Proč máme "vokno", když vypijeme velké množství alkoholu?

Dříve se předpokládalo, že alkohol zabíjí mozkové buňky, což mělo negativně ovlivňovat naši paměť. Nové výzkumy dokazují, že tomu tak není. Alkohol však pravděpodobně ovlivňuje receptory neuronů, které jsou aktivní při tvorbě paměti. Proto si ráno po velkém mejdanu občas nepamatujeme, co se dělo.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Alkohol, ilustrační foto
doporučujeme

Podle webu IFLScience dochází při požití velkého množství alkoholu k tomu, že ethanol pronikne mozkovou krevní bariérou a dostane se k pyramidovým neuronům v oblasti hippocampu známé jako CA1. V té dochází k procesu nazývanému dlouhodobá potencicace (LTP). Při LTP probíhá dlouhodobé zesílení synaptického přenosu mezi dvěma neurony.

Je to základní mechanismus učení a tvorby paměti. Pyramidové neurony jsou specifické nervové buňky s velkým množstvím dendritů, ale pouze jedním axonem. Vědci ještě úplně přesně nerozumějí všem detailům LTP, vědí ale, že je pro formování paměti zcela zásadní.

V roce 2011 publikoval Dr. Charles Zorumski se svým týmem výsledky výzkumu na laboratorních krysách. Zjistili, že alkohol ovlivňuje receptory v pyramidových neuronech, v důsledku čehož nedochází k synaptickému přenosu, a paměť se proto nemůže formovat.

„K zablokování LTP a paměti je potřeba velké množství alkoholu,“ řekl k výsledkům studie doktor Zorumski. „Alkohol ovlivní receptory tak, že fungují protichůdně a tato skutečnost nakonec blokuje nervové signály, které tvoří paměť.“ Zjednodušeně řečeno alkohol některé receptory zablokuje a jiné naopak aktivuje. Nezabíjí však mozkové buňky, jak se dříve věřilo.

„Alkohol buňky neničí, přinejmenším ne způsobem, který bychom byli schopni odhalit,“ napsal podle IFLScience Zorumski. „Ani při vysokých dávkách, které jsme použili, jsme nezaznamenali žádné změny v tom, jak mozkové buňky komunikují. Váš mozek stále zpracovává informace (…), ale netvoří se vám nové vzpomínky.“

Podle dřívějších výzkumů může být paměť ovlivněna i pozitivně v důsledku výrazného krátkodobého stresu, například při pocitu ohrožení. Kortikosteroidy, které se přitom vyplavují, pomáhají lépe uchovat vzpomínky. Podle vědců to z hlediska evoluce dává dobrý smysl, protože si zvířata potřebují zapamatovat hrozby, se kterými se setkají a poučit se z nich.

Loading...
Vstupte do diskuze (2)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vědci zřejmě odhalili, proč se koronavirus šíří někde rychleji než jinde

29.03.2020 22:21 Aktualizováno Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600.000 lidí, může souviset se…

Česko má kapacity na výrobu milionů filtrů denně

29.03.2020 18:08 V Česku jsou podle Technické univerzity v Liberci kapacity na výrobu milionů filtrů do plátěných…

Čeští vědci zveřejnili návod na výrobu domácí dezinfekce

29.03.2020 10:59 Olomoučtí vědci zveřejnili na svém webu instruktážní video pro přípravu dezinfekčního roztoku.…

Obří urychlovač částic slaví 10 let existence. K čemu vlastně slouží?

29.03.2020 08:31 Velký urychlovač částic LHC, který je ukryt v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici, pomáhá…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama