Nové zjištění vědce zaskočilo: V těle máme dva mozky, neuvěříte, k čemu slouží ten druhý

Sydney - Napadlo vás někdy, jak je možné, že vám kručí v břiše, když žaludek nemá žádné nervy? Jak lidské tělo pozná nutkání na stolici, když ani střeva neobsahují nervy? Jak je možné, že celý proces trávicího traktu funguje tak perfektně, jako žádný jiný? Vědci na tyto otázky konečně našli odpověď, která je zaskočila. V těle podle nich nemáme jeden mozek, ale dva.

Přidejte svůj názor 6 komentářů

Nervové buňky v mozku

Vědci zkoumali, na jakém principu je založeno fungování enterické nervové soustavy, která řídí pohyb v trávicím traktu a ve střevech. Tento systém je totiž nezávislý na fungování našeho mozku, přesto je propracovaný a z biologického hlediska velmi složitý.

K jejich překvapení zjistili, že celý systém je ve skutečnosti jeden orgán s vlastním kompletním nervovým systémem, který může fungovat nezávisle na mozku nebo míše. Zodpovídá za úplné vyčištění tenkého střeva, odsun zbytků zbytky do střeva tlustého vyvolává jak pocit hladu, tak nutkání na stolici.

"Záhadou gastrointestinálního traktu bylo, jak takové množství enterální neuronů uvnitř střeva dostane tento orgán do pohybu," řekl serveru Science Alert člen výzkumného týmu vědců z Flindersovy univerzity  Nick Spencer.

Aby bylo možné pochopit princip těchto mechanismů, jeho tým zkoumal střeva myší, která obsahují 400 tisíc individuálních neuronů. S použitím nejmodernější zobrazovací technologie a elektrodami pro měření elektrických impulsů vědci zjistili přítomnost rytmického elektrického pulzování ve střevech pozorovaných hlodavců. Toto pulzování vytvářelo kontrakce a pomáhalo rozhýbat střeva, čímž se obsah posouval dál.

Odborníci tak zjistili, že vyprazdňování funguje na principu pulzování elektrických vln, které jsou synchronizované a pomáhají střevu vypudit z těla obsah ven. A celý tento systém řídí vlastní neuronová síť přezdívaná druhý mozek.

Nikdy dříve nebyl tento model neuronální aktivity v periferní nervové soustavě savců takto detailně popsán. Vědci si proto slibují, že by jejich poznatky mohly pomoci při léčbě rakoviny střev. Doufají, že když je nyní známo, jak funkce ENS funguje ve zdravých podmínkách, mohou být lépe sledovány některé dysfunkce neuronů tlustého střeva. 

Témata: Lidé | Vědci | mozek | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze (6)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Existuje Yetti nebo Lochnesská příšera? Stovky let stará záhada konečně…

20.09.2018 16:51 Sněžný muž, Bigfoot, Vasitri, Nasnas, Čučunaja. To jsou jen některá pojmenování pro Yettiho,…

Věda jménem krematorium: Spálit zemřelého je těžší, než se zdá

20.09.2018 15:40 Lidské tělo je v mnoha ohledech specifické. Z velké části ho tvoří voda, a jeho zpopelnění proto…

Blíží se bouře, jakou lidstvo ještě nezažilo. Experti varují před…

19.09.2018 22:04 Aktualizováno Londýn - V současné době mají meteorologové pět stupňů, kterými určují sílu hurikánu. Zatímco ten…

Unikátní objev: Kanadští těžaři našli 50 tisíc let staré mumie

18.09.2018 21:28 Toronto - Kanadský těžařům se podařil neuvěřitelný objev. V oblasti Klondike, která je proslavená…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama