Druhá Carringtonova událost? Vědci se bojí katastrofy, chtějí Zemi obalit štítem

Naše planeta je v permanentním ohrožení. Nejsou to ale jen asteroidy, hurikány, zemětřesení nebo sopečné erupce. Paradoxně je jedním z největších rizik věc, bez níž by život nikdy nevznikl a nemohl existovat v žádné ze známých podob. Naše Slunce, které by nás podle odborníků mohlo do sta let zničit.

Skutečnou intenzitu slunečního záření nikdy neuvidíme. Díky ozonové vrstvě a vzdálenosti vidíme při pohledu do slunce pouze několik procent jeho skutečné zářivosti. A i tak by nám mohlo vypálit oči. Pokud bychom se na slunce chtěli podívat z blízka a vidět, jak skutečně vypadá, spálilo by nás na prach dříve, než bychom cokoliv spatřili.

V roce 1859 došlo k něčemu, s čím se lidstvo v novodobých dějinách ještě nesetkalo. Zemi zasáhla silná geomagnetická sluneční bouře, která měla za následek rozednění uprostřed noci. Silná polární záře tehdy byla viditelná ze všech míst na planetě a během několika dní se uprostřed noci zjevovalo tak silné světlo, že budilo lidi i zvířata.

Nešlo ale jen o obyčejnou podívanou. Bouře s sebou nesla i velké riziko. Tehdy vyřadila několik telegrafních sítí a celý incident si vysloužil pojmenování Carringtonova událost. Dnes by účinky podobné bouře byly mnohem děsivější.

V roce 2013 výzkumníci z Lloyd's v Londýne a Atmosférického a přírodovědného výzkumného ústavu (AER) v USA použili data z Carringtonovy události a odhadly, jaký dopad by měla dnes. A byl by nezměrný. Jen v USA by způsobil škody ve výši až 2.6 biliónů dolarů. 

Nyní se podle časopisu The Astrophysical Journal vědci obávají, že je velká šance, že podobná událost by mohla nastat už v průběhu tohoto století. Tentokrát ale s fatálními důsledky. Bouře by totiž mohla vyřadit vše elektrické na planetě, a není tajemstvím, že lidstvo je na elektřině závislé.

Dva renomovaní fyzici z Harvardské univerzity Avi Loab a Manasvi Lingham se už nějaký čas zabývají pozorováním erupcí na Slunci a považují je za větší riziko, než například dopady asteroidů. Ve studii proto poukázali na nejhorší scénář, který by mohl nastat už následující století. Erupci, která by způsobila zánik života na Zemi.

Vědci ale nezůstali pouze u teorií. Pracují také na tom, jak by se naše planeta mohla bránit. Jednou z možností je použití magnetického štítu stejné velikosti jako Země. Ten by lidstvo dokázal ochránit před touto katastrofickou událostí, šlo by ale o nesmírně drahou záležitost.

Riziko však nelze podcenit. Jediná obří erupce je totiž podle vědců schopná odpojit celou planetu od elektrických sítí na téměř 40 let. To by podle studie vedlo ke ztrátě mnoha lidských životů a způsobilo škody v odhadované výši 10 trilionů dolarů.

Riziko je větší než srážka s asteroidem

Riziko, že se naše planeta srazí s některým z okolo prolétajících asteroidů, je nesmírně malé. Někdy jde o pravděpodobnost 1:45 000, jindy 1:250 000, převedeno na procenta se bavíme o tak malé pravděpodobnosti, že i scénář, že se zítra udusíte rohlíkem, je reálnější. 

Přesto je právě pád meteoritu velmi oblíbeným scénářem katastrofických filmů. Aby ne, vše bouchá, hoří, a s vizuálními efekty se dá s podobnými snímky prorazit do světa. Rozhodně zní takový scénář lépe, než například sluneční erupce, která na planetě Zemi "pouze" vyřadí z provozu elektrické sítě. Tento scénář je ale mnohem, mnohem pravděpodobnější. Šance, že se tak stane v nejbližších letech, je totiž 12 procent.

Sluneční erupce nebo geomagnetická superbouře přitom může vážně ohrozit život na Zemi. Vědci elektromagnetický impuls popisují jako silný výtrysk elektromagnetické energie. Pokud je velmi silný, představuje prý pro Zemi vážnou hrozbu. Jak už bylo řečeno, i v minulosti zažilo lidstvo podobné slunečních superbouře, avšak ještě nikdy nebylo tolik závislé na elektrických technologiích.

Solární bouře je prakticky vzato erupce magneticky nabitého plazmatu ze Slunce do vesmíru. Objevují se relativně pravidelně a nebývají zpravidla nebezpečné. V menším množství totiž nijak neublíží, vedou však například k nádherným polárním zářím i v místech, kde je jinak nikdy neuvidíte. 

Obrovské množství této magnetické energie by ale podle vědců mělo vážné důsledky. A ačkoliv udávají "jen" 12% šanci, že v následujících letech podobná bouře zasáhne zemi, připravují se. Podle magazínu Week se například mění stárnoucí satelity či transformátory. Taková sluneční aktivita by totiž mohla narušit elektromagnetické pole Země a to by znamenalo odpojení satelitů, elektřiny, komunikačních služeb či internetu.

 

Co bychom mohli očekávat v praxi?

Celosvětový výpadek elektřiny, havárie letadel, přerušení satelitní komunikace, vykolejené vlaky. To jsou podle dokumentu vydaného britským ministerstvem obchodu jen některé hrozby, kterým by musela čelit moderní společnost. Nejvýraznějším prvkem dokumentu je zpráva, že by země dostaly varovaní jen 12 hodin před tím, než by bouře zasáhla planetu.

Podle nejhoršího možného scénáře by vypuzení koronární hmoty tvořené plazmou od Slunce vyslalo rentgenové záření a vysokoenergetické částice přímo k zemi. Výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelné miliardě megatun TNT, může vyslat částice rychlostí pohybující se okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0.1% rychlosti světla) nebo i vyšší.

Aby byly jednotlivé státy na něco takového připravené předem, je podle britské zprávy nutné rychle zareagovat, ochránit napájecí a komunikační technologie a vyslat jasnou výstrahu a varování směrem k veřejnosti. Dokument také upozorňuje, že obecné povědomí o tomto riziku je velmi malé, proto je třeba podpořit potenciálně citlivá odvětví a přijmout opatření, která by zmírnila pravděpodobné dopady takové katastrofy.

Sluneční erupce je známa tím, že může zasáhnout elektrické přenosy mnoha pozemských komunikačních zařízení, včetně počítačů, mobilních telefonů, pagerů a automobilů. Naposledy došlo k takovému problému před dvěma lety. V březnu roku 2015 Zemi v důsledku rozsáhlé solární bouře zasáhl nečekaně velký proud energetických částic. Ten zanechal dočasné následky na rozvodných sítích a satelitní navigaci. 

Solární bouře dosáhla na pětibodové škále geomagnetických následků čtvrtý stupeň, což je kategorie vážné až kritické. Původně se očekával jen první stupeň. Země tak podle odborníků čelila největšímu elektromagnetickému záření od podzimu 2013. Bouři pátého stupně, považovanou za extrémní, stála Země v cestě před zhruba deseti lety. Tehdy ale nebylo lidstvo tolik závislé na elektřině, jako dnes.

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští…

23.07.2021 13:24 Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů,…

Virová zátěž je u osob s mutací delta tisíckrát větší

22.07.2021 14:20 Nakažlivější koronavirová mutace delta má až tisíckrát větší virovou zátěž, tedy množství viru v…

Lockdowny nejspíš neškodí zdraví víc než koronavirus, vyplývá ze studie

20.07.2021 12:20 Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro…

Země má oficiálně pět oceánů. Potvrzení trvalo téměř 100 let

17.07.2021 16:56 Vědci vedli mnoho let diskuse o tom, zda má Země čtyři nebo pět oceánů. Ale v červnu vydala…

Česká studie ukázala rezistenci mladých vůči covidu-19

16.07.2021 12:35 Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry…

Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

15.07.2021 08:18 Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto…

Více než 40 procent lidí s koronavirem o nákaze neví, tvrdí vědci

08.07.2021 07:56 Více než 40 procent lidí infikovaných koronavirem o nákaze neví. Zjistili to vědci z univerzitního…

Psi a kočky nemocných lidí často také prodělali covid-19, ukázala studie

01.07.2021 16:21 Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi,…

Vakcíny s technologií mRNA ochrání před covidem-19 řadu let, ukázala studie

28.06.2021 22:01 Aktualizováno Vakcíny využívající technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) poskytnou naočkovaným lidem ochranu…

Na pozici astronauta ESA se přihlásilo přes 22.000 zájemců včetně Čechů

23.06.2021 16:10 Astronautem Evropské kosmické agentury (ESA) se touží stát bezmála 22.600 lidí. Vyplývá to ze…

Související:

Právě se děje