Drastické dopady oteplování: V Arktidě rostou rostliny

Washington - Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, jež své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Arktida

Měření se provádělo na Aljašce, v Kanadě, na Islandu, ve Skandinávii a v Rusku. Jedna z autorek studie, Isla Myersová-Smithová z univerzity v Edinburghu, počítá s tím, že arktická flora, jež nyní dorůstá do výšky řádově centimetrů, může svůj vzrůst do konce století zdvojnásobit.

"Nejeví se to jako dramatické navýšení, ale když to přirovnáte k ekosystému v okolí svého domu, jako je například blízký les, a představíte-li si, že se jeho vzrůst znásobí dvakrát, je to dramatická změna," řekla vědkyně.

Na dálném severu stejně jako ve vysokých polohách Alp se rostlinám moc nedaří a krátké vegetační období vylučuje prosperitu stromů. V tundře proto přežívají malé druhy držící se při zemi.

Jenomže i Arktida se rychle mění, v několika minulých desetiletích se tato oblast zahřívala nejrychlejším tempem na planetě. Rostliny, jež tam rostly dosud, moc snadno svůj vzrůst nemění, avšak pronikají tam druhy, které se v této oblasti nikdy ve velkém množství nevyskytovaly. Na pozemku vyčleněném pro výzkum ve Švédsku a na Islandu se například objevila travina tomka vonná, běžně se vyskytující v evropských nížinách, kde dorůstá do výšky 15 až 50 centimetrů.

A proč na výšce porostu záleží? Protože to může ovlivnit celý ekosystém. Vyšší rostliny kolem sebe zachytí více sněhu, který odizoluje zemi od velmi chladného vzduchu a zabrání jejímu hlubokému promrznutí. Půda pak v létě snadněji roztaje a do atmosféry uvolní uhlík, což přispěje k dalšímu oteplení. Téhož efektu se docílí tím, že kvůli rostlinám, které svou horní část udrží nad sněhem, bude povrch tmavší a ekosystém tak zachytí více slunečního tepla.

"Přes přetrvávající nejistotu se zdá, že vyšší porost v tundře může podpořit klimatické změny v Arktidě a na celé planetě," sdělila další z autorů studie Anne Bjorkmanová ze Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu.

Na rozsáhlém výzkumu se podílelo 180 vědců, porovnávali údaje ze 60.000 pozorovacích stanovišť v Arktidě, Alpách a Skalistých horách. Vědci se na stanice budou stále vracet a provádět další měření - dokumentují nejenom výšku porostu, ale i velikost a složení listů nebo rozměry semen. "Jedním z našich cílů je výsledky zpřístupnit, aby si vědci po nás mohli položit otázky, o nichž my dnes ještě nevíme," řekla Myersová-Smithová.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kde leží nejstarší pyramida na světě? Na Egpyt zapomeňte, říkají vědci

18.12.2018 12:50 Tým indonéských vědců nadále věří, že se jim podařilo odhalit nejstarší pyramidovitou stavbu na…

Případ jako z Dr. House: Matka se synem záhadně onemocněli, lékaři nemohli…

18.12.2018 09:59 Americký magazín tropické medicíny a hygieny informoval o podivném případu, který se odehrál v Číně…

Projděte fotonovým tunelem. Už tento pátek

17.12.2018 20:13 V pátek 21. prosince ve 23.23 našeho času se Slunce na pozemské obloze dostane do nejjižnějšího…

Pozor na běžné léky proti bolesti, mohou způsobit vážné zdravotní…

17.12.2018 11:09 Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA), které se běžně užívají proti bolesti, by mohly mít více…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama