V listopadu se na Zemi stalo něco neobvyklého. Vědci nyní konečně zjistili co

Po celé zemi se minulý měsíc prohnaly záhadné seismické vlny. Kupodivu je však téměř nikdo nezachytil a když je vědci nakonec přeci jen začali zkoumat, byli docela překvapeni. Nyní věří, že našli vysvětlení.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Ostrov Mayotte

Epicentrum záhadného vlnění bylo, podle následných měření, pravděpodobně u ostrova Mayotte. Ten se nachází mezi Madagaskarem a Afrikou, nedaleko Komorských ostrovů. Odtud se vlny šířily přes Afriku a oceány. Zaznamenaly je přístroje v Chile, na Novém Zélandu, v Kanadě nebo třeba na Havaji. Vědci se nyní snaží přijít na to, co vlastně nízkofrekvenční vlnění způsobilo.

Událost se odehrála již 11. listopadu. Podle magazínu National Geographic si však neobvyklého vlnění z počátku téměř nikdo nevšiml. Systémy které normálně zaznamenávají zemětřesení toto neobvykle hluboké hučení nezachytily. Vědce upozornil až twitterový příspěvek jednoho amatérského nadšence, a odstartoval tak diskusi mezi odbornou a laickou veřejností z celého světa.

Stephen Hicks, seismolog z Univerzity v Southamptonu, popsal, že u typického zemětřesení dochází ke vzniku různých vln. Nejprve se objevují takzvané primární a sekundární vlny, které mívají vysokou frekvenci, „spíše takové cinknutí, nežli burácení“. Takové vlny by však přístroje, které zemětřesení monitorují, zachytily.

Teprve po nich obvykle následují pomalé vlny s hlubokou frekvencí podobné těm, které se objevily v našem případě. Vědci nicméně 11. listopadu nezaznamenali žádné významnější zemětřesení a dohadovali se proto, čím byla tato aktivita způsobena.

„Co je neobvyklé, je, že vidíme tento velmi dlouhý signál putovat v podstatě okolo celého světa, aniž by byl zachycen našimi detekčními systémy,“ popsal Hicks. Podle něj tkví podstata právě v tom, že byl signál velice nízké frekvence, na kterou nejsou zařízení typicky nastavena.

Ne že by se však odborníci s podobným fenoménem nikdy dříve nesetkali. Poměrně běžně bývá spojován například s takzvaným telením ledovců (přirozené odpadání kusů ledové masy), sesuvy půdy nebo pohyby magmatu v horninách.

A právě magma se nakonec stalo hlavním podezřelým. Hicks i další seismologové se nyní domnívají, že kilometry hluboko pod oceánským dnem mohlo dojít k náhlému vyvření magmatu z vulkanické komory. Taková událost by byla zachytitelná citlivými seismografy, sami bychom ji však vůbec nepocítili.

Vstupte do diskuze (3)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Izraelci budou měřit množství plastů v moři, využijí k tomu zvláštní…

20.02.2019 09:25 Izraelští vědci v nově publikované studii informovali o svém záměru využít mořské živočichy sumky…

Česko jako vědecká velmoc? Ze schválených peněz se vyčerpalo 99 procent

18.02.2019 12:30 Ze schválených 33,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2018 se…

Můžeme zničit planetu? Nejsilnější explozi na světě se nevyrovná ani…

17.02.2019 16:24 Výbuchy a ohnivé exploze tvoří dnes jednu z hlavních složek hollywoodských trháků. Aby taky ne,…

Vědci vytváří živý Jurský park. Dinosauři budou po Zemi chodit za pět let

11.02.2019 17:04 Během pouhých pěti až deseti let budou Zemi obývat skuteční dinosauři. Tvrdí to skupina genetiků a…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama