Zdá se vám, že jaro a podzim už neexistují? Podle vědců brzy můžeme přijít o léto

Ruku v ruce s klimatickými změnami se mezi lidmi stále častěji hovoří o tom, že jaro a podzim už prakticky vymizely. Vědci se ale obávají jiné možnosti, a sice definitivního konce léta. Právě to totiž může mít za následek sopečná činnost.

Přidejte svůj názor

Počasí, ilustrační foto

Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu zveřejnili výsledky své poslední studie, v níž uvádějí, že budoucí sopečné výbuchy by mohly způsobit konec léta.

Prakticky vzato bychom toto roční období mohli ztratit na několik let, čímž by lidé nebyli schopni vůbec nic nic vypěstovat. Schopnost oceánů vyrovnávat se s narůstajícími klimatickými změnami je totiž stále nižší a sopečné výbuchy by mohly zcela změnit roční období.

Odborníci svou studii postavili na změnách, k nimž došlo po erupci indonéské sopky Tambora v roce 1815. Ta vychrlila do ovzduší obrovské množství oxidu siřičitého a částice síranu se v horní vrstvě atmosféry změnily na aerosoly.

Jejich přítomnost v ovzduší má ale jeden negativní efekt, dokáže totiž odrazit světlo, čímž ochladí povrch Země. Rok po výbuchu sopky tak bylo mimořádně chladné léto v celé Evropě a v části Severní Ameriky. To mělo ostatně za následek velmi nízkou úrodou.

Pokud by se podobná erupce opakovala v roce 2085, měla by mnohem dramatičtější vliv na globální teploty. Podle výzkumu by zahřála oceány na vyšší teplotu, voda, která bude ochlazená po vulkanické erupci, ale zůstane zachycena na povrchu a nepronikne hlouběji do oceánu. To způsobí dramatické ochlazení atmosféry. 

Vědci provedli několik simulací erupcí sopek podobné Tambor a porovnávali je s informacemi o klimatu od roku 850 do roku 2005. Následně nasimulovali klima v roce 2085. Po první simulaci zjistili, že aerosoly ve stratosféře blokují část slunečního tepla, čímž ochladí Zemi. Vznikne větší množství zasněžených ploch, které odrážejí teplo zpět do prostoru. A právě oceány slouží jako důležitá protiváha, neboť teplo pohlcují.

Podle výsledků druhé simulace by se ale schopnost oceánu zmírnit ochlazení výrazně snížila. Povrchové ochlazení by tak zapříčinilo nárůst ledových ploch na zeměkouli až o čtyřicet procent a celkové ochlazení planety, v němž by plodiny přežívaly jen stěží.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Do brněnské pobočce kosmického inkubátoru vstoupily první dvě firmy

12.11.2018 20:43 Do brněnské pobočky inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC(Business Incubation Centre)…

Migrace je nebezpečná? Vědci zveřejnili alarmující studii

12.11.2018 18:11 Aktualizováno Stěhování do nové země může být náročné nejen pro nás, ale i pro naše bakterie . Nová studie…

Prospali jsme možnost útěku ze Země? Obyvatelnou planetu jsme měli hned…

12.11.2018 10:39 Venuše je vedle Marsu náš nejbližší soused a přitom jedna z nejhorších planet, kterou známe. Panují…

Zemi hrozí do roku 2100 katastrofa. Ani zdraví lidé ji nezvládnou

11.11.2018 22:30 Aktualizováno Do konce tohoto století mohou některé části země prožít vedra tak veliká, že je lidský organismus…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama