Jak skončí náš svět? Vědci přehodnotili nepravděpodobnější scénáře zániku Země

Naše atmosféra, blízkost ke Slunci a nespočet dalších pozoruhodných náhod nejen že umožňují živým bytostem přežít, ale také vyvíjet se. Jenže všechny dobré věci musí jednou skončit. Jednoho bude Země nehostinná a život, jak jej známe, prostě skončí. Vědci vypracovali hned několik teorií, jak by mohl život na Zemi úplně zaniknout.

Přidejte svůj názor 7 komentářů

Vesmír, ilustrační foto

„Život na této planetě pravděpodobně skočí až za miliardy let. V závislosti na okolnostech astrofyziky by se to mohlo stát zítra, ale i kdykoliv jindy. Existuje také hned několik způsobů, jak by Země mohla podle vědců skončit,“ píše server Business Insider.

Roztavené jádro země by se mohlo ochladit

Země je obklopena ochranným magnetickým štítem nazývaným magnetosféra. Toto pole je generováno rotací Země, která víří tlustou vrstvu tekutého železa a niklu (vnější jádro) kolem pevné koule kovu (vnitřní jádro) a vytváří obří elektrické dynamo. Magnetosféra odvádí energické částice, které vycházejí ze Slunce a může měnit svou velikost a tvar. Výsledný proud vysokoenergetických částic, které zasahují do zemského vzduchu, může vyvolat krásné polární záře nebo naopak rušivé geomagnetické bouře.

Ale jestli se jádro ochladí, my přijdeme o naši magnetosféru - a také o naši ochranu před slunečním větrem, který by pomalu odfoukl naší atmosférou do vesmíru. Mars - kdysi bohatý na vodu a s hustou atmosférou - potkal stejný osud před několika miliardami let, což vedlo k tomu, že Mars se změnil do té podoby, kterou známe dnes.

Slunce by mohlo začít umírat a expandovat

Slunce - a naše pozice vůči němu - je možná nejdůležitějším důvodem naší existence. Ale Slunce je stále jen hvězda - a všechny hvězdy jednou zemřou. Právě teď je Slunce v polovině svého života, od svého vzniku už tedy spotřebovalo polovinu svých zásob vodíku. Dalších přibližně 5 až 7 miliard let bude ještě ve Slunci probíhat termonukleární reakce, během které se přemění většina vodíku na helium. Až dojde vodík v jádře, naruší se na krátký čas hydrostatická rovnováha, což povede k tomu, že se stane červeným obrem. Zvětšováním průměru Slunce dojde k tomu, že nejbližší planety budou pohlceny rozšiřujícím se Sluncem. Předpokládá se, že bude pohlcena i Země.

Znamená to, že se budeme spáleni a vypaříme se. Expanze Slunce také může vystrčit Zemi pryč ze současné oběžné dráhy – a pak bychom naopak zmrzli.

Země by se mohla dostat na smrtelně nebezpečnou oběžnou dráhu

Vesmírem se také pohybují nebezpečné a nevyzpytatelné planety. Jedna z těch nepřátelských planet by mohla proniknout do Sluneční soustavy a vystrčit Zemi na extrémní a nehostinnou oběžnou dráhu. Planeta, která by byla dostatečně velká a dostatečně blízko k nám, by nás dokonce mohla úplně vytlačit ze Sluneční soustavy, nebo způsobit, že bychom se srazili s blízkou planetou, jako Venuše nebo Merkur.

Toulavá planeta by mohla zasáhnout Zemi

Cizí planeta by mohla nejen narušit naši oběžnou dráhu, ale také by mohla do Země přímo narazit. Před asi 4,5 miliardami let malá planeta narazila do větší planety Sluneční soustavy – a tak vznikla Země a její měsíc. Nová kolize by podobně vyslala nečistoty a úlomky do celé Sluneční soustavy a pořádně rozžhavila celou naši planetu. Nová planeta by se ale nakonec změnila a ochladila, možná by pak podle některých odhadů mohla být opět obyvatelná.

Asteroidy by mohly bombardovat planetu

Řada hollywoodských trháků je založena na tom, že Zemi ohrožuje asteroid. I tohle je jeden z možných scénářů. Kameny z vesmíru mohou být destruktivní – jeden velký pravděpodobně vyhubil dinosaury. Bylo by ale třeba velké množství asteroidů, aby vyhubily celou planetu. Přesto se to může stát. Země byla silně bombardována asteroidy stovky milionů let poté, co vnikla.

Dopady byly tak velké, že se voda v oceánech po celý rok vařila. Jediný život na Zemi v tomto bodě byl jednobuněčný. Dnešní formy života by téměř jistě něco takového nepřežily. Teploty vzduchu by mohly dosáhnout více než 480 stupňů Celsia a trvaly by několik týdnů.

Země by se mohla dostat příliš blízko k toulavé černé díře

Černé díry jsou tajemné a děsivé. Dokonce i jejich jméno je zlověstné. Nevíme o nich moc, ale víme, že jsou tak husté, že za horizont událostí černé díry nemůže uniknout ani světlo. Malá černá díra by mohla neškodně projít Zemí, ale pokud by měla větší hmotnost než Měsíc, mohla by způsobit velké problémy. Když nemůže uniknout světlo, Země by také neunikla. Existují dvě teorie o tom, co se může stát v případě, že by černá díra byla dost velká.

Za horizontem událostí se atomy mohou natahovat, dokud se úplně neodtrhnou. Jiní teoretičtí fyzici tvrdí, že by se Země dostala až na konec vesmíru, nebo skončila na zcela jiném konci. Dokonce i kdyby černá díra Zemi minula, mohlo by dojít k tomu, že způsobí zemětřesení a další devastaci, vyhodí nás ze Sluneční soustavy, nebo nás nasměruje na dráhu ke Slunci.

Zemská atmosféra by mohla být zničena záblesky gama záření

Gama záblesky jsou jedním z nejsilnějších jevů ve vesmíru. Většina je výsledkem zhroucení hvězd, které zemřou. Jeden krátký výbuch může vyzařovat více energie než naše Slunce za celou dobu jeho životnosti. Tato energie může odstranit ozónovou vrstvu, zaplavit Zemi nebezpečným ultrafialovým světlem a spustit rychlé globální ochlazení. Ve skutečnosti záblesky mohly mohly způsobit první masové vyhubení Země před 440 miliony lety. Vesmír by se mohl roztrhnout na kousky při „velkém rozervání“

V tomto scénáři by zřejmě skončil celý vesmír, nejen Země. Teorie velkého rozervání vychází z myšlenky takzvané temné energie, která od sebe stále rychleji tlačí vesmír. Vesmír, pokud by expandoval stále větší a větší rychlostí, mohl by v jednom okamžik zaniknout doslova jakýmsi „velkým" potrháním. Vlastně by tu převážily odstředivé síly, které by nejenže nedaly vzniknout novým tělesům, ale díky nimž by se ty již existující rozpadly a byly rozmetány do prostoru.

Síla, která bude či je zodpovědná za jeden z ukázaných scénářů představuje dosud určité tajemství. Jde o tzv. „temnou" hmotu, která dle vědců vyplňuje vesmír ze 67%. Fyzika chování této hmoty nastartuje jeden z mechanismů konce. Buď se odehraje nezvratný úpadek a smrt kosmu, nebo se bude vesmír cyklicky obnovovat každým novým velkým třeskem. Je možné, že někteří mikrobi přežijí, aby se následně vyvinuli do složitějšího života.

Vstupte do diskuze (7)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Naděje pro ochrnuté? Díky implantátu a terapii mohou opět stát a chodit,…

24.09.2018 20:38 Washington - Tři osoby ochrnuté od pasu dolů mohou díky elektrickému stimulátoru implantovanému do…

Člověk jako hříčka přírody? Naše tělo v minulosti neumělo důležitou věc, v…

24.09.2018 18:42 Vědci z Binghamtonské univerzity zkoumali dva miliony let staré lidské fosilie z oblasti…

Vymýcení neštovic trvalo 200 let. Krutý boj s nemocí světu vyhrál jediný…

24.09.2018 13:22 Svět vděčí Česku a Čechům za mnohé. Nejen, že naši předci objevili hromosvod nebo kontaktní čočky,…

Koza uteče, když se mračíte. Mají zvířata city jako lidé? Vědci rozvířili…

23.09.2018 20:42 Aktualizováno Paříž - Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout v tom, zda zvířata skutečně…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Tech+

reklama
reklama