Hitlerův tajný jaderný program? Nacisté děsili Churchilla i Roosevelta

Winston Churchill byl zkušený politik a ostřílený státník, který se jen tak nenechal rozhodit. Jestli se však něčeho obával, byla to možnost, že by nacistické Německo získalo jadernou zbraň dříve než Spojenci. Tuto obavu s ním sdílel také tehdejší americký prezident Franklin D. Roosevelt a často spolu o řešení rozmlouvali. „Oba jsme cítili obrovské nebezpečí nicnedělání,“ napsal později Churchill.

Přidejte svůj názor

Německý experimentální nukleární milíř v Haigerlochu.
doporučujeme

„Strach z německého jaderného programu sjednotil Britské a Americké leadery jako nikdy nic předtím,“ tvrdí Damien Lewis, autor knihy Hunting Hitler's Nukes: The Secret Race to Stop the Nazi Bomb (Lov na Hitlerovy atomovky: Tajný závod o zastavení nacistické bomby). Hlavním indikátorem, že se něco děje, byla německá snaha obstarat si co největší zásoby tzv. těžké vody (D2O), látky, která pomáhá v jaderném reaktoru udržet štěpnou reakci. „Věděli jsme, co Němci dělají a nemohli jsme riskovat, že by nás v této sféře předběhli,“ uvědomoval si smrtící riziko Churchill.

S hrozbou se tehdy rozhodl bojovat dvěma způsoby – pomocí sabotáže nacistických zařízení (například právě skladiště těžké vody) a také spuštěním Operace Peppermint. To byl tajný plán, který měl mimo jiné připravit Británii na možnost, že by na Londýn byla shozena atomová či špinavá bomba. Měl zajistit ochranu a co nejvčasnější varovaní. Jeho uchování v tajnosti bylo klíčové – Churchill věděl, že kdyby se informace o jaderném programu Německa rozšířily, způsobily by paniku a masivní pokles už tak válkou zkoušené morálky.

Strach byl oprávněný

img-responsive

Otto Hahn (německý chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii 1944) | foto: Dutch National Archives

Strach spojenců měl své opodstatnění – vše začalo tím, když dokázal německý fyzik Otto Hahn v roce 1938 štěpit atom. Obavy poté podtrhnulo uvědomění, co Německo získalo obsazením Československa – významný uranový důl Jáchymov. Ihned po jeho obsazení začali přesouvat vytěžený uran na severovýchod Německa do města Oranienburg. Tam probíhalo jeho zpracování a masivní výroba čistého uranu, základní suroviny pro výrobu atomové bomby.

Spojenci si v té době spočítali, že na výrobu první funkční atomové bomby je potřeba 20 000 pracovníků, půl milionu wattů elektřiny a finance odpovídající zhruba 150 milionům dolarů. Pokud by Hitler využil veškeré zdroje, které v té době měl k dispozici, mohl na bombu dosáhnout. „Bylo by možné, aby letadlo neslo atomovou bombu, jejíž síla výbuchu by odpovídala 2 000 tun TNT,“ řekl tehdejší Churchillův vědecký poradce Frederick Lindemann. „Kdokoliv by měl takovou moc, mohl by diktovat zbytku světa své podmínky,“ dodal Lindemann.

Proč Hitler neuspěl?

Nacistické Německo mělo finance, vědce i kapacity pro výrobu atomové bomby, ale jak dnes už všichni víme, úspěšné nebylo. Jak je to možné? Hlavní důvody jsou hned dva.

Zaprvé – velké prostředky, které spojenci (především VB) vynaložili na sabotáž, nepřišly nazmar. Skutečně se podařilo zničit několik významných zařízení a podkopat tak nacistické snahy. Druhým důvodem, na který se často zapomíná, je německý raketový výzkum. Rakety V1 a V2 byly mnohem dál, než kdokoliv jiný ve světě na poli balistických střel v té době dokázal. Mnoho zdrojů, o kterých si spojenci mysleli, že jdou na výrobu atomové bomby, ve skutečnosti skončilo právě ve vývoji slavných německých raket.

Loading...
Vstupte do diskuze
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Krávy a globální oteplování? Vědci přišli na to, jak zachránit planetu

23.07.2019 14:58 Letošní vedra upozornila řadu lidí na čím dál palčivější problém globálního oteplování. Mezi…

Vikingové vykáceli lesy, Island je intenzivně vysazuje

23.07.2019 08:07 Před osídlením Vikingy měl Island hojnost lesů, které byly ochranou proti bouřím. Obávaní válečníci…

Co se s námi děje pár minut před smrtí? S těmito myšlenkami zemřeme

22.07.2019 22:35 Aktualizováno Ví, že živí odtud neodejdou. Stejně tak to cítí jejich pacienti. Práce zdravotní sestřičky v…

Jeskyně v Tatrách vydala tisíce let staré tajemství, archeologové jsou…

22.07.2019 15:50 Jeskyně Hučivá diera v Belianských Tatrách na Slovensku byla osídlená v pravěku. Svědčí o tom…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama