Otázku "kolik je hodin" naši předci neznali. Od kdy se lidé řídí podle času?

V západní Evropě je dnes zvykem chodit všude načas, mít své aktivity pevně ohraničené časovou periodou a zejména se podle času orientovat. Když se na chvíli ocitneme bez hodinek nebo mobilu připadáme si úplně ztracení. Nicméně vnímání času je subjektivní záležitost a v historii lidé vždy nepotřebovali vědět, kolik je hodin.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Ilustrační foto
doporučujeme

Dlouhá staletí pro člověka bylo přesné měření času jen obtížně dostupnou technologií. Sluneční, vodní nebo přesýpací hodiny neposkytovaly zrovna na vteřinu přesné informace. První mechanické hodiny sice byly sestrojeny již ve 13. století v anglickém klášteře, ale široce rozšířenými se hodiny a hodinky staly až v 19. století. Na druhou stranu, změřit čas je možné i pomocí méně sofistikovaných zařízení.

Kdo umí osedlat koně, nepotřebuje hodinky

Čas se dá sledovat prostřednictvím ritualizovaných činností, které se v určitém kulturním okruhu pevně ustálily díky opakování s železnou pravidelností. Typickým příkladem je doba „osedlání koně“ používaná jako jednotka času v Mongolsku (trvá cca 2-4 minuty) nebo doba potřebná pro „podojení ovce“ (10 minut). Jiné kultury používají například jako časovou jednotku dobu „kouření dýmky“ (3-5 minut). Tyto činnosti jako prostředník k uchopení plynoucího času se dodnes zrcadli v našem jazyce. Například tzn. „kuřpauza“ zrcadlí tendenci měřit čas právě podle těchto činností. Pomocí obdobné metody není problém časově strukturovat celý den. Kmen Knole z Ugandy nezná pojmy jako dopoledne, odpoledne, ráno nebo večer, ale rozlišuje dobu nabírání vody či dobu kojení atd.

Pokud bylo plynutí času lidí ve společnosti řízeno v blízké provázanosti s přírodou, vnímání času tíhlo k cykličnosti. Zatímco dnes nemáme pochyb o tom, že čas plyne od minulosti, přes přítomnost do budoucnosti, vždy tato vývojová linie neplatila. Čas plynul v cyklech. Každý rok se vrátí slunovrat, který přináší příslib příznivějšího počasí. Jinými slovy každý rok po zimě přijde jaro, po létě podzim a tak stále dokola. V kontextu tradiční společnosti byly tyto milníku opakující se v cyklickém kruhu mnohem důležitější, než jestli je zrovna rok 1306 nebo 1307.

Nevíte, kolik vám je? Kdysi běžná situace

Z dnešního úhlu pohledu však čas, který se opakuje v neměnných kruzích – cyklech, přinášel určité obskurní situace. Například poznání vlastního stáří je v cyklickém systému dost irelevantní. Nějaký čas historikům trvalo, než si poradili se záznamy z inkvizičních archů, kde obviněné baby kořenářky odpovídaly na otázku týkající se jejich věku: „je mi 50 a možná 100 let.“ Pro vesničany ve středověku totiž lineární plynutí času nic neznamenalo. Cyklický čas je totiž časem věčného návratu. Vše se v kruhu vrací do počátečního bodu, při čemž je poněkud obtěžující sledovat, kolikrát k tomu došlo. Jako vysvětlující příklad poslouží i pojetí východních náboženství hinduismu a budhismu. Život je neustále se opakujícím cyklem znovuzrození a převtělení, který bude zpřetrhán až dosažením Nirvány.

Víte, kolik vám je? To proto, že se máte rádi…

Drobným paradoxem je, že první setkání naší civilizace s lineárním pojetím času přineslo také náboženství. Křesťanství totiž má jasně definován počátek a konce světa. Ovšem náboženství nikdy neurčovalo chod lidského života tak důsledně, jak by se mnohdy zdálo. Skutečná proměna vnímání času přišla až v situaci, kdy člověk přestal být závislým na dění v přírodě. Zejména v městských společenstvích totiž život začal být čím dál více určován potřebami individuality než potřebami kolektivu. S trochou nadsázky je možné říci, že člověk opustil spokojenost z dosaženého v kolektivním měřítku a vyměnil ji za trochu sobeckou představu budoucnosti, na kterou se těší, ale jen pro svůj osobní prospěch.

Loading...
Vstupte do diskuze (1)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Země má zřejmě druhý "přirozený" měsíc, ale je mini a jen na čas

27.02.2020 11:13 Země má vedle Měsíce ještě druhého přirozeného souputníka. Jde však podle všeho jen o miniměsíc,…

NASA zveřejnila astronomickou fotografii dne, podílel se na ní český vědec

27.02.2020 08:53 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes jako astronomickou fotografii dne opět…

Lékaři odhalují skutečnou sílu koronaviru. Umírá jen procento zdravých lidí

26.02.2020 23:19 Aktualizováno Počet nakažených koronavirem Covid-19 přesáhl celosvětově 80 tisíc a lékaři postupně získávají…

Jak se detekuje nový koronavirus: Test je stejný jako u chřipky

26.02.2020 16:01 Test k odhalení nového typu koronaviru se používá i na chřipku či jiné virové nemoci. Založený je…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama