Dodnes nepřekonaní Mayové: Co vyhladilo extrémně vyspělou civilizaci?

Mayská civilizace se rozvíjela na území Mezoameriky po dlouhých 2500 let. Její kultura, myšlení a objevy výrazně zasáhli do dějin ostatních mezoamerických kultur. Samotný vrchol tzv. klasické mayské civilizace prvních staletí našeho letopočtu pak náhle skončil obrovskou krizí a celkovým kolapsem celé civilizace před rokem 900 n. l. Důvody jsou dodnes nejasné.

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Mayský chrám Velkého jaguára, Guatemala

V tzv. klasickém období mayské civilizace (250 n. l. – 900 n. l.) dochází k velkému zdokonalení objevů a znalostí Mayů. Výsledkem je hieroglyfické písmo nebo například velice přesný kalendář o 365 dnech. Rozvíjí se i stavitelství v podobě pyramidových chrámů a paláců. Umění v podobě štukových výzdob a nástěnných maleb. Vztyčují se stély, které byly prostředkem demonstrace a propagace vládců. Celou mayskou oblast tak tvořila okázalá kamenná města a kolem nich sítě vesnic.

Vznikají krásné keramické i šperkařské výrobky. Šlechta se zdobí šperky z obsidiánu a nefritu, na hlavách nosí výstavní péřové čelenky. Kvete místní i dálkový obchod a roste těžba polodrahokamů. Životní úroveň šlechty prudce roste a dostává se téměř na úroveň panovníka, zatímco úroveň bohatých a vlivných obchodníků či válečníků dosahuje úrovně šlechty. To značně zvyšuje materiální náročnost a tlak na nejnižší vrstvy, jejichž úroveň naopak upadá.

Prostý lid mayského světa nadále žije v dřevěných chatrčích, ovšem zná vysoký stupeň zemědělství, který využívá zavlažovací systém. Rok rolníka je organizovaný a přesně řízený nejen agrárním cyklem, ale také podle různých svátků, oslav, náboženských a politických rituálů. Celý mayský svět je velice vyspěle řízený a hierarchizovaný. Přesto jejich společnost nikdy nevytvořila jednotnou říši a po celou historii, i v jejím největším rozkvětu, tak mayský svět tvořily stovky městských států.

Přestože žili v oblastech pralesů a tropických lesů po celá staletí, postupně v době rozvoje a růstu zapomínali na sounáležitost s přírodou a vyváženost poměrů. Jejich pokrok, vyspělost a okázalost byla nakonec i jejich zhoubou.

Velké a slavné období klasické mayské kultury končí mezi lety 700 až 900 n. l. Jejich zánik byl po dlouhou dobu záhadou a odpovědí bylo za celou dobu bádání několik. Jednou z hypotéz byla politická a sociální situace, kdy k zániku civilizace mělo dojít ničivými válkami. Druhou hypotézou bylo celkové vyčerpání civilizace, zkažení společnosti a automatický pád. Třetí hypotézou byly ekologické problémy, mající za následek neúrodu a hospodářské problémy. Poslední hypotézou pak byly vážné, až katastrofické přírodní pohromy. Dnes se všeobecně uznává, že se jednalo o kombinaci všech faktorů.

Městské státy mezi sebou neustále válčily za účelem zisku zajatců, získání nového území i samotné moci. Nejničivější z těchto městských rivalit byl souboj mezi městem Calakmul a Tikal. Střídavé úspěchy na obou stranách v době zhruba tří staletí vedly ke konečnému vítězství Tikalu, ovšem celková politická situace byla vyčerpaná. Politická moc byla vratká, lidé se bouřili, docházelo k nepokojům a rolnickým povstáním. Tato povstání byla zapříčiněna především počínajícím hladomorem. Mayové totiž rozvíjeli svou civilizaci uprostřed pralesů. Aby mohli získávat novou, úrodnou půdu, museli prales kolem žďářit. Nově získaná půda však byla úrodná jen po určitou dobu. Navíc populační boom si vyžadoval další a další zdroje potravin. Neustále odlesňování však snižovalo vlhkost. To vedlo k dlouhým obdobím sucha. V odlesněných územích docházelo k erozi půdy nebo ničivým záplavám. To vše vedlo k neúrodě a hladomoru. Docházelo k migracím větších skupin obyvatelstva, což zatěžovalo další a další regiony. Ekologická, hospodářská, společenská a politická situace tak byla více než neúnosná.

Místy již od 8. století, především však během 9. století dochází na mnoha místech k nepokojům, povstání, rabování paláců a chrámů. Vladařské a šlechtické rodiny jsou zajímány a popravovány, popřípadě ze zoufalství o náklonnost bohů rituálně popravováni. Lidé ale odcházejí z měst i v tichosti. Utlumuje se stavební ruch. Na stély už nejsou psány žádné další oslavné nápisy z činů králů. Některá díla dokonce zůstávají nedokončena a lidé jakoby ze dne na den mizí. Bez bojů a rabování jsou mnohdy opuštěny stovky měst a vesnic. Nejspíše k tomu docházelo ve velkých vlnách, které tak postupně zachvátily celou mayskou oblast. Lidé odchází především do oblasti poloostrova Yucatánu, kde se od 10. a především 11. století mayská civilizace ještě naposledy vzchopí a zažije poslední velké období. Nedosáhne už ovšem takové úrovně jako předtím. Poslední datum dle mezoamerického kalendáře dlouhého počtu, který zachycuje poslední události ze zlaté éry klasické mayské civilizace, pochází z města Toniná ze 16. ledna roku 909 n. l.

Vstupte do diskuze (5)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Proč vyhynul pravěký predátor megalodon? Vědci přišli se zajímavou teorií

13.12.2018 20:41 Aktualizováno Vědci přišli s novou hypotézou, která může pomoci vysvětlit vyhynutí pravěkého Megalodona. Obrovský…

Jak se v antice stavěly lodě? Tajemství poodhalil vrak starý 2400 let

13.12.2018 08:28 Archeologové, kteří u břehu Kypru zkoumají vrak starý 2400 let, přišli s poznatky, jež přispívají k…

Vědci s nadějí pokukují po moderních technologiích: Pomohou při luštění…

12.12.2018 15:13 Klínové písmo bylo poprvé rozluštěno zhruba před 150 miliony let, přesto dodnes zůstává většina…

Velmi blízko Země proletí kometa. Jak a kdy ji na obloze najdete?

12.12.2018 14:40 Druhá polovina tohoto týdne bude pro milovníky astronomie opravdu vzrušující. V noci ze čtvrtka na…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama