Česká astrofyzička uspěla ve světě, pozoruje vliv Slunce na Zemi

Přijímací pohovor byl celý v angličtině a druhé kolo výběrového řízení trvalo šest hodin, česká astrofyzička Lenka Zychová to ale v roce 2017 dokázala. V náročné konkurenci obstála a nastoupila do Belgického institutu vesmírné aeronomie v Bruselu jako odbornice na kosmické počasí. Za úspěšnou kariérou mladé ženy z Ostravy ale není pouze její zjevná vědecká erudice. Jak říká ona sama, může za to láska. A tedy také jeden bar v Gentu, jehož názvu nemohla mladá hvězdářka před několika lety odolat.

Přidejte svůj názor

Fantastický snímek erupce na Slunci, 2012
doporučujeme

"Já jsem přijela jako turistka, s kamarádkou na víkend. A během toho víkendu jsem poznala svého nynějšího nastávajícího," vysvětluje s úsměvem sympatická tmavovláska. Svého budoucího manžela, který je učitelem historie, tehdy potkala celkem symbolicky v gentském baru s astronomicky až gravitačně přitažlivým názvem Zwart Gat, tedy Černá díra. Brát se plánují letos v létě.

V době, kdy se z osobních důvodů rozhodla k zásadní životní změně a stěhování do belgického Gentu, dokončovala Zychová doktorát z astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně. "Rozhodla jsem se přestěhovat do Belgie, aniž bych tu měla práci. Jen jsem tajně doufala, že bych něco v oboru mohla dostat," říká.

zdroj: YouTube

V tak specifické oblasti jakou je astronomie bývá podle ní obvyklejší, že po studiích rozešle uchazeč nabídky na nejrůznější místa po Evropě a stěhuje se tam, kde o něj mají zájem. "Možností je málo a člověk se musí rvát. Nabídku v Belgii mi poslala sestra mého přítele, která pracovala v lidských zdrojích. A její kolega jí ukázal zdánlivě nesmyslnou nabídku - v Bruselu hledali specialistu na kosmické počasí," popisuje Zychová.

Štěstím pro nyní dvaatřicetiletou českou astrofyzičku bylo, že bruselský institut je mezinárodní institucí, jehož práce je ve značné míře vedena v angličtině. První kolo přijímacího pohovoru se odehrávalo na dálku přes počítač, se Zychovou tehdy déle než hodinu diskutovalo šest jejích budoucích kolegů. "Pak jsem dostala pozvání na osobní pohovor. Do teď jsem ještě neměla odvahu se zeptat, z kolika lidí se pro mne rozhodli," vzpomíná.

V její prospěch kromě vědecké práce podle všeho hrál i zájem o popularizaci vědy, třeba mezi dětmi. "Oni mi také ukazovali, co bych vlastně dělala, zajímalo je, zda umím reagovat. Ono je to něco kompletně jiného, než co jsem zkoumala v Česku," připustila Zychová. Její vědecká práce v České republice se týkala "mezihvězdných bublin" a v této oblasti chce stále publikovat některé další výsledky svého výzkumu.

V institutu má ale na starosti v kosmických rozměrech daleko bližší prostředí: od horního konce atmosféry ke Slunci. Sleduje totiž, jak kosmické počasí interaguje právě se zemskou atmosférou a jak ovlivňuje život na Zemi. Je to důležité, institut je součástí projektu Evropské kosmické agentury (ESA) a v případě potřeby vydává varování před sluneční aktivitou, kdy náhlý příval sluneční energie může ovlivnit ionosféru, a tedy například signály mířící k navigačním nebo komunikačním družicím.

Sluneční aktivita může mít koneckonců na svědomí i výpadky elektrické sítě. "To je právě projekt, kde se potkává věda s praktickou aplikací do života. My to musíme přeložit běžnému uživateli - pilotům nebo rozvodným sítím. Jsme systém včasného varování před děním na Slunci," vysvětluje vědkyně.

Nástup do nové práce se podle Zychové odehrál hladce, například technickým vybavením se belgické vědecké pracoviště v zásadě neliší od těch českých. Přesto jeden důležitý rozdíl vnímá. "Co mám zkušenosti z vědecké a akademické sféry v Česku a v Belgii, tak v Česku je pořád strašný sexismus. V Belgii nemám žádný problém s kolegy, žádné narážky, žádné hloupé vtípky, pohledy. Jednají se mnou jako s rovnocennou. Je to také tím, že tady je ve vědeckém prostředí mnohem více žen," upozorňuje a dodává, že problém nelze zevšeobecňovat a většina jejich kolegů v Česku byla v tomto ohledu vynikající.

"Ale musím říct, že v české sféře jsem se s nepříjemnými poznámkami a podobně setkala často," říká. Až zkušenost z cestování do zahraničí jí prý pomohla uvědomit si, že podobné chování ze strany kolegů není ve světě normou. "Věřím, že v Česku se to lepší, jen je tam setrvačnost," dodává.

S jejím stěhováním do Belgie se rodina na Severní Moravě srovnala dobře, myslí si Zychová. "Oni byli zvyklí, že jsem dost mimo Česko i kvůli svému dalšímu koníčku - už 12 let vyučuji egyptské klasické a folklórní tance, jestli chcete orientální tanec," vysvětluje astrofyzička. Do zahraničí už tak po řadu let jezdila vyučovat či se také v této oblasti vzdělávat. Nyní ostatně třikrát týdně po práci na hvězdárně vede taneční kurz i v Gentu. "Rodiče jsou nejspíš rádi, že jsem zakotvila v Evropě, často jsem jezdila jak do Egypta tak do USA," směje se Zychová. Z Belgie to na Severní Moravu navíc není nijak zásadně daleko.

"Strašně ráda se vracím na chalupu do Oderských vrchů okopávat záhony," říká s tím, že Českou republiku má ráda. "Myslím, že je to tam fajn. A můj partner se začal učit česky," dodává.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kolik máte přátel? I to je vědecká otázka

25.03.2019 09:07 Nejen že vytváření přátelských sociálních sítí je opravdu složitá věc i pro vědce, ale svým…

Mít dvojče-bratra je pro dívky špatné? Nová studie vyvolala poprask

22.03.2019 09:59 Pokud má dívka bratra-dvojče, poškozuje to nejen její školní výsledky a budoucí pracovní pozici,…

Cena ropy klesá, ale benzín je stále drahý: Trhu s ropou nikdo nerozumí

22.03.2019 09:28 Vědci zkoumali změny na trhu s ropou způsobené získáváním suroviny z břidlice. Ceny ropy se vymkly…

Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, může pomoci v boji s nemocemi

21.03.2019 19:52 Aktualizováno Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama