Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci nikdy nenašli

V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.

Ilustrační foto

Představte si, že jste dosáhli příjemného věku 77 let a slyšíte zprávy o školním srazu. Budete mít příležitost setkat se s několika z vašich bývalých spolužáků, se kterými jste se neviděli od vašich čtrnácti let. Budou vypadat hodně jinak, samozřejmě, ale co jejich osobnosti? Budou mít zhruba stejnou osobnost jako tenkrát?

Předchozí výzkum, který podle serveru Research Digest zkoumal změny osobnosti od dospívání do středního věku ukázal, že vychází středně velká stabilita osobnosti. Podobně dopadly i výzkumy mapující změny osobnosti od středního věku po stáří. Pokud dáte tyto dva výzkumy dohromady, můžete očekávat, že alespoň některé osobnostní rysy zůstávají v průběhu života relativně stabilní.

Není to ale výsledek, ke kterému došla nedávno zveřejněná studie. Autoři měřili osobnost v době raného dospívání a ve stáří. Tím, že toto období mezi prvním a druhým měřením zahrnuje 63 let, se jedná v jistém smyslu o nejdelší osobnostní studii.

Ale na rozdíl od toho, co bychom mohli očekávat na základě předchozích poznatků, Matthew Harrisovi a jeho kolegům z University of Edinburgh se nepodařilo najít žádný vztah mezi osobnostními skóre účastníků ve věku 14 let a skóre stejných položek ve věku 77 let. Osobnost ve vyšším věku může být zcela odlišná od osobnosti v dětství.

Příběh začíná v roce 1950, kdy skupina vědců požádala učitele o hodnocení osobnosti 1 208 čtrnáctiletých dětí ve Skotsku (vlastně sub-vzorku z mnohem větší studie zkoumající téměř každé dítě narozené v zemi v roce 1936). Učitelé hodnotili dospívající na šestipoložkovém dotazníku, který se zabýval jejich sebevědomím, vytrvalostí, stabilitou nálad, svědomitostí, originalitou a touhou učit se.

Rychlý posun vpřed do roku 2012 a Harrisovi a jeho týmu se podařilo najít pouze 635 teenagerů, kteří byli hodnoceni v roce 1950. Druhou ránou bylo, že pouze 174 z nich, tehdy ve věku 77, souhlasilo s účastí na novém kole testování. Skupina, včetně 92 žen, hodnotila sama sebe podle stejných šesti položek, podle kterých je jejich učitelé hodnotili před mnoha lety včetně blízkého přítele nebo příbuzného, který vyplňoval položky také.

K překvapení výzkumných pracovníků nebyla nalezena žádná shoda mezi tím, jak byli účastníci hodnoceni ve věku 14 let a hodnocením, které dali sami sobě ve věku 77, případně hodnocením, které obdrželi ve věku 77 let od přítele nebo příbuzného.

Znamená to, že naše osobnost ve stáří nebude nést žádný vztah k naší osobnosti v polovině dospívání? Taková myšlenka není úplně přitažená za vlasy. Pozdní dospívání a raná dospělost jsou časy významného rozvoje osobnosti a změn; stáří taky může být obdobím, kdy se naše osobnosti vyvíjejí. Vzhledem k značnému časovému úseku, na který se vztahuje tento výzkum, účastníci prožili období velkých změn, nemluvě o akumulaci jemnějších úprav osobnosti prostřednictvím svých životů.

"Čím delší je interval mezi dvěma hodnoceními osobnosti, tím slabší vztah mezi nimi bývá," říká ve studii Harris. "Naše výsledky naznačují, že je-li interval zvýšen až o 63 let, není téměř žádný vztah mezi zjištěnými údaji."

To je výsledek výzkumu, ale psychologický výzkum, pokrývající tak dlouhou dobu, čelí mnoha překážkám - mezi nimi i skutečnosti, že teorie osobnosti se v průběhu desetiletí hodně změnila.

Témata: Vědci | Lidé | EuroZprávy.cz

Kombinace AstraZeneky s mRNA vakcínami je účinná, uvádí studie

02.08.2021 16:29 Kombinace první dávky očkování proti koronaviru od společnosti AstraZeneca s druhou dávkou…

Imunita po očkování proti koronaviru časem slábne, uvedli britští odborníci

30.07.2021 19:55 Ochrana, kterou vakcíny poskytují proti nákaze koronavirem či vážnému průběhu choroby,…

Vědci zjistili, které místo na světě je pro přežití globální katastrofy…

30.07.2021 07:57 Nový Zéland, Island, Británie, australský ostrov Tasmánie a Irsko jsou nejvhodnějšími místy k…

Vážný průběh koronaviru může podle vědců způsobit pokles inteligence

27.07.2021 22:00 Aktualizováno U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů…

Ideální rozestup mezi dávkami vakcíny Pfizer je osm týdnů, tvrdí britští…

23.07.2021 13:24 Ideální rozestup mezi oběma dávkami proticovidové vakcíny firem Pfizer a BioNTech je osm týdnů,…

Virová zátěž je u osob s mutací delta tisíckrát větší

22.07.2021 14:20 Nakažlivější koronavirová mutace delta má až tisíckrát větší virovou zátěž, tedy množství viru v…

Lockdowny nejspíš neškodí zdraví víc než koronavirus, vyplývá ze studie

20.07.2021 12:20 Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro…

Země má oficiálně pět oceánů. Potvrzení trvalo téměř 100 let

17.07.2021 16:56 Vědci vedli mnoho let diskuse o tom, zda má Země čtyři nebo pět oceánů. Ale v červnu vydala…

Česká studie ukázala rezistenci mladých vůči covidu-19

16.07.2021 12:35 Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry…

Brazilská Amazonie podle vědců přestává zadržovat oxid uhličitý

15.07.2021 08:18 Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto…

Související:

Právě se děje