Proč máme "vokno", když vypijeme velké množství alkoholu?

Dříve se předpokládalo, že alkohol zabíjí mozkové buňky, což mělo negativně ovlivňovat naši paměť. Nové výzkumy dokazují, že tomu tak není. Alkohol však pravděpodobně ovlivňuje receptory neuronů, které jsou aktivní při tvorbě paměti. Proto si ráno po velkém mejdanu občas nepamatujeme, co se dělo.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Alkohol, ilustrační foto

Podle webu IFLScience dochází při požití velkého množství alkoholu k tomu, že ethanol pronikne mozkovou krevní bariérou a dostane se k pyramidovým neuronům v oblasti hippocampu známé jako CA1. V té dochází k procesu nazývanému dlouhodobá potencicace (LTP). Při LTP probíhá dlouhodobé zesílení synaptického přenosu mezi dvěma neurony.

Je to základní mechanismus učení a tvorby paměti. Pyramidové neurony jsou specifické nervové buňky s velkým množstvím dendritů, ale pouze jedním axonem. Vědci ještě úplně přesně nerozumějí všem detailům LTP, vědí ale, že je pro formování paměti zcela zásadní.

V roce 2011 publikoval Dr. Charles Zorumski se svým týmem výsledky výzkumu na laboratorních krysách. Zjistili, že alkohol ovlivňuje receptory v pyramidových neuronech, v důsledku čehož nedochází k synaptickému přenosu, a paměť se proto nemůže formovat.

„K zablokování LTP a paměti je potřeba velké množství alkoholu,“ řekl k výsledkům studie doktor Zorumski. „Alkohol ovlivní receptory tak, že fungují protichůdně a tato skutečnost nakonec blokuje nervové signály, které tvoří paměť.“ Zjednodušeně řečeno alkohol některé receptory zablokuje a jiné naopak aktivuje. Nezabíjí však mozkové buňky, jak se dříve věřilo.

„Alkohol buňky neničí, přinejmenším ne způsobem, který bychom byli schopni odhalit,“ napsal podle IFLScience Zorumski. „Ani při vysokých dávkách, které jsme použili, jsme nezaznamenali žádné změny v tom, jak mozkové buňky komunikují. Váš mozek stále zpracovává informace (…), ale netvoří se vám nové vzpomínky.“

Podle dřívějších výzkumů může být paměť ovlivněna i pozitivně v důsledku výrazného krátkodobého stresu, například při pocitu ohrožení. Kortikosteroidy, které se přitom vyplavují, pomáhají lépe uchovat vzpomínky. Podle vědců to z hlediska evoluce dává dobrý smysl, protože si zvířata potřebují zapamatovat hrozby, se kterými se setkají a poučit se z nich.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Čeká lidstvo nevyhnutelná smrt? Vědce překvapilo, jak často dochází ke…

20.01.2019 22:04 Aktualizováno Četnost, jakou je naše planeta zasahována asteroidy, se od chvíle, kdy se na planetě objevili první…

Zatmění, které se nebude jen tak opakovat. Krvavý vlčí superměsíc bude na…

20.01.2019 22:04 Aktualizováno Jste nadšencem do astronomie? Zítra se vám vyplatí si značně přivstat. Pokud budou na obloze nad…

Nejrozšířenější nemoc v Evropě je často smrtelná. Její léčení je přitom…

20.01.2019 22:04 Aktualizováno Už deset tisíc let trápí evropskou populaci jedna z nejrozšířenějších nemocí na světě. S její…

Rezistenci bakterií vůči antibiotikům zavinili i sami lékaři, tvrdí nová…

20.01.2019 20:42 Aktualizováno Obvodní lékař někdy předepsal antibiotika asi každému z nás. Podle nejnovější studie však v mnoha…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama