Romové za války zažili nepředstavitelné hrůzy, dodnes z nich mrazí

Nacistický vůdce Adolf Hitler neměl rád Židy a během druhé světové války si tak prošli neskutečným utrpením. Stejnou nevraživost ale pociťoval k Romům, které označoval za nepřítele číslo dvě. A podobně jako Židy, i je potkal strašlivý osud.

Přidejte svůj názor 49 komentářů

Vojáci SS při přebírání vyznamenání
doporučujeme

Na základě nacistických Norimberských zákonů bylo ve 30. letech v Německu stanoveno, že rasovým nepřítelem číslo jedna jsou Židé a za nepřítele číslo dvě byli stanoveni "cikáni a cikánští míšenci". V hitlerovském Německu i v zemích pod nadvládou Třetí říše byli tedy Romové perzekvováni a deportováni do různých druhů táborů, včetně vyhlazovacích.

První protiromský výnos, zakazující především kočování, vyhlásila protektorátní vláda již koncem března 1939. Počátkem pronásledování Romů za druhé republiky bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech, do kterých měli být umístěni práceschopní muži starší 18ti let, kteří nemohli prokázat řádný způsob obživy, které začalo platit od dubna 1939.

Kárné pracovní tábory se začaly stavět v srpnu 1940 v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Vzory pro zřízení těchto táborů byla podle serveru holocaust.cz již existující podobná zařízení například v rakouském Lackenbachu.

Do nově zřízených kárných pracovních táborů měly být zařazovány především romské rodiny, které splňovaly podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby. Účelem táborů bylo podle ministerského výnosu vychovat "Cikány, cikánské míšence a osoby potulující se po cikánském způsobu" k práci, pořádku a kázni.

Do roku 1942 ale tvořili Romové v různých táborech pouze deset nebo 15 procent internovaných, zlom nastal až v roce 1942, kdy bylo v březnu nejprve přijato vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti a v červnu přijat zákon o potírání tzv. cikánského zlořádu. To zahájilo rasový postup proti Romům a romským míšencům a po březnovém přejmenování táborů na sběrné byly v srpnu 1942 tábory v Letech a Kunštátu změněny na cikánské tábory. Neromští vězňové byli přemístěni jinam nebo propuštěni.

Tzv. konečné řešení cikánské otázky pak přinesl rozkaz šéfa SS Heinricha Himmlera z prosince 1942 o deportaci Romů do Osvětimi, kde je většinou čekala smrt.

Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí a přes 500 vězňů bylo převezeno do Osvětimi. V táboře v Hodoníně protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo a přes 800 bylo deportováno do Osvětimi. Desítkám vězňů se podařilo uprchnout.

V genocidních mašinériích nacistického Německa za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583. Celkem zahynulo za války na 500.000 evropských Romů a Sintů.

Loading...
Vstupte do diskuze (49)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

50 let od přistání na Měsíci: Proč se na něj lidstvo desítky let nevrátilo?

20.07.2019 13:19 Přistání 12 lidí na Měsíci je nejen největší úspěch amerického Národního úřadu pro letectví a…

50 let od přistání na Měsíci: Skutečně po něm lidé chodili?

20.07.2019 11:53 Na dnešek připadlo významné výročí - uplynulo přesně 50 let od přistání Američanů na měsíci. Nebo…

Před 50 lety lidstvo poprvé přistálo na Měsíci

20.07.2019 09:27 V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu…

Lidstvo čeká katastrofická budoucnost? Nový výzkum děsí vědce

19.07.2019 22:49 Aktualizováno Na Antarktidu tvrdě dopadá globální oteplování. Nové výzkumy ukázaly, že na některých místech se…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama