Paměť o nás prozrazuje víc, než si myslíme

Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Tým vědců z Londýnské univerzity pod vedením Martina Conwaye byl překvapen výsledky svého výzkumu. Podle něj bylo téměř 40 procent ze 6000 sledovaných dospělých přesvědčeno, že si vzpomínají na události z doby, kdy jim byly dva roky. Podle vědců se události v paměti usidlují až od věku tří let.

"Nejméně 2478 osob datovalo své první vzpomínky do věku dvou let nebo dokonce i dříve," uvedli autoři studie. "A 893 osob tvrdilo, že si vzpomíná na to, co se stalo, když jim byl jeden rok nebo i méně. Označili jsme to za první nepravděpodobné vzpomínky," dodali vědci.

Podle vědců existuje několik hypotéz, proč se lidé domnívají, že si pamatují události z tak ranného věku. Za prvé: jde skutečně o jejich vzpomínky, ale na události, které se staly mnohem později, a oni si je špatně zařadili. Za druhé jde o imaginární paměť, a nikoli o události, které tyto osoby skutečně prožily. Lidé si je podvědomě vykonstruovali, například vlivem rodinných historek nebo fotografií.

Naproti tomu některé skutečné vzpomínky časem zastiní mraky, ztrácejí se celé úseky života, včetně radostných a krásných prožitků. Takovým ztrátám se dá částečně zabránit rekonstrukcí vlastního života v takzvaná Life story book (Kniha života).

To má podle studie zveřejněné v časopisu International Psychogeriatrics pozitivní vliv například na zlepšení vztahů s rodinou pro lidi postižené demencí. Podle vědců z nizozemské Twentské univerzity Kniha života stimuluje pozitivní vzpomínky a emoce, snižuje úroveň depresí a zlepšuje kvalitu života osob s demencí.

Life story book může mít různé formy a rozměry, kromě vlastních psaných záznamů mohou být doplněny doplněny fotografiemi nebo články z novin. Jiné mohou být multimediální a zahrnovat i videa či nahrávky.

Podle vědců si vlastně vzpomínky vybíráme. Mozek ví, co mu prospívá, a nezaznamenává všechny informace, nýbrž jen ty užitečné. "Když pozorujeme let ptáků, nepočítáme je a nepamatujeme si jejich počet, protože není důležité to vědět. To, co nás zajímá, je, že jsou to ptáci, a určovat jejich počet není nezbytné," uvedl Conway.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Učebnice biologie se budou opět přepisovat. Lidé objevili další dílek své…

19.01.2019 19:34 Náhodný nález kostry podobné dnešnímu člověku zase jednou mění dějiny lidské evoluce. Vědci mohou…

Nejrozšířenější nemoc v Evropě je často smrtelná. Její léčení je přitom…

19.01.2019 19:23 Aktualizováno Už deset tisíc let trápí evropskou populaci jedna z nejrozšířenějších nemocí na světě. S její…

Epidemie prastarých virů? Hrozba, na kterou nejsme na to připraveni

19.01.2019 16:48 Globální oteplování přináší celou řadu rizik, podle vědců může negativně ovlivnit zemědělství,…

Tajemství posledních slov. Co říkají lidé před svou smrtí?

19.01.2019 16:18 Aktualizováno Ve filmech i knihách bývají poslední slova výroky velkého významu. Jsou taková i v běžném životě?…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama