Skleníková Země? Spustí se dominový efekt oteplování, děsí se klimatologové

Washington - Přední klimatologové upozorňují, že cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Přijde vám na tomto obrázku Evropy něco zvláštního? Máte k tomu dobrý důvod

Odborníci ve studii publikované v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia.

Vědci působící v Německu, Dánsku, Švédsku a Austrálii se zabývali desítkou procesů, jakými jsou tání permafrostu, úbytek metan hydrátů z oceánského dna, oslabování suchozemských a oceánských rezervoárů uhlíku, úbytek ledu na hladině arktických moří či v Antarktidě. Cílem bylo najít práh teplotního nárůstu, za nímž by nezvratně přišlo další oteplování.

"Tyto rozdílové prvky mohou potenciálně fungovat jako řada dominových kostek. Jakmile jednu shodíte, posune Zemi směrem k další," vysvětlil  Johan Rockström, který je předním světovým odborníkem na klimatické mechanismy zpětné vazby oteplování, neboli způsob, jakým oteplování podporuje nové zdroje skleníkových plynů a snižuje schopnost planety absorbovat uhlík a odrážet teplo. 

Autoři nového výzkumu dospěli k závěru, že ani dodržení závazku ohledně udržení teplotního růstu "výrazně pod" dvěma stupni Celsia stanoveného na pařížské konferenci by nemuselo zabránit nástupu na cestu ke "skleníkové Zemi". Aktuálně se globální teplotní průměry pohybují o stupeň nad preindustriálními hodnotami a rostou tempem 0,17 stupně za desetiletí. Čerstvá studie zároveň zdůrazňuje, že závěry nejsou nezpochybnitelné.

"Doufám, že se pleteme, ale jakožto vědci máme povinnost prozkoumat, jestli je to reálné," řekl Rockström. "Zastavit pád celé řady dominových kostek může být velmi složité, ne-li nemožné. Některá místa na Zemi se stanou neobyvatelná, jestliže se 'skleníková Země' stane skutečností," dodal ředitel výzkumného ústavu Stockholm Resilience Centre.

Řada propojených mechanismů globálního oteplování už podle Rockströma funguje, ovšem zatím jen s malým účinkem. Jako příklad uvádí jeho tým tání grónských ledovců, které by narušilo Golfský proud, což by vedlo ke zvýšení hladiny oceánu a hromadění tepla v Jižním oceánu. To by zase znamenalo rychlejší tání antarktických ledovců. Obavy z tohoto scénáře zvyšuje jiné nedávné zjištění o Golfském proudu, který je podle vědců nejslabší za posledních 1600 let.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Do brněnské pobočce kosmického inkubátoru vstoupily první dvě firmy

12.11.2018 20:43 Do brněnské pobočky inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC(Business Incubation Centre)…

Migrace je nebezpečná? Vědci zveřejnili alarmující studii

12.11.2018 18:11 Aktualizováno Stěhování do nové země může být náročné nejen pro nás, ale i pro naše bakterie . Nová studie…

Prospali jsme možnost útěku ze Země? Obyvatelnou planetu jsme měli hned…

12.11.2018 10:39 Venuše je vedle Marsu náš nejbližší soused a přitom jedna z nejhorších planet, kterou známe. Panují…

Zemi hrozí do roku 2100 katastrofa. Ani zdraví lidé ji nezvládnou

11.11.2018 22:30 Aktualizováno Do konce tohoto století mohou některé části země prožít vedra tak veliká, že je lidský organismus…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama