhá zevšeobecňovat zážitky z minulosti a přenést je do současnosti. Tudíž dobrá paměť je taková, která generalizuje a třídí.

"Klíčovou roli v této selekci hraje hluboký spánek," poznamenal Jaffard. "Umožňuje roztřídit to, co bude uchováno, a to, co bude vymazáno."

Témata: Lidé | mozek | Vědci | EuroZprávy.cz

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští…

23.07.2021 13:24 Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů,…

Virová zátěž je u osob s mutací delta tisíckrát větší

22.07.2021 14:20 Nakažlivější koronavirová mutace delta má až tisíckrát větší virovou zátěž, tedy množství viru v…

Lockdowny nejspíš neškodí zdraví víc než koronavirus, vyplývá ze studie

20.07.2021 12:20 Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro…

Země má oficiálně pět oceánů. Potvrzení trvalo téměř 100 let

17.07.2021 16:56 Vědci vedli mnoho let diskuse o tom, zda má Země čtyři nebo pět oceánů. Ale v červnu vydala…

Česká studie ukázala rezistenci mladých vůči covidu-19

16.07.2021 12:35 Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry…

Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

15.07.2021 08:18 Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto…

Více než 40 procent lidí s koronavirem o nákaze neví, tvrdí vědci

08.07.2021 07:56 Více než 40 procent lidí infikovaných koronavirem o nákaze neví. Zjistili to vědci z univerzitního…

Psi a kočky nemocných lidí často také prodělali covid-19, ukázala studie

01.07.2021 16:21 Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi,…

Vakcíny s technologií mRNA ochrání před covidem-19 řadu let, ukázala studie

28.06.2021 22:01 Aktualizováno Vakcíny využívající technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) poskytnou naočkovaným lidem ochranu…

Na pozici astronauta ESA se přihlásilo přes 22.000 zájemců včetně Čechů

23.06.2021 16:10 Astronautem Evropské kosmické agentury (ESA) se touží stát bezmála 22.600 lidí. Vyplývá to ze…

Související:

Právě se děje