Proč máme "vokno", když vypijeme velké množství alkoholu?

Dříve se předpokládalo, že alkohol zabíjí mozkové buňky, což mělo negativně ovlivňovat naši paměť. Nové výzkumy dokazují, že tomu tak není. Alkohol však pravděpodobně ovlivňuje receptory neuronů, které jsou aktivní při tvorbě paměti. Proto si ráno po velkém mejdanu občas nepamatujeme, co se dělo.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Alkohol, ilustrační foto
doporučujeme

Podle webu IFLScience dochází při požití velkého množství alkoholu k tomu, že ethanol pronikne mozkovou krevní bariérou a dostane se k pyramidovým neuronům v oblasti hippocampu známé jako CA1. V té dochází k procesu nazývanému dlouhodobá potencicace (LTP). Při LTP probíhá dlouhodobé zesílení synaptického přenosu mezi dvěma neurony.

Je to základní mechanismus učení a tvorby paměti. Pyramidové neurony jsou specifické nervové buňky s velkým množstvím dendritů, ale pouze jedním axonem. Vědci ještě úplně přesně nerozumějí všem detailům LTP, vědí ale, že je pro formování paměti zcela zásadní.

V roce 2011 publikoval Dr. Charles Zorumski se svým týmem výsledky výzkumu na laboratorních krysách. Zjistili, že alkohol ovlivňuje receptory v pyramidových neuronech, v důsledku čehož nedochází k synaptickému přenosu, a paměť se proto nemůže formovat.

„K zablokování LTP a paměti je potřeba velké množství alkoholu,“ řekl k výsledkům studie doktor Zorumski. „Alkohol ovlivní receptory tak, že fungují protichůdně a tato skutečnost nakonec blokuje nervové signály, které tvoří paměť.“ Zjednodušeně řečeno alkohol některé receptory zablokuje a jiné naopak aktivuje. Nezabíjí však mozkové buňky, jak se dříve věřilo.

„Alkohol buňky neničí, přinejmenším ne způsobem, který bychom byli schopni odhalit,“ napsal podle IFLScience Zorumski. „Ani při vysokých dávkách, které jsme použili, jsme nezaznamenali žádné změny v tom, jak mozkové buňky komunikují. Váš mozek stále zpracovává informace (…), ale netvoří se vám nové vzpomínky.“

Podle dřívějších výzkumů může být paměť ovlivněna i pozitivně v důsledku výrazného krátkodobého stresu, například při pocitu ohrožení. Kortikosteroidy, které se přitom vyplavují, pomáhají lépe uchovat vzpomínky. Podle vědců to z hlediska evoluce dává dobrý smysl, protože si zvířata potřebují zapamatovat hrozby, se kterými se setkají a poučit se z nich.

Loading...
Vstupte do diskuze (2)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ekologičtější výroba palmového oleje? Podle vědců pomohou opice

23.10.2019 08:41 Opice by mohly přispět k tomu, aby pěstování palem olejných méně zatěžovalo životní prostředí.…

Život na Marsu? NASA tají důležitou skutečnost, naznačuje vědec

20.10.2019 10:15 Je na rudé planetě život? Vědec, který se podílel na jedné z misí, tvrdí, že NASA zatajuje důležité…

Unikátní objev: Egypt ukázal 30 sarkofágů s mumiemi, jsou staré přes 3000…

19.10.2019 21:37 Aktualizováno Egyptské úřady dnes v Luxoru prezentovaly 30 malovaných dřevěných sarkofágů, jejichž stáří odhadují…

Jsou toalety opravdu špinavé? Vědci rozsekli největší mýty a radí, co…

18.10.2019 11:28 Mnoho lidí se veřejných toalet doslova děsí. Nemalá část z nich se jim snaží vyhnout, nebo si je v…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama