Vědci našli parazity, o kterých se zmiňoval už Hippokratés

Paříž - Říká se, že starořecký lékař Hippokratés vyučoval v době mezi roky 500 a 400 před naším letopočtem na ostrově Kos pod platanem, který lze dosud obdivovat. V jeho spisech nalezneme mnohé popisy nemocí způsobených červy. Vědci dnes zjistili, že měl v mnohém pravdu.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Larva

Hippokratés rozlišoval tři: helmins strongyle (dlouhý kulatý červ), helmins plateia (plochý červ) a ascaris (malý kulatý červ). Historici soudí, že dlouhý kulatý červ je škrkavka dětská (ascaris lumbricoides), plochý červ druh tasemnice a malý kulatý červ že je roup dětský (enterobius vermicularis), která způsobuje oxyuriázu.

Archeologové z Cambridgeské univerzity zkoumali na souostroví Kyklady 25 hrobek pocházejících z konce neolitu (4000 let před naším letopočtem), z doby bronzové (2000 let před naším letopočtem) až do byzantského období (první až třetí století našeho letopočtu). Analyzovali sedimenty získané na povrchu a kolem pánevních kostí. Doufali, že tam naleznou usazeniny obsahující stolici. Ve čtyřech vzorcích nalezli vajíčka dvou druhů parazitů: hlísticového červa nazývaného tenkohlavec lidský a kulatého červa škrkavku dětskou. Tenkohlavec pochází z neolitu a škrkavka z doby bronzové. "Jde o nejstarší důkaz přítomnosti červů parazitujících na člověku v antickém Řecku," zdůrazňuje hlavní autorka studie Evilena Anastasiuová.

Paleoparazitologie již umožnila nalézt hodně parazitů sužujících člověka, od neolitu v celé západní Evropě až do středověku přes egyptské mumie. Toto vědní odvětví zažilo rozkvět až v 60. a 70. letech minulého století. Zdrojem informací jsou především kosterní ostatky, u nichž se zkoumají biomarkery pomocí protilátek a DNA.

Rozsáhlou studii realizovali Francouzi Matthieu Le Bailly a Françoise Bouchetová z univerzity Franche-Comté na 99 vzorcích pocházejících z 19 lokalit v deseti zemích v období 4000 let před naším letopočtem až do středověku. Hledali měňavku úplavičnou, způsobující úplavici. Zjistili, že 17 vzorků bylo pozitivních, tři ve Francii z prvního až 13. století, jeden z doby před více než 2000 lety v Řecku a jeden z 19. století ve Spojených státech.

Podle paleopatologa Philippa Charliera je možno zkoumat starou DNA, ale závisí to na okolních podmínkách a na zachování vzorků. Nesmějí být příliš poničeny. "Kromě obohacujícího srovnávání archeologických a historických údajů tyto práce ukazují, že obyvatelstvo v těchto dobách trpělo hojně parazity. Nelze to však hodnotit negativně. Zdá se totiž, že přítomnost parazitů bránila autoimunitním nemocem, typu roztroušené sklerózy nebo Crohnovy choroby, neboť člověk byl v souladu s přírodou a jejími parazity," říká Philippe Charlier.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Budeme jíst hlínu? Nejnovější studie přináší zvrat v léčbě obezity

16.12.2018 08:41 Dát si při večeři jako přílohu určitý druh hlíny možná pomáhá při prevenci obezity. Hlína z…

Vědci hlásí nevídaný objev. Pod oceány našli něco neuvěřitelného

16.12.2018 08:00 Hlubiny oceánů patří k nejméně probádaným oblastem na naší planetě. Potvrzuje to i nejnovější objev…

VIDEO: Starověký Egypt vydal další tajemství, objev vyrazil archeologům…

15.12.2018 20:42 Aktualizováno Egyptští archeologové objevili v oblasti Sakkára nedaleko Káhiry hrobku kněze starou více než 4400…

Internet zhoršuje mentální anorexii? Je to jinak. Čeští vědci vyvrátili…

15.12.2018 12:08 Proti vžitému přesvědčení, že internet prohlubuje problémy s poruchami příjmu potravy, se v nové…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama