Skleníková Země? Spustí se dominový efekt oteplování, děsí se klimatologové

Washington - Přední klimatologové upozorňují, že cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Přijde vám na tomto obrázku Evropy něco zvláštního? Máte k tomu dobrý důvod

Odborníci ve studii publikované v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia.

Vědci působící v Německu, Dánsku, Švédsku a Austrálii se zabývali desítkou procesů, jakými jsou tání permafrostu, úbytek metan hydrátů z oceánského dna, oslabování suchozemských a oceánských rezervoárů uhlíku, úbytek ledu na hladině arktických moří či v Antarktidě. Cílem bylo najít práh teplotního nárůstu, za nímž by nezvratně přišlo další oteplování.

"Tyto rozdílové prvky mohou potenciálně fungovat jako řada dominových kostek. Jakmile jednu shodíte, posune Zemi směrem k další," vysvětlil  Johan Rockström, který je předním světovým odborníkem na klimatické mechanismy zpětné vazby oteplování, neboli způsob, jakým oteplování podporuje nové zdroje skleníkových plynů a snižuje schopnost planety absorbovat uhlík a odrážet teplo. 

Autoři nového výzkumu dospěli k závěru, že ani dodržení závazku ohledně udržení teplotního růstu "výrazně pod" dvěma stupni Celsia stanoveného na pařížské konferenci by nemuselo zabránit nástupu na cestu ke "skleníkové Zemi". Aktuálně se globální teplotní průměry pohybují o stupeň nad preindustriálními hodnotami a rostou tempem 0,17 stupně za desetiletí. Čerstvá studie zároveň zdůrazňuje, že závěry nejsou nezpochybnitelné.

"Doufám, že se pleteme, ale jakožto vědci máme povinnost prozkoumat, jestli je to reálné," řekl Rockström. "Zastavit pád celé řady dominových kostek může být velmi složité, ne-li nemožné. Některá místa na Zemi se stanou neobyvatelná, jestliže se 'skleníková Země' stane skutečností," dodal ředitel výzkumného ústavu Stockholm Resilience Centre.

Řada propojených mechanismů globálního oteplování už podle Rockströma funguje, ovšem zatím jen s malým účinkem. Jako příklad uvádí jeho tým tání grónských ledovců, které by narušilo Golfský proud, což by vedlo ke zvýšení hladiny oceánu a hromadění tepla v Jižním oceánu. To by zase znamenalo rychlejší tání antarktických ledovců. Obavy z tohoto scénáře zvyšuje jiné nedávné zjištění o Golfském proudu, který je podle vědců nejslabší za posledních 1600 let.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kde leží nejstarší pyramida na světě? Na Egpyt zapomeňte, říkají vědci

18.12.2018 12:50 Tým indonéských vědců nadále věří, že se jim podařilo odhalit nejstarší pyramidovitou stavbu na…

Případ jako z Dr. House: Matka se synem záhadně onemocněli, lékaři nemohli…

18.12.2018 09:59 Americký magazín tropické medicíny a hygieny informoval o podivném případu, který se odehrál v Číně…

Projděte fotonovým tunelem. Už tento pátek

17.12.2018 20:13 V pátek 21. prosince ve 23.23 našeho času se Slunce na pozemské obloze dostane do nejjižnějšího…

Pozor na běžné léky proti bolesti, mohou způsobit vážné zdravotní…

17.12.2018 11:09 Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA), které se běžně užívají proti bolesti, by mohly mít více…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama