Hrozba jménem předčasné úmrtí. Lékaři zjistili, kteří lidé jsou ohroženi nejvíce

Předčasné úmrtí sice není lékařsky definovaný pojem, obecně se jím ale rozumí skon osoby v nízkém věku přes dovršením stáří. Mnohdy je spojováno s životním stylem a řadou nemocí, lékaři ale nyní zjistili, co vlastně stav lidského těla ovlivňuje.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Ilustrační foto
doporučujeme

Poměrně překvapivě je to spánek. Pomineme-li alkohol, kouření a nezdravé stravování, je nedostatek spánku velkým rizikem pro všechny bez rozdílu. Pokud spíte méně než pět hodin denně, podle lékařů si zaděláváte na velké problémy.

Studie vědců ze Stockholmské univerzity je založena na údajích o 38 tisíc lidech, kteří se v roce 1997 zúčastnili průzkumu týkajícího se jejich životního stylu a zdravotního stavu. Osud účastníků výzkumu pak vědci sledovali dalších 13 let s pomocí národního registru, do kterého úřady zaznamenávají úmrtí obyvatel.

Odborníci zjistili, že dospělí lidé do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti ve srovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku.

Souvislost mezi délkou spánku a úmrtností vědci dosud podle The Guardian zkoumali jen z hlediska pracovního týdne. "Já jsem se ale domníval, že kdyby zahrnuli víkendy nebo spánek přes den, výsledky by mohly být trochu jiné," vysvětlil vedoucí výzkumník Torbjörn Aakerstedt.

A zjistil i další překvapivé věci. Výzkum zároveň ukázal, že osoby, které sedm dní v týdnu spí osm hodin denně a více, mají o 25 procent vyšší míru úmrtnosti než ty, které spánku věnují šest až sedm hodin. Dobrou zprávou ale je, že riziko spojené s nedostatkem spánku během pracovních dní lze vyvážit víkendovým pospaním si. To nikdy dříve žádný výzkum neprokázal.

Víkendové dospávání je ale zavádějící. Napomáhá sice odbourat riziko předčasného úmrtí, v žádném případě ale nelze dospat chybějící čas, stejně jako se nedá naspat do zásoby. Deficit nedostatku spánku a jeho vliv na naše aktuální rozpoložení dospávání nevyřeší.

Tým amerických a britských vědců už před časem publikoval studii, v níž se zaměřil na možnost dospání takzvaného "chronického spánkového dluhu". Ten je na rozdíl od toho akutního nakumulován za delší časový úsek, řádově za několik dní až týdnů.

V časopise Science Translational Medicine odborníci uvedli, že chronický nedostatek spánku nelze vyřešit jednoduše tím, že se člověk prospí o víkendu déle. Potvrdily to testy na dobrovolnících, kteří spali necelých šest hodin denně. Když si po několika dnech více přispali, jejich schopnost reagovat a soustředit se nebyla o moc lepší.

Chronický nedostatek spánku se tedy podle odborníků za víkend nahradit nedokáže. Aby se tělo plně zregenerovalo, je potřeba nastavit mu určitý spánkový režim, který by měl čítat zhruba osm hodin spánku denně. Ne více než deset a naopak ne méně než šest. V takovém případě se tělo za několik dní vrátí do normálu. Víkend na to ale nestačí.

Opačná situace je v případě akutního spánkového dluhu, který vzniká tím, že se člověk vymaní ze zavedeného spánkové režimu. Pokud jste například zvyklí spát 7 hodin denně a být 17 hodin denně v bdělém stavu, a poté tuto dobu jeden den překročíte například na 24 hodin bdělosti a 5 hodin spánku, vzniká akutní spánkový dluh, který lze zahnat tím, že se na druhý den vyspíte více. Pokud ale budete tento režim držet několik dní, z akutního se stane chronický dluh, a ten, jak jsme si řekli výše, tak lehce nahradit nejde.

Jak už asi tušíte, stejným mýtem je tvrzení, že se dá naspat do zásoby. Čím více se člověk snaží spát, tím více otupěle a unaveně se cítí. Spát déle než 10 hodin pro tělo také není dobré, nehledě na to, že to nemá žádný účinek. Je jedno jak dlouho spíte, i kdybyste naspali 8 hodin, i kdybyste naspali 14 hodin, vždy se po devatenácti probdělých hodinách budete cítit, jako byste měli měl v krvi 0,5 promile alkoholu, a po 24 hodinách se situace dvojnásobně zhorší.

Úhrada spánkového dluhu, jak se dohánění nevyspání říká, ale nespočívá pouze v naspání chybějících hodin. Je potřeba znormalizovat spánkový režim, usínat v pravidelnou hodinu, v klidné místnosti, ve tmě a probouzet se přirozeně, tedy bez budíku. Důležité je před spánkem nepít nápoje s kofeinem, nejíst těžká jídla, spát ve vyvětrané místnosti a hlavně spát ve správné poloze, v nezávadné matraci se správným množstvím polštářů pod hlavou. V případě spánku totiž nejde pouze o jeho délku, velmi také záleží na kvalitě.

Loading...
Vstupte do diskuze (1)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vědci navrhují vylepšení obalu potravin. Co by na něm mělo být nově…

11.12.2019 17:20 Na obalech potravin by kromě tabulky s energetickou hodnotou měla být také informace o tom, kolik…

V Česku bude sídlit nová kosmická agentura EU, má sledovat blízké okolí…

11.12.2019 14:07 V Česku bude od roku 2021 sídlit nová Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením…

400 milionů lidí ohroženo. Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90…

11.12.2019 12:20 Grónské ledovce tají v současné době sedmkrát rychleji než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří…

Moře u Řecka vydalo 2000 let staré tajemství. Takový nález se nečekal

11.12.2019 07:46 U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři badatelé objevili zhruba 2000 let starý vrak římské lodě…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama