Ráno moudřejší večera. Smyšlené pořekadlo nebo vědecky prokázaný fakt?

Říká se, že ráno je moudřejší večera. Staré známé pořekadlo staví na předpokladu, že lidský mozek si do rána utřídí v hlavě myšlenky, které dokáže oddělit od emocí a přinést na celou věc jiný pohled. Ve skutečnosti ale celý princip funguje trochu jinak.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto
doporučujeme

Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme nějak prázdno. Je to opravdu filtr? Nikoliv, pouze máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.

Vědci zveřejnili studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.

Spánek je aktivita, kterou trávíme asi třetinu života. Vědci teď odhalili další důvod, proč je pro nás spánek velmi důležitý a zdravý. Poskytuje mozkovým synapsím, tedy spojům mezi jednotlivými neurony, čas k odpočinku. Díky tomu jsou schopny připravit se na další den a znovu přijímat nové podněty.

Tento reset mozku známý jako „synaptická homeostáze" je nutný k tomu, aby nebyl mozek přetížen. Mohlo by se totiž stát, že synapse by se mohly přetížit a vyhořet, stejně jako elektrická síť, do které bylo zapojeno příliš mnoho spotřebičů, uvádí vědci.

„Spánek je ten správný čas, aby mohlo dojít k synaptické renormalizaci... protože když jsme vzhůru, jsme 'otroci' toho, co se děje tady a teď. Stále na nás působí podněty a něco se učíme," říká spoluautorka studie doktorka Chiara Cirelliová z Centra pro spánek a vědomí University of Wisconsin-Madison.

Spánek je tedy cena, kterou lidé platí za to, že jsou jejich mozky schopny učit se stále novým věcem, uvádějí vědci.

Cirelliová a její kolega, doktor Giulio Tononi, představili tuto hypotézu synaptické homeostázy už v roce 2003. Nyní získali přímý vizuální důkaz poté, co pozorovali zmenšování synapsí u myší, zatímco zvířata spala. Složitý experiment trval čtyři roky, výzkumníci nyní popsali své poznatky v časopise Science.
 
Odebírali tkáň spícím i probuzeným myším a tu pak zkoumali. Zjistili, že synapse v tkáni spících zvířat byly skoro o 20 procent menší než u těch, které byly vzhůru. Podle Tononiho je skutečně překvapivé, jak velká je to změna. Po sérii výzkumů přišli výzkumníci na to, že neurony nezredukují všechny synapse, pětina z nich totiž zůstává nedotčena.

„Mozek zapomíná chytrým způsobem,” vysvětluje Tononi s tím, že toto zredukování obrovského množství informací je nezbytné a zajišťuje, že zůstanou zachovány pouze ty nejdůležitější informace.

Loading...
Témata: Lidé | mozek | Vědci | EuroZprávy.cz
Vstupte do diskuze
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zkáza Země začne ve Švýcarsku, nic z nás nezbyde, tvrdí vědec

13.10.2019 22:10 Aktualizováno Uznávaný britský kosmolog a astrofyzik Martin Rees ve své nové knize popisuje hrozivé důsledky,…

Nejhorší nemoci na světě člověka zabíjejí roky. Jsou všude kolem nás

13.10.2019 16:05 Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění,…

Lidstvo na pokraji vyhubení? Nový objev vyděsil vědce

12.10.2019 22:52 Aktualizováno Před 12 800 lety na Zemi dopadl asteroid, který vyhladil velkou část lidstva. Zjistili to nově…

Vědci objevili 20 nových měsíců Saturnu

11.10.2019 22:21 Vědci objevili 20 nových měsíců, jež obíhají Saturn, plynný obr je díky tomu planetou s nejvíce…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama