Tajemství včel? Proč tvoří jejich plásty dokonale pravidelné šestiúhelníky?

Tuto hádanku se pokusili rozluštit již ve starověku. Apis mellifera neboli včela medonosná vytváří voskové plásty, jež slouží k uskladňování medu a ke kladení vajíček. Proč ale mají tvar šestiúhelníku?

Včely
doporučujeme

Včely musí k výrobě plástů vynakládat velké úsilí. Na začátku tohoto procesu mladé včely vylučují vosk, který včelí dělnice tvarují do podoby dokonalých šestihranných buněk. Těchto buněk je zapotřebí velmi mnoho, protože slouží jako zásobárna medu. V zimních měsících představuje med hlavní zdroj potravy pro celé včelstvo. Zvláštní šestihranné voskové buňky slouží také jako místo, kam matka včely medonosné pokládá vajíčka.

Včelstvo funguje jako jeden organismus. Jeho přežití závisí na správné činnosti každé jeho části. Je proto nutné, aby všechny včely uměly vytvářet buňky stejného tvaru. Jen pokud jsou všechny šestiúhelníky totožné a rovnoměrné, tak do sebe perfektně zapadají.

Mezery mezi jednotlivými buňkami minimalizuje jejich geometrická souměrnost. Každý milimetr životně důležitého prostoru má své využití. Každá buňka, kromě těch vnějších, sdílí své stěny s těmi sousedními. Včely tak využívají omezené množství vosku k tvorbě co největších plástů. Proč jsou ale tvořeny šestiúhelníkovými buňkami a ne kruhovými, trojúhelníkovými či dokonce čtvercovými? 

Chemie, zdravotnictví i snowboardy

Tuto otázku si kladla řada starověkých učenců z antického Říma. Jedním z nich byl podle internetových stránek buzzaboutbees.net Marcus Terentius Varro. V roce 36 před n. l. Varro vyslovil domněnku, podle které jsou šestiúhelníky schopné pojmout více medu než další geometrické tvary. Plochý prostor totiž rozdělují na malé jednotky hospodárněji a na jejich stavbu je zapotřebí méně vosku. 

Varro ovšem nepodložil své tvrzení žádnými důkazy a jeho teorie tak na několik tisíc let zůstala nepotvrzená. Až v roce 1999 vytvořil Thomas Hales, americký vědec z Michiganské univerzity, matematický důkaz, který potvrdil Varrovu domněnku. 

Efektivita šestiúhelníků z včelích plástů mezitím inspirovala lidstvo při stavbě budov, přepravě materiálu a skladování. Své využití si tento tvar našel i v dalších oborech jako je strojní a chemické inženýrství, zdravotnictví a výroba nanovláken. Pevnou a přitom pružnou šestiúhelníkovou strukturu  najdeme dokonce i u snowboardů.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nový britský test na covid zjistí výsledek za hodinu a půl, podle studie…

18.09.2020 14:06 Britský test na koronavirus od společnosti DnaNudge poskytuje přesné výsledky téměř ve všech…

Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé…

17.09.2020 21:53 Aktualizováno ANALÝZA - Onemocnění covid-19 vyvolané novým typem koronaviru SARS-CoV-2 svádí boj nejen s imunitou…

Obyčejná rýma zastavila chřipku, tvrdí nový výzkum. Dokáže to i v případě…

17.09.2020 12:28 Rhinoviry mohou za nejběžnější nachlazení v celé populaci a podle nového výzkumu je rýma schopna…

Na Venuši může být život. NASA zvažuje vyslání vědeckých misí

17.09.2020 09:00 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama