Vědci zjistili, co způsobuje autismus. Může za něj očkování?

Poslední dobou se objevuje čím dál tím více výzkumů kladoucích důraz na význam mikrobů pro správné fungování lidského organismu. Starší studie už několikrát naznačily, že mikroby můžeme najít za řadou nežádoucích zdravotních stavů jako je nadváha, duševní zdraví nebo autoimunitními onemocněními. Nedávná studia přinesla další střípek do mozaiky, když dokázala spojit mikroby a poruchy neurologického vývoje, které končí některou z chorob autistického spektra.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Vědci vytváří zmutovanou verzi ptačí chřipky, aby se připravili na možnost smrtící pandemie
doporučujeme

Prozatím se to povedlo pouze na zvířatech, na studie, které by toto spojení potvrdily i u lidí, bude nutné ještě nějakou dobu počkat. V tomto konkrétním případě ale nejde o naše mikroby, ale mikrobiologickou sféru těhotné matky. Podle studie University of Virgina vedené Johnem Lukensem totiž mikrobiom těhotné matky ovlivňuje vývoj mozku plodu, ale také například imunitního systému a schopnosti zvládat stres.

Vědci konkrétně objevili spojitost s molekulou IL-17a, která už byla v minulosti spojena s řadou závažných nemocí, a která také silně ovlivňuje vývoj mozku. Aby otestovali hypotézu, že molekula IL-17a se podílí na vzniku chorob autistického spektra, vědci v laboratoři uměle zablokovali Il-17a u jedné skupiny laboratorních myších. Potom je nechali pářit se samičkami z dvou skupin – jedna skupina měla mikroflóru náchylnou na zánětlivou reakci na molekulu IL-17a, zatímco druhá, kontrolní, měla mikroflóru bez reakce na IL-17a.

Mláďata od myší s uměle blokovanou IL-17a byla neurologicky zcela normální. Ovšem tam, kde bylo vše ponecháno bez lidského zásahu byl u obou skupin rozdíl. Skupina s reakcí na IL-17a porodila mláďata, která vykazovala nestandardní chování, zejména v sociální sféře, které je spojováno s myším autismem. Druhá, kontrolní skupina však stále vykazovala chování normální.

Aby tento závěr potvrdili, vědci posléze prohodili mikroflóru mezi oběma skupinami (pomocí fekální transplantace), tak, aby v kontrolní skupině byla stejná jako v té infikované IL-17a. Najednou i tyto myši se začaly projevovat autisticky, což potvrdilo jejich podezření, že IL-17a se podílí na autistických poruchách.

Samozřejmě není možné automaticky převést závěry pozorování v rámci přípravných studií na lidský organismus. Přesto je ale jedna věc naprosto zřejmá – mikroflóra mateřského lůna může mít značný dopad na neurologický vývoj jedince. Ovšem zdali opravdu autistické poruchy vyvolává molekula IL-17a i u lidí, to bude nutné ještě dokázat dalšími studiemi – je totiž docela dobře možné, že na vzniku se podílí ještě několik dalších prvků. Tomu by odpovídalo i značné spektrum, které autistické poruchy mívají a rozdíly mezi nimi. Každopádně jde ale také o další důkaz, který vyvrací mýtus o autismu způsobeném očkováním – myši samozřejmě nikdy žádnou látkou očkovány nebyly a přesto vykazovaly autistické chování.

Loading...
Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Londýn bojuje proti nelegální těžbě dřeva, vědci spustili unikátní projekt

21.04.2019 09:50 Ve staré laboratoři Královských botanických zahrad v Kew na západě Londýna vědci pilně pracují na…

Projekt Manhattan? 600 000 lidí netušilo, že byl vypuštěn džin z láhve

19.04.2019 20:41 Aktualizováno Atomová bomba je jedním z nejvýznamnějších vědeckých vynálezů 20. století. Cesta k jejímu…

Nečekaný objev v muzeu: Vědci našli kosti dosud neznámého "obřího lva"

19.04.2019 07:54 Nový druh obřího savce podobného tygrovi či lvovi identifikovali vědci po prozkoumání kostí, které…

Blesky na Marsu? Nejspíš vypadají zcela jinak než pozemské, soudí český…

18.04.2019 16:47 Pokud na Marsu existují blesky, pravděpodobně nevypadají jako ty pozemské. Ve vzduchových vírech…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama