Záhadná paměť: Proč ji ztrácíme? Vědci zjistili, jak se tomu dá zabránit

Sacramento - To, že starší lidé mají obecně větší problémy se zapamatováním různých věcí, je již dlouhou dobu známé. Vypadá to však, že vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley přišli na konkrétní důvod. Podle nich to souvisí s naším spánkovým režimem. Jakým způsobem tedy lze ztrátě paměti zabránit? Na to odpovídá článek vydaný ve vědeckém časopise Neuron.

Ilustrační foto

Vědci, kteří studují lidský mozek, již dlouho věděli, že spánek hraje důležitou roli při formování vzpomínek (a zapomínání).

Aby se krátkodobá paměť změnila na paměť dlouhodobou (získané poznatky byly zapamatovány na delší dobu), měly by se v mozku vytvářet nové mezineuronové spoje. Jejich formování se nejlépe daří práve během spánku (to je důvod, proč spánek po učení posiluje paměť).

Z hlediska buněčné aktivity není spánek pro mozek odpočinkem: když člověk spí, mozek jen změní svůj rytmus - elektrické vibrace. Ve fázi hlubokého spánku se rychlost rytmů mozku střídá a záblesky jeho činnosti se podobají vřetenu (odtud název "spánková vřetena").Aby se nové vzpomínky udržely, měly by být tyto výkyvy synchronizovány ve správný čas.

A právě jejich desynchronizace, jak zjistili vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley, by mohla vést ke ztrátě vzpomínek - k zapomínání.

Typicky se taková porušení mozku vyskytují u starších lidí. Podle vědců to je způsobeno skutečností, že ve fázi rychlého spánku nemají pomalé vlny čas přijít do styku s "vysokorychlostními" záblesky - vřeteny.

"Pouze, když se pomalé vlny a vřetena na velmi krátkou dobu, přibližně na jednu desetinu sekundy, spojí, může mozek efektivně zařadit nové vzpomínky do své dlouhodobé paměti," vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Randolph Helfrich.

Tým vědců pozval k experimentu dvacet zdravých lidí ve věku 20 let a dvaatřicet lidí ve věku 70 let. Jejich úkol byl prostý - spát. Ještě předtím se však všichni dobrovolníci naučili 120 nových slov a absolvovali paměťové testy.

Zatímco účastníci spali, výzkumníci sledovali práci jejich mozku pomocí EEG. Další den ráno vědci zopakovali testy a monitorovali činnost mozku dobrovolníků pomocí funkčního a strukturního zobrazování magnetickou rezonancí.

Výsledky ukázaly, že u starších lidí dosáhly záblesky aktivity (vřetena) svého vrcholu na samém začátku cyklu konsolidace paměti, tudíž neprošly synchronizací s pomalými vlnami.

Navíc vizualizace ukázala atrofii šedé hmoty v mediálním čelním kortexu mozku starších osob (klíčová oblast zodpovědná za hluboký spánek). Právě toto poškození je podle autorů důvodem, proč nedochází k synchronizaci.

"Desynchronizace těchto procesů takříkajíc nedovoluje starším lidem, aby stiskli tlačítko 'Uložit', kvůli čemuž jejich mozek místo toho, aby 'přenesl vzpomínky z jedné složky do jiné', tyto vzpomínky maže," vysvětlil vedoucí autor studie profesor Matthew Walker. "Jak mozek stárne, není možné tyto dva procesy koordinovat," doplňuje.

Vyšetření magnetickou rezonancí prokázalo, že jsou takové poruchy nejčastěji způsobeny poškozením nebo atrofií oblasti v mozku, která se nazývá mediální frontální kortex. "Čím více tato oblast atrofuje, tím je vzdálenější synchronizace dvou výše zmíněných procesů ve fázi hlubokého spánku," říká profesor Walker.

Dobrou zprávou je, že tento objev naznačuje, jak lze zlepšit práci mozku a pomáhat mu udržet vzpomínky.

Aby docházelo k synchronizaci mezi pomalými vlnami a vřeteny, výzkumníci doporučují podstupovat elektrickou stimulaci čelního laloku (mimochodem, dříve tato metoda pomohla zlepšit krátkodobou paměť pacientů).

Výzkumníci se chystají provést další řadu experimentů, aby otestovali účinnost elektrostimulace. Pokud testy budou úspěšné, pak by podle vědců mohla léčba pomoci jak starým lidem, tak lidem s onemocněním mozku k obnovení funkcí mozku a k lepší paměti.

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští…

23.07.2021 13:24 Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů,…

Virová zátěž je u osob s mutací delta tisíckrát větší

22.07.2021 14:20 Nakažlivější koronavirová mutace delta má až tisíckrát větší virovou zátěž, tedy množství viru v…

Lockdowny nejspíš neškodí zdraví víc než koronavirus, vyplývá ze studie

20.07.2021 12:20 Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro…

Země má oficiálně pět oceánů. Potvrzení trvalo téměř 100 let

17.07.2021 16:56 Vědci vedli mnoho let diskuse o tom, zda má Země čtyři nebo pět oceánů. Ale v červnu vydala…

Česká studie ukázala rezistenci mladých vůči covidu-19

16.07.2021 12:35 Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry…

Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

15.07.2021 08:18 Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto…

Více než 40 procent lidí s koronavirem o nákaze neví, tvrdí vědci

08.07.2021 07:56 Více než 40 procent lidí infikovaných koronavirem o nákaze neví. Zjistili to vědci z univerzitního…

Psi a kočky nemocných lidí často také prodělali covid-19, ukázala studie

01.07.2021 16:21 Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi,…

Vakcíny s technologií mRNA ochrání před covidem-19 řadu let, ukázala studie

28.06.2021 22:01 Aktualizováno Vakcíny využívající technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) poskytnou naočkovaným lidem ochranu…

Na pozici astronauta ESA se přihlásilo přes 22.000 zájemců včetně Čechů

23.06.2021 16:10 Astronautem Evropské kosmické agentury (ESA) se touží stát bezmála 22.600 lidí. Vyplývá to ze…

Související:

Právě se děje