Drastické dopady oteplování: V Arktidě rostou rostliny

Washington - Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, jež své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Arktida

Měření se provádělo na Aljašce, v Kanadě, na Islandu, ve Skandinávii a v Rusku. Jedna z autorek studie, Isla Myersová-Smithová z univerzity v Edinburghu, počítá s tím, že arktická flora, jež nyní dorůstá do výšky řádově centimetrů, může svůj vzrůst do konce století zdvojnásobit.

"Nejeví se to jako dramatické navýšení, ale když to přirovnáte k ekosystému v okolí svého domu, jako je například blízký les, a představíte-li si, že se jeho vzrůst znásobí dvakrát, je to dramatická změna," řekla vědkyně.

Na dálném severu stejně jako ve vysokých polohách Alp se rostlinám moc nedaří a krátké vegetační období vylučuje prosperitu stromů. V tundře proto přežívají malé druhy držící se při zemi.

Jenomže i Arktida se rychle mění, v několika minulých desetiletích se tato oblast zahřívala nejrychlejším tempem na planetě. Rostliny, jež tam rostly dosud, moc snadno svůj vzrůst nemění, avšak pronikají tam druhy, které se v této oblasti nikdy ve velkém množství nevyskytovaly. Na pozemku vyčleněném pro výzkum ve Švédsku a na Islandu se například objevila travina tomka vonná, běžně se vyskytující v evropských nížinách, kde dorůstá do výšky 15 až 50 centimetrů.

A proč na výšce porostu záleží? Protože to může ovlivnit celý ekosystém. Vyšší rostliny kolem sebe zachytí více sněhu, který odizoluje zemi od velmi chladného vzduchu a zabrání jejímu hlubokému promrznutí. Půda pak v létě snadněji roztaje a do atmosféry uvolní uhlík, což přispěje k dalšímu oteplení. Téhož efektu se docílí tím, že kvůli rostlinám, které svou horní část udrží nad sněhem, bude povrch tmavší a ekosystém tak zachytí více slunečního tepla.

"Přes přetrvávající nejistotu se zdá, že vyšší porost v tundře může podpořit klimatické změny v Arktidě a na celé planetě," sdělila další z autorů studie Anne Bjorkmanová ze Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu.

Na rozsáhlém výzkumu se podílelo 180 vědců, porovnávali údaje ze 60.000 pozorovacích stanovišť v Arktidě, Alpách a Skalistých horách. Vědci se na stanice budou stále vracet a provádět další měření - dokumentují nejenom výšku porostu, ale i velikost a složení listů nebo rozměry semen. "Jedním z našich cílů je výsledky zpřístupnit, aby si vědci po nás mohli položit otázky, o nichž my dnes ještě nevíme," řekla Myersová-Smithová.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nemoc, která lidem trhá maso, nezmizela. Lékaři by měli pacienty testovat…

21.02.2019 13:50 Lepra neboli malomocenství je nemoc, která je považována za stejně vymýcenou, jako například mor.…

Izraelci budou měřit množství plastů v moři, využijí k tomu zvláštní…

20.02.2019 09:25 Izraelští vědci v nově publikované studii informovali o svém záměru využít mořské živočichy sumky…

Česko jako vědecká velmoc? Ze schválených peněz se vyčerpalo 99 procent

18.02.2019 12:30 Ze schválených 33,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2018 se…

Můžeme zničit planetu? Nejsilnější explozi na světě se nevyrovná ani…

17.02.2019 16:24 Výbuchy a ohnivé exploze tvoří dnes jednu z hlavních složek hollywoodských trháků. Aby taky ne,…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama