Hawking varoval lidstvo před záhubou. Prodal víc knih o fyzice než Madonna o sexu

Londýn - Britský astrofyzik Stephen Hawking fascinoval vůlí, se kterou překonával svůj tělesný handicap a díky které dokázal napsat řadu prací a knih. Hawking ale zároveň v posledních letech varoval, že "vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby".

Přidejte svůj názor

Stephen Hawking
doporučujeme

Hawking zemřel dnes ve věku 76 let. Dožil se jich navzdory tomu, že mu lékaři v 21 letech dávali dva roky života.

Populární Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdil, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. "Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu," prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.

V posledních letech ale publikoval Hawking řadu varování. Předloni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle Hawkinga patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, "jak se věci mohou pokazit". Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. Podle BBC bylo ironií, že tato prominentní vědecká postava označovala právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb.

V roce 2015 zase řekl, že "do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi". Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. "Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek," řekl s tím, že "umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí".

V roce 2010 prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu pro lidstvo považoval i genetické inženýrství.

Hawking spolupracoval s ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem, se kterým v roce 2016 ohlásil revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. V roce 2014 spolu ohlásili jiný kosmický projekt, jehož cílem bylo hledání mimozemského inteligentního života. Miliardář přislíbil do pátrání vložit během deseti let 100 milionů dolarů.

Hawking patřil léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebránil a naopak si jí užíval. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže a chtěl se podívat do kosmu.

Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabýval se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. "Je to jako zeměkoule," prohlásil, "ta je také konečná a přitom na konec nedojdete."

Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879.

Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý Hawking přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius - dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích. Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.

zdroj: YouTube

Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokázal mluvit díky systému, který převáděl do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře. Počítač mu ale nesloužil jen k řeči - spojoval ko skrze internet se světem a dálkový ovladač mu například umožňoval rozsvěcet světla, dívat se na televizi nebo otevřít dveře doma či v kanceláři.

Loading...
Vstupte do diskuze
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

50 let od přistání na Měsíci: Proč se na něj lidstvo desítky let nevrátilo?

21.07.2019 16:55 Aktualizováno Přistání 12 lidí na Měsíci je nejen největší úspěch amerického Národního úřadu pro letectví a…

Nejzáhadnější místo světa vědcům vyráží dech. Ženy samovolně mutují v muže

21.07.2019 11:23 Vesnice Salinas v Dominikánské republice je jediné místo na světě, kde se dívky v průběhu dospívání…

50 let od přistání na Měsíci: Skutečně po něm lidé chodili?

20.07.2019 11:53 Na dnešek připadlo významné výročí - uplynulo přesně 50 let od přistání Američanů na měsíci. Nebo…

Před 50 lety lidstvo poprvé přistálo na Měsíci

20.07.2019 09:27 V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama